Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Těžké břímě indického reformního batohu

0

Předseda rady ekonomických poradců indického premiéra Rangarajanočekává, že ekonomika této jihoasijské země poroste i nadále tempemdevět procent za rok. Vlivný ekonomický expert učinil toto prohlášeníběhem konference věnované bankovnictví, která se konala tento týden vindické Bombaji. Premiérův poradce sice vyzval k pokračováníprivatizace finančního sektoru a upozornil na nutnost lepšího řízeníbank, celkově ale jeho vystoupení zanechalo mezi analytiky optimistickýdojem. Důvodů k radosti a optimismu by ale mohlo být mnohem více, pokudby vývoj hospodářství i nadále nenarušovala těžkopádná indickábyrokracie a zbujelá legislativa.

Zvláštní plánovaný “kapitalismus“ ekonomických zón

Indické vládě se dlouhodobě nedaří poskytovat infrastrukturupotřebnou pro další rozvoj průmyslu a přetrvávající byrokraticképřekážky i nadále odrazují investory. Avšak místo nápravy stavu naúzemí celé Indie se politici rozhodli ustanovit výjimky a vytvořit síťlokalit, tzv. zvláštních ekonomických zón (ZEZ), kde některá omezenínebudou platit a kde bude poskytována kvalitnější infrastruktura, nežje jinak v Indii obvyklé. Možnost úředníků rozhodovat o povoleníinvestic a poskytnutí státní podpory, např. v podobě daňovýchzvýhodnění, nejen že narušuje konkurenční prostředí a ohrožuje budoucívládní příjmy, ale značná svévolnost takového verdiktu rozšiřujeprostor pro korupci. „Pouhá“ korupce však není v případě ZEZ tounejhorší eventualitou. V celé Indii eskalovaly na jaře tohoto rokuspory úřadů s venkovany, kteří protestovali proti vyvlastnění jejichpůdy vládou bez zaplacení tržní ceny a domáhali se respektu ke svémuvlastnictví. K protestům došlo i v případě zóny Nandigram, 120kilometrů jižně od východoindické Kalkaty. Avšak namísto úcty k právuposlala komunistická vláda indického svazového státu Západní Bengálskoproti vesničanům, kteří se vzpírali jejímu scénáři plánovaného„kapitalismu“, ozbrojené pořádkové síly. Nerovný střet skončil zabytím14 rolníků a množství dalších vesničanů, kteří se provinili tím, žebránili svůj majetek před vládou, bylo zraněno. Krev, která 14. březnaulpěla na rukou marxistické vlády, nemá ale nic společného skapitalismem. Ten se opírá o dobrovolnou směnu a respekt k soukromémuvlastnictví. Příčinou utrpení farmářů tedy nebyl kapitalismus, aleosudová domýšlivost politiků, kteří chtěli plánovat společnost avnucovat své cíle ostatním.

Více reforem prosím

Prestižní poradenská společnost McKinsey například ve svéanalýze bankovnictví a finančních trhů upozorňuje, že další reformyfinančního sektoru by mohly významně přispět k tvorbě bohatství. Inadále totiž platí nařízení, na základě něhož mají banky přikázánoposkytovat určitou část svých úvěrů do oblasti zemědělství a drobnéhopodnikání. To přitom obecně nejsou sektory s největším potenciálembudoucího růstu. Vláda se však domnívá pravý opak. Odstranění některýchregulatorních restrikcí by tak podle studie McKinsey mohlo do roku 2014Indii přinést 30 procent kumulativního růstu HDP navíc. Z chudoby bytak byly vyzdviženy další miliony lidí.

Roste v důsledku prohlubující se globalizace nerovnost mezilidmi? Pokud ano, kde hledat její příčiny? Považujeme-li mylně vládnípolitiku, která nerespektuje vlastnická práva a vede ke střelbě do lidíza podporu kapitalismu, pak musíme dospět i k stejně mylnému názoru, žekapitalismus sice někomu pomáhá, ale dalším lidem škodí.

Politický proces deregulace zpravidla probíhá v jednotlivých hospodářských oblastech odlišným tempem a reformykromě toho působí různě ve specifických sektorech. Vzhledem k tomumohou být někteří lidé nestejným tempem vládních reforem a jejichodlišným dopadem v jednotlivých sektorech relativně znevýhodněni vůčiostatním. Například sektor IT s vyšší přidanou hodnotou na jednohopracovníka se dokázal lépe vypořádat s regulatorními omezeními trhupráce. Naproti tomu průmysl relativně zaostával. To všakneznamená, že by určité rozptýlené benefity nezasáhly celou společnost.Vesničané získali pracovní místa např. na stavbách kanceláří pro firmyIT a ve službách. Každá rupie vydaná sektorem IT vytvoří 2 rupieekonomické aktivity ve zbytku hospodářství. Vítězi vládního nastavení reforem se i tak stali spíše vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé měst než venkované.

Kritika váhavosti vlády v deregulaci různých oblastí azdlouhavosti reformního procesu je oprávněná. Tato kritika ale neníargumentem proti reformám jako takovým. Naopak částečný politickýneúspěch v načasování a rozfázování reforem je argumentem pro snižovánírole vlády a pro další omezování umělých překážek pro spolupráci mezilidmi uvnitř i napříč státních hranic, chcete-li globalizaci.

Tvorba bohatství v Indii byla po dlouhá desetiletí násilněomezována socialistickým plánováním. Indie má proto potenciál pro dalšístabilní růst, který je vlastně jen doháněním stavu, kterého by lidébez dřívějších rušivých vládních zásahů byli schopni dosáhnout.Americký ekonom Murray Rothbard kdysi poznamenal, že každý jednotlivecmá tolik ekonomického růstu, kolik jen si přeje. V případě Indie platí,že její hospodářství poroste tak rychle, kolik jen její politicidovolí. Může to být na světové poměry výtečných 9 nebo ale i naprostoúžasných 12 nebo i více procent ročně. Je jen na politicích, jak rychlese zbývající stamiliony Indů vymaní z přetrvávající chudoby a jak jasněIndie v 21. století zazáří.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply