Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Unie skrývá nevýhody

0

S Vilémem Barákem, jedním s iniciátorů Euroskeptické alternativy aspolupracovníkem Liberálního institutu, o plíživém pohybu Evropské uniesměrem k socialismu, omezování svobody a řešení v podobě modulárního(vícerychlostního) státu.

Co vám vadí na myšlence sjednocené Evropy?

Jedná se vpodstatě o obrovský stát ovládaný socialistickou ideologií a my jsmemuseli tento socialismus v rámci sladění práva přijmout za vlastní. Ikdybychom se jako občané ČR v budoucnu rozhodli, že socialismusnechceme, členstvím v Unii budeme k němu uvázáni, v podstatě bezmožnosti říci stop, bez práva vydat se jinou cestou.

Takže vám více než sjednocení Evropy vadí převládající politická nálada ve státech EU?

Vrozenou vlastností každého státu, tedy i EU je pohyb ke stále vyššímupočtu intervencí do života lidí. Pohyb k něčemu co Ludwig von Misesnazývá totalitarismem. V rámci demokracie hlasujeme o čím dál vícezáležitostech, které se nás osobně netýkají, lidé rozhodují o majetku aživotě druhých a čím dál méně mohou rozhodovat o svém životě a majetku.

Jednou z nevýhoda EU je ta, že rozhodovací centra budou více vzdálena.Dokážu si představit demonstraci proti vládě v Praze, ale zorganizovatprotest v Bruselu bude velice obtížné. Navíc, EU se staví nadjakoukoliv ideologii. Nikdy nepřizná, že je ovládána socialistickoumyšlenkou. Můžeme slyšet, že politika dnes už není ani pravicová anilevicová, ale jenom dobrá nebo špatná. A v Bruselu samozřejmě tvrdí, žedělají jenom tu dobrou politiku. Říkají, že realizují to největší dobropro co nejvíce lidí. Pod tímto takzvaným verbálním dobrem, konanýmprostřednictvím přerozdělování a regulací, se skrývá socialismu.

Unii vytýkáte plíživý socialismus. Představme si, že se v Evropězmění politické postoje obyvatel a v parlamentech všech stupňůpřevládnou politikové prosazující liberalismus. Byl byste i v tomtopřípadě proti sjednocené Evropě?

K reálné možnostipopsaného vývoje jsem skeptický. Éru Ronalda Reagana a Margharet Tacherpovažuji spíše za historické výkyvy na cestě ke stále vyššíkolektivizaci. Je velmi obtížné, ne-li nemožné zrušit jednou zavedenédávky, dotace, daně, regulace a kontroly. V demokracii je praktickyvyloučeno oponovat touze lidí sebrat daněmi někomu peníze a přidělit sije. Liberálové nemohou postavit proti vidině bezpracných příjmů nic nežideje svobody a individuální odpovědnosti, což jsou pro socialistyplané řeči. Myslím si, že změna současné politické trajektorie je možnápouze po krachu argentinského typu, po tvrdém nárazu socialistickýchpohádek na ekonomickou realitu.

Na úrovni národního státu by byl podle vás návrat k realitě jednodušší?

Ano. S unií bude změna složitější v tom, že se tváří jak jsem již řekl,jako nadideologická neutrální struktura, ze které může vzejít jenomdobro pro občany. Politicky s ní lze velmi těžko bojovat. Řeknetenapříklad jsme proti regulaci pocházející s Unie, ale hned to budepřevedeno, jste zpátečník, nacionalista, izolacionalista.

Čeští občané vnímají vstup do EU pozitivně také proto, že očekávajíkvalitnější státní správu. Českou státní správu a politiku vidí jakonevyzrálou, plnou nekompetentnosti a korupce. Jak to vidíte vy?

S tímto názorem jsem se setkal při kampani proti vstupu do EU nejen unormálních lidí, ale i u politiků. Pokud něco podobného prohlásípolitik, zároveň by měl oznámit, že odstupuje ze všech funkcí, protožesám se přiznal, že je úplně zbytečný a jeho předvolební sliby byly lži.V poněkud hrubější podobě lze tento argument slyšet v hospodách a zní:“Raději než současní darebáci, tak ať nám raději vládne EU“. Tolikoslavované „acquis communautaire“ EU nám však otráví život ještě vícenež současná vláda a vstupem do Unie se staneme součástí silněkorupčního prostředí, které vzniká díky rozdělování peněz úředníky anahrazování trhu vládou byrokracie.

Korupce je totiž výplodem byrokracie, snahy byrokracii obejít.Představa, že byrokracii lze kultivovat, polepšit či učinit kompetentníje nebezpečnou iluzí a s korupcí se lze vypořádat jenom rušenímregulací a navazující byrokracie. Představa, že unie tady zavede tusprávnou politickou a byrokratickou kulturu je mylná. Čeká nás jenomzkomplikování toho, co už tady máme.

Za vnitřní vlastnost každého státu považujete plíživou socializaci,zmnožování byrokracie, regulace, kontroly občanů, ztrátu svobody. Jak ztoho ven?

V liberalizaci společnosti v blízké době nevěřím,protože jednodušší než pracovat je demokraticky hlasovat o cizíchpenězích, přerozdělovat. Je ale s podivem, že my kteří jsme se navlastní kůže přesvědčili o nefunkčnosti socialismu jako celku, věříme,že bude fungovat v enklávách jako je školství, zdravotnictví,zemědělství nebo když ve zředěné formě působí na celé hospodářství aspolečnost. Nevím, zda se lidé v budoucnu přikloní k ještě hlubšísocializaci nebo přijmou za svůj liberální pohled na svět. Zatím tovypadá tak, že jakékoli problémy ve společnosti dávají občané za vinunedostatečné státní regulaci. Řešením by byl model vícerychlostníhostátu. Mám na mysli možnost vyvázat se z některých takzvaných služebstátu. Například podepíšu revers, že nechci sociální dávky ani státnídůchod, ale ani na ně nebudu platit. Rozhodnu se, že nechci ze svýchpeněz dotovat železnici a když ji použiji, pojedu za plnou cenu. Vtěchto principech vidím naplnění demokracie jako vlády člověka nadsebou samým, omezení toho, že někdo cizí mi bude vnucovat svojerozhodnutí.

Co navrhujete pro ČR? Měla by se stát ostrovem liberalismu uprostřed EU?

ČR by hlavně neměla z EU přejímat nesmysly, které brání prosperitě.Evropskému aparátu by nezbylo se s tím buď smířit nebo nás opustit.

Jaký je váš názor na zavedení eura?

Stejně jako u vstupudo EU, tak i se zavedením eura vyvstává problém co je vidět a co nenívidět, problém dílčí, okamžitě viditelné výhody versus podstatné,obtížně rozeznatelné nevýhody. Fakt, že si nebudeme muset vyměňovatpeníze při cestách do ciziny je výhoda, ale proti tomu stojí ztrátakonkurence mezi měnami. Dřív šlo rozlišit měny na lepší a horší.Například německá marka byla méně deformována devalvací než řeckádrachna. Lidé mohli uložit své úspory v té měně, které více věřili.

S eurem se lidem zúžil prostor pro rozhodování. Pro občany zemí EU budeobtížné vyhnout se inflaci, nebo-li vydávání nekrytých peněz centrálníbankou, což je ve své podstatě dodatečná daň. Vyskytl se ještě jedenproblém, Francie a Německo nejsou ochotny omezit své rozpočtovédeficity, čímž svoje neduhy řeší na úkor ostatních členů měnové unie.To budí do budoucna velké pochybnosti o stabilitě eura.

Nevyjde to běžnému občanovi nastejno, jestli mu část úspor zkonfiskuje ve formě inflace lokální vláda nebo unijní aparát?

V konkurenci národních měn je vidět, která vláda s měnou státu zacházílépe a která hůře. Podle toho se mohou lidé zařídit a hlasovat nákupemnebo prodejem měny. V monopolu eura špatnou měnovou politiku za prvéšpatně poznáte, protože nebude srovnání, za druhé nebudete mít tolikmožností se bránit.

Zaznamenal Roman Stuchlík

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply