Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Unipetrol a diletantismus některých makléřů

0

Nedávno byly publikovány názory analytiků a obchodníků mnoha renomovaných českých makléřských společností na holding Unipetrol, náš největší podnik podle objemu tržeb, jehož akcie jsou veřejně obchodovatelné. Analytici a obchodníci se vyjadřovali k otázce, proč cena akcií Unipetrolu není 150 Kč za kus, což se všeobecně očekávalo v období uvedení nových akcií na trh po fúzi, ale „potácí“ se v poslední době v rozmezí 80-90 Kč. Jejich odpovědi byly značně povrchní, neodborné, až laické. Důvodem nízké ceny akcií Unipetrolu je podle nich nedostatek informací o firmě a jejím hospodaření a „neodborný management“. S obdobnými stanovisky o jiných akciových společnostech se můžeme seznamovat téměř každodenně, přičemž jejich cíl je zřejmý. Jde o úsilí maximálně srazit cenu akcií, a levné akcie spekulativně nakoupit se záměrem draze je prodat budoucímu investorovi. Škody, které svými cílenými výroky způsobují samotným akciovým společnostem je příliš netrápí. Tyto škody však lze v některých případech jednoznačně vyjádřit vyššími úrokovými sazbami, které musí platit z provozních úvěrů.

Sílu jejich argumentů zpochybňuje skutečnost, že akcie Unipetrolu se obchodují na hlavním trhu Burzy cenných papírů. Pro tituly obchodované na tomto trhu burza vyžaduje frekventovanější informace než pro cenné papíry obchodované na vedlejším trhu. Tvrzení o nedostatku informací či o neprůhlednosti hospodaření tak mohou být chápány jako pochybnosti o dodržování obchodního řádu BCPP.

Podstatné příčiny nízké ceny akcií Unipetrolu jsou podle významu následující :
1) Nestandardní struktura vlastnictví. Vysoký podíl státního podílu dosahující 63% základního jmění a absence vládního rozhodnutí o privatizaci této společnosti představují pro jakéhokoli investora neúnosné riziko. Pokud by vláda schválila, že např. polovina státního podílu bude stejným dílem prodána třem strategickým investorům do konce tohoto roku, jsem přesvědčen, že cena akcií Unipetrolu se v krátké době vyšplhá až na 200 Kč za kus. Makléřské firmy začnou samy skupovat tyto akcie, aby je pak mohly prodat některému z investorů. Vůbec jim nebude vadit nedostatek jakýchkoli dalších informací.

2) Seriozní management. Zdá se, že management Unipetrolu na rozdíl od některých jiných akciových společností s významnou účastí státu, neskupuje akcie Unipetrolu prostřednictvím některé z dceřinných společností či „spřátelených“ podnikatelských skupin. Tyto neetické praktiky vedení jiných firem, s nimiž jsme se už u nás setkali, jsou samozřejmě vodou na mlýn makléřských firem, z nichž mnohé si na tom postavily živnost a zatím slušně profitují.

3) Slábnoucí příliv vysoce rizikového kapitálu. Ztenčující se toky zahraničních portfoliových investic určitě nebudou směřovat do Unipetrolu vzhledem k jeho vlastnické struktuře, ale také jeho velikosti v relaci k jiným investičním možnostem u nás. V této souvislosti je problémem nedůvěra zahraničních a minoritních akcionářů k našemu právnímu řádu a efektivnosti jeho fungování.

4) Nepříznivé investiční klima. Vedle ztráty transformační a růstové dynamiky a ne příliš optimistických očekávání budoucího hospodářského vývoje, to jsou vysoké úrokové sazby. Jejich výše je natolik atraktivní pro finanční spekulanty, že přirozeně preferují krátkodobé úložky před investicemi do cenných papírů. Toto tvrzení podporuje nízká likvidita našeho trhu s cennými papíry a z ní vyplývající omezená možnost exitu.

5) Nejistá politická situace. Předvolební období nebývá ani v tradičních demokratických zemích s rozvinutou tržní ekonomikou nejvhodnější dobou pro realizaci zásadních investičních rozhodnutí. Rizika vyplývající z politických změn jsou v České republice několikanásobně vyšší. Jsou dány nezvratnými skutečnostmi, jimiž je především otřesení našeho demokratického systému způsobeného oslabením a rozpadem některých významných politických stran, nestandardním chováním některých ústavních institucí a činitelů apod. Výrazným faktorem se jeví nejistota spojená s očekáváním personálních změn po volbách. V případě volebního úspěchu sociální demokracie se očekávají nejen standardní změny v politických funkcích, ale pro vyspělé demokracie nestandardní změny ve státní správě a hospodářské sféře.

Zkouškou oprávněnosti těchto tvrzení je skutečnost, že po zveřejnění předběžných výsledků hospodaření holdingu Unipetrol za rok 1997, které překračují pozitivní očekávání, cena akcií Unipetrolu se výrazně nezměnila. Trhy s cennými papíry u nás nereagují standardně, tj. změnou ceny a prodávaného množství, na významné informace, které mají zásadní vliv na rozhodování subjektů na kapitálových trzích.

V České republice dosud nežijeme ve vyspělém demokratickém systému s efektivně fungujícími ústavními institucemi. Pracujeme zatím v podmínkách naší nedospělé tržní ekonomiky, která se potýká s problémem vynucování pravidel a zákonů. Demokracie, tržní ekonomika, trh s cennými papíry a makléři u nás jsou stále nedospělí. Instituce tržní ekonomiky dosud u nás nefungují standardně. Proto není divu a zároveň je štěstím, že ceny na organizovaných trzích nereagují na mnohá nezodpovědná prohlášení makléřů. Se stejnou rezervou, jako hodnocení nízké ceny akcií Unipetrolu, lze posuzovat také úvahy publikované v uvedeném článku o kvalitě jeho managementu. Ceny na našem trhu s cennými papíry v současných podmínkách ekonomické transformace ovlivňuje pět výše zmíněných charakteristik více než cokoli jiného.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply