Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Už žádné nařízené ceny, prosím

0

Levný a rychlý internet lze zavést i bez další regulace

Ministr informatiky Vladimír Mlynář chce zřejmě v poslední době nadchnout uživatele internetu: Telecomu dal ultimátum do září, aby zlevnil nebo zkvalitnil připojení pomocí technologie známé pod zkratkou ADSL, a hodlá přitom „využít všech možností, které má“. Bez ohledu na to, že ministr těch možností tolik nemá, Telecom už oznámil první ústupek – za stejnou cenu bude nabízet rychlejší připojení. Boj s bývalým monopolem se na první pohled jistě musí líbit kdekomu. I ten, kdo o technologii ADSL nikdy nic neslyšel, už si zřejmě zapamatoval, že ministr bojuje „za nás“, běžné uživatele, proti „zlému“ Telecomu. V tomto postupu je ale skryto nejedno úskalí.

Desetkrát rychlejší

Nejprve stručné vysvětlení, co je to vlastně ADSL. Jde o jednu z možností, jak na běžných měděných telefonních linkách (tzv. kroucených dvoulinkách) dosáhnout tzv. vyšších přenosových rychlostí, tedy „rychlejšího internetu“, často označovaného jako širokopásmové připojení neboli broadband. Zkratka znamená Asymmetric Digital Subscriber Line a klíčové je zde slovo „asymetrický“: rychlost přijímání dat je vyšší než rychlost jejich odesílání. (Není to specifické jen pro tuto technologii, ale i pro mnoho jiných, například pro technologii GPRS, což je nejběžnější připojení k internetu prostřednictvím mobilního telefonu.) Právě to si uživatelé internetu přejí, neboť drtivá většina z nich data potřebuje mnohem víc stahovat než odesílat. Připojení na internet poskytují jak alternativní operátoři (GTS, Aliatel, Contactel a jiní), tak Telecom. Ovšem z historických důvodů Telecom vlastní 99 % pevných linek ke koncovým zákazníkům, které jsou klíčem k využívání technologie ADSL. A tady začíná problém.

Co je to liberalizace?

Alternativní operátoři i mnohá sdružení uživatelů internetu si stěžují, že Telecom při zavádění ADSL zneužívá svého dominantního postavení a že konkurentům za vpuštění do své sítě nasazuje neúměrně vysoké ceny (tzv. velkoobchodní ceny jsou stanoveny Telecomem od 989 Kč/měsíc pro nejlevnější variantu). Proto by podle nich bylo nejlepší, kdyby tuto cenu určoval regulátor, tedy Český telekomunikační úřad.Srovnávací studie ČTÚ skutečně tvrdí, že ceny Telecomu – a potažmo i pro konečné spotřebitele – patří k nejvyšším v Evropě. (Nebo z opačného pohledu: rychlost připojení patří k nejnižším, neboť nabízená minimální rychlost 192 kbps se v evropských zemích ani nevyskytuje.) Tak proč Telecomu nenařídit nízkou cenu? Vždyť podobný krok už Český telekomunikační úřad udělal mnohokrát, regulovány jsou velkoobchodní ceny v případě vytáčeného připojení (dial-up), stejně tak se reguluje, kolik smí Telecom účtovat alternativním operátorům za volání do své sítě. Ve výčtu obdobných zásahů na telekomunikačním trhu by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho.Není ale poněkud paradoxní, že volání po tzv. „liberalizaci“, tedy v původním významu po fungování volného trhu, je zároveň voláním po vyšší regulaci ze strany ČTÚ? Námitka, že jde o specifický trh, deformovaný letitým monopolem, neobstojí. Když na trh vstupoval třetí mobilní operátor Oskar, také nemohl prakticky využívat vysílače Eurotelu a T-Mobilu, a proto už během tří čtyř let vybudoval vlastní paralelní síť.

Jen blázen by investoval

Pokud regulátor či jiný státní úředník (nechceme-li přímo říci: ministr Mlynář) z pozice síly nebo díky cenovému rozhodnutí nařídí Telecomu, aby zlevnil a zrychlil připojení k internetu prostřednictvím ADSL a aby tuto službu umožnil prostřednictvím své sítě nabízet i jiným poskytovatelům připojení, ceny za ADSL pro zákazníky nepochybně klesnou. Ale výsledkem bude také to, že nikdo nebude investovat do nových sítí ani do nových technologií jejich využití. Proč by to také alternativní operátoři dělali? Je přece lepší tlačit na regulátora, aby jim zařídil pronájem drátů „za babku“. Na druhou stranu, proč by Telecom stavěl nové sítě, když je pak bude muset pronajmout „za babku“? Že se tu nejedná o plané teoretické úvahy, to ukazují právě neustálé odklady spuštění ADSL. Současný trend, kdy na tuzemském telekomunikačním trhu stále přibývá regulovaných cen a zásahů státu, už je třeba zastavit a slovu „liberalizace“ vrátit jeho původní význam. Důsledkem dnešní situace je stav, kdy nikdo příliš neinvestuje, a jestliže telekomunikační sektor stále v zásadě funguje, je to jen díky přehnaným a naddimenzovaným investicím z dob monopolního postavení Telecomu. A přitom není vůbec pravda, že i kdyby ADSL a obecně přístup k internetu na svých linkách nabízel Telecom sám a nikoho jiného na své sítě nepustil, tak by se nacházel na nekonkurenčním trhu. Existuje mnoho jiných způsobů, jak se k internetu dostat. Je to třeba připojení přes mobilní telefon (třeba již zmíněné GPRS), bezdrátové fixní pevné linky (FWA), různá bezdrátová připojení na nelicencovaných pásmech (včetně moderního hitu WiFi) nebo připojení pomocí satelitů. Naprosto přímým konkurentem ADSL je „rychlý internet“ prostřednictvím sítí kabelových televizí, což se dnes týká statisíců domácností. Ale kdo by do těchto způsobů investoval, když je snazší a levnější přemluvit ministra či regulátora k zásahu.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply