Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Větrání kapes na pokračování

0

Státní kasa je prázdná, a tak dochází k hledání možností jak ji naplnit. Mnozí občané pocítili již od začátku letošního roku opatření, které přijala současná vláda, v oblasti zvýšení daní. A tak platíme o korunu až dvě více za benzín a naftu (ještě že je kurz dolaru zatím tak slabý, že se změny daní dosud plně nepromítly do cen u všech čerpacích stanic). Platíme víc za telekomunikační a jiné služby a za mnohé další zboží. Vláda nám však chystá další změny.

V loňském roce se do veřejných rozpočtů podle předběžných údajů vybralo z DPH 164,75 mld. Kč, z toho státní rozpočet dostal 125,55 mld. Kč, rozpočty obcí 34,07 mld. Kč a kraje 5,13 mld. Kč. Pro letošní rok se předpokládá výběr DPH ve výši 174,8 mld. Kč. Vláda přichystala další změny sazeb DPH, které budou platit již od 1. května 2004.

Je třeba připomenout, že ze stávajících členských zemí EU mají základní sazbu DPH vyšší než v ČR jen v Dánsku a Švédsku. Ostatní země mají základní sazbu nižší, některé pak podstatně. Náš pravděpodobně nejdůležitější obchodní partner Německo má sníženou sazbu 7 % a základní sazbu 16 %. Stejně je na tom i Španělsko, které má ještě některé zboží a služby ve zvláštní snížené sazbě ve výši 4 %. Sazby 5 % resp. 6 % a 15 % mají Kypr, Malta, Lucembursko. Základní sazba v Řecku je 18 %, Francii 19,6 % v Holandsku a Portugalsku 19 %, Velké Británii 17,5 % atd.

Za předpokladu, že sníženou sazbou se dosud vybíralo zhruba 25 % celkových příjmů z DPH (odhad některých expertů MFČR), pak docházíme k následujícím závěrům. Pokud bychom upravili výši sazeb DPH na úroveň Německa či Španělska (7 % a 16 %) při zachování rozdělení a zařazení jednotlivých položek zboží a služeb do sazeb jako na konci loňského roku, získali bychom zhruba o 8 mld. Kč z DPH v letošním roce méně oproti skutečnosti roku 2003. Sníženou sazbou (7 %) bychom získali cca 61,25 mld. Kč, základní sazbou ve výši 16 % pak něco kolem 95,45 mld. Kč, dohromady cca 156,7 mld. Kč. To vše za předpokladu, že se nebude nějak radikálně měnit struktura spotřeby v souvislosti s pohybem těchto sazeb DPH a následně možná i cen. Realita však může být taková, že především u potravin nemusí ke zvýšení ceny dojít a spíše se toto zvýšení sazeb promítne do snížení marží prodejců. Naopak u poměrně razantního snížení o šest procentních bodů u základní sazby by toto mohlo vést k tomu, že spotřebitelům by zůstalo více peněz a tím by mohli i více utrácet. Pravděpodobně by mohlo dojít ke snížení cen zboží a služeb, které jsou zařazeny do základní sazby. A vyšším obratem by se mohlo z DPH i více vybrat pro veřejné rozpočty.

Za stejných zjednodušených předpokladů, které jsou uvedeny výše (neměnnosti struktury a množství nákupu zboží a služeb) by při zavedení jednotné 16% sazby DPH byl příjem veřejných rozpočtů zhruba až o 60 mld. Kč vyšší než je plánovaný příjem z této daně pro letošní rok. Tzn., že celkový příjem by mohl dosáhnout částky 235 mld. Kč. Museli bychom už ovšem počítat s tím, že by v důsledku pravděpodobného nárůstu cen základních potravin mohly být ohroženy některé sociální skupiny občanů. Tomu by se dalo předejít tím, že by 10 – 15 položek základních potravin nebylo vůbec zatíženo DPH. Pravdou je, že by byl asi spuštěn pokřik ze strany orgánů EU, ale i tyto členské státy mají mnohé výjimky, ve kterých je zboží zdaněno redukovanou sníženou sazbou či dokonce některé výjimky povolují až nulovou sazbu DPH.

Sjednocením sazby DPH by se zjednodušila práce nejenom firmám, které platí DPH, ale i státním orgánům, které dohlíží na výběr daní. Pravděpodobně by se ve větší míře dařilo bojovat proti tzv. „nadměrným odpočtům“. Sjednocenou sazbu DPH (19 %) zavedlo Slovensko. Diskuse o jejím zavedení se vedou i v dalších zemích EU. Směrnice EU stanovují zatím pouze minimální hranici základní sazby na 15 %. Sjednocení sazby DPH na této úrovni by při současné kompenzaci pro sociálně slabší skupiny obyvatel byl další možný dílčí krok vedoucí k opravdové reformě veřejných financí. Tomu však musí předcházet hledání úspor na straně výdajů, především pak u státních institucí. Bez redukce výdajové stránky se o reformě veřejných financí nedá hovořit.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply