Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Vláda a Fed situaci zhorší

0

Americká centrální banka se minulé úterý rozhodla pro razantní snížení úrokových sazeb o 0,75 procenta. Šéf Fed Ben Bernanke se tak snaží bojovat s přicházející recesí. Doplňuje tím snahu prezidenta George Bushe, který připravil stimulační fiskální balíček v hodnotě 140 miliard dolarů. Mnozí oběma vyčítají, že jejich kroky přicházejí pozdě a v nedostatečné míře.

Dle mého názoru jsou jejich kroky zcela irelevantní a americkou recesi v důsledku zhorší. Boj s recesí je možné přirovnat k přecházení nemoci, nikoli k boji s nemocí. Recese je totiž v pravém slova smyslu ozdravný proces, ve kterém dochází ke koordinaci střednědobě či dlouhodobě rozbíhavých plánů podnikatelů a spotřebitelů. Přesně k takové nápravě začíná v americké ekonomice docházet. Napravuje se chybná alokace zdrojů, zejména v oblasti stavebnictví a trhu nemovitostí.

Americkou ekonomiku čeká restrukturalizace, kterou může jednání Fed a americké vlády ohrozit. Aktuální snižování úrokových sazeb je problematické ze dvou důvodů. V USA rostou ceny nejrychleji od roku 1990 a ukvapené snižování sazeb může tento problém eskalovat, neboť povede k nárůstu infl ačních očekávání. Druhým důvodem je představa, že aktuálním problémem americké ekonomiky jsou spotřební výdaje. Skutečným problémem americké ekonomiky je však nesoulad mezi strukturou výroby a spotřebou amerických domácností. Stimulace spotřebních výdajů povede k prohlubování defi citu obchodní bilance, k dalšímu poklesu kurzu dolaru a tlaku na růst cen. Spojené státy naopak potřebují k obnově rovnovážného vývoje pokles spotřebních výdajů.

Nikoli náhodou se nyní otevřeně mluví o hrozbě stagfl ace, kterou USA zažily v 70. letech minulého století. Jedná se o velmi nepříjemný hospodářský jev, v němž stagnující hospodářství trpí vysokým cenovým nárůstem. Bernanke dal svým úterním rozhodnutím najevo, že tuto hrozbu nevnímá jako reálnou. Potvrdil to i prohlášením, že neočekává další růst cen ropy, který byl podle něj v minulosti důvodem růstu cen spotřebního zboží. Očekávání stabilizace a poklesu cen ropy je vzhledem k výraznému zpomalení růstu americké ekonomiky, které bude mít dopad i na zpomalení čínské ekonomiky a pokles její poptávky po ropě, velmi racionální. Jenže nárůst cen spotřebního zboží, kterého jsme byli v posledních měsících svědky, nemá s cenami ropy nic společného. Je důsledkem uvolněné měnové politiky (kromě Spojených států i v Číně a v EU) v minulých letech, která vedla i ke zmíněnému nárůstu cen ropy.

Vzhledem k novému kolu uvolňování měnové politiky a dolarům, které se do oběhu dostávají z devizových rezerv zahraničních centrálních bank (hlavně z Číny), Americe reálně hrozí další zrychlení růstu cen. Bernanke by se tak měl připravit na situaci, že bude okolnostmi nucen k výraznému zvýšení úrokových sazeb. Spojené státy zašly svou měnovou politikou plnou extrémních rozhodnutí příliš daleko. Úrokové sazby jsou jednou z nejdůležitějších a nejcitlivějších cen v ekonomice a její arbitrární změny, které prováděl Greenspan (šéf Fed od roku 1987 do 2006) a nyní provádí Bernanke, se nyní americké ekonomice vracejí jako bumerang v podobě recese. V uplynulých 20 letech jsme byli svědky nejhorší měnové politiky v historii Spojených států, jejíž důsledky pocítí do určité míry celosvětová ekonomika.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply