Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Vlastnické tituly versus „dlužní úpisy“

0

Walter Block, jeden z čelných „rakouských“ odpůrců FRB, zveřejnil na LewRockwell.com svou výměnu názorů s jistým nejmenovaným „prominentním mainstreamovým ekonomem“, jenž se zabývá zejm. problematikou peněz, makroekonomií a hospodářskými cykly.

Walter Block zde opět opakuje svou „fixní ideu“, že bankovnictví částečných rezerv vytváří dodatečné vlastnické tituly („property titles“) k existující (tj. nezměněné) zásobě majetku („property“), čímž nutně nastává situace, kdy „jeden a ten samý majetek“ výlučně vlastní dvě různé osoby, což je „praxeologicky nemožné“. Z toho důvodu je FRB „inherentně podvodné“, a to i kdyby s touto praxí nakrásně souhlasili všechny zainteresované strany, popř. všichni lidé obývající planetu Zemi (srov. též článek Against Fiduciary Media, jenž Block napsal spolu Guido Hülsmannem a H. H. Hoppem).

Vkladatel však není vlastníkem konkrétní, individuálně určené věci, nýbrž má pohledávku za bankou na výplatu určitého množství peněz, splatnou na požádání. Tato pohledávka není vlastnickým titulem k žádnému specifickému existujícímu hmotnému majetku. Dvojí vlastnictví jedné a téže věci tu proto – v rozporu s Blockovým tvrzením – nevzniká. Porovnejme tyto dva příklady:

  1. Arnošt se zaváže dvěma lidem, že každému z nich dodá na požádání 5 kg brambor. V době podpisu těchto smluv však vlastní jen jeden 5 kg pytel brambor, tj. ze svých aktuálních zásob brambor může uspokojit maximálně polovinu pohledávek svých věřitelů. K žádnému dvojímu vlastnictví brambor tu přesto nedochází. Ani jeden z věřitelů nemá vlastnický titul k tomuto konkrétnímu 5 kg pytli brambor. Arnošt je pouze povinen na vyzvání dodat každému z nich určité množství brambor (5 kg), přičemž je na něm, aby si chybějících 5 kg brambor včas obstaral. V opačném případě se ocitne v prodlení s plněním svého závazku a ke slovu se dostane běžný pořad práva.

  2. Majka se zaváže dvěma lidem, že každému z nich na požádání předá jeden a tentýž 5 kg pytel brambor (jenž je ve smlouvě přesně vymezen tak, aby nemohl být zaměněn s žádným jiným pytlem brambor). Pak lze vskutku hovořit o tom, že Majka vytvořila dva vlastnické tituly k jedné a téže věci. Předá-li Majka dotyčný pytel brambor osobě A, logicky poté již nemůže ten samý pytel předat i B.

Mělo by být evidentní, že v našem případě jde o situaci ad 1). Vkladatel je majitelem „dlužního úpisu“, který mu dává právo na výplatu určitého množství peněz na požádání. Asi sotva může o sobě tvrdit, že je vlastníkem hotovosti, kterou banka „z jeho vkladu“ vyplatila někomu jinému. Sám fakt, že se banka prostřednictvím dlužních úpisů celkově zaváže k vyplacení vyšší peněžité sumy, než kolik hotových peněz aktuálně vlastní, ještě nenaznačuje nic podvodného ani nekalého. Dokonce i kdyby souhrnná nominální hodnota peněžitých závazků té či oné individuální banky převyšovala celosvětovou zásobu hotových peněz (např. zlata), neimplikovalo by to nikterak, že ke konkrétním existujícím jednotkám hotovosti (kusům zlata) svědčí výlučně vlastnické právo více osobám zároveň. Předpokládám ovšem, že Block má ve skutečnosti na zřeteli onen údajný „vnitřní rozpor“, jímž jsem se zabýval v minulém komentáři. Pak by ovšem neměl zmateně hovořit o „vlastnických titulech“ a „dvojím vlastnictví“ téže věci.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply