České republice se v posledních letech nebývale daří. Vládní politici mají vždy ve zvyku přisvojovat si zásluhy za hospodářské úspěchy země. Nejinak je tomu u Andreje Babiše, jehož tým politický marketing dokonale ovládá. Nezapomene se pochválit za cokoliv, co se mu hodí. Nyní si připisuje další body za nejnižší den daňové svobody od roku 2000 dle statistik Liberálního institutu, aniž však uvedl zdroj. Jaká je ale jeho skutečná zásluha?
Mnoha lidem se zdá velmi paradoxní, že by se snižoval počet dní, kdy pracujeme na stát. Levicová vláda Sobotky s Babišem přece žádné daně nesnížila. Zaměstnanci platí pořád stejně, živnostníci dokonce více. Řada lidí tak Babišovi začala omlacovat o hlavu den daňové svobody podle Deloittu, který vychází až na 23. června. To je o celý měsíc více, než 22. květen, který uvádí Liberální institut a Andrej Babiš. V pořádku jsou obě statistiky, důležitý je jejich kontext.
Liberální institut svůj výpočet staví na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem. Tedy kolik stát přerozdělí z toho, co se v naší zemi vyprodukuje. Deloitte ke svému výpočtu využívá místo HDP čistý národní důchod (ČND) a porovnává jej s příjmy státního rozpočtu. ČND nezahrnuje produkt, který na našem území vytváří zahraniční firmy a pracovníci, kteří v ČR nejsou rezidenty. A ve výdajích jsme v minulosti jeli výrazně na dluh. Nyní vláda nezvládá peníze investovat. Příjmy nám rostou rychleji než výdaje. Proto se statistiky i jejich vývoj proti minulým letům rozcházejí.
Pokud by se Babiš chtěl něčím na základě těchto statistik chlubit, mohl by se zaměřit na příjmy státního rozpočtu. Ty výrazně rostou, ať už vlivem růstu ekonomiky či vlivem restriktivních opatření jako EET a kontrolní hlášení. Podle Deloittu zvýšený výběr daní posunul den daňové svobody blíže polovině roku.
Babiš ale dostal chuť zahrát si na liberála. Takže jeho marketingové sdělení je, že vůbec není zastáncem velkého státu, ale nadšeným obhájcem ekonomické svobody. Takové sdělení má ale mnoho děr. Tou hlavní je, že se chlubí něčím, co nikdy nebylo ani jeho cílem. Za své působení na ministerstvu financí nepřišel ani s jedním návrhem, který by k tomuto přispěl. Naopak všechny jeho návrhy i mantra řízení státu jako firmy směřují k velkému státu, který si na aktivní občany došlápne. Právě za jeho působení rozjela finanční správa hon na podnikatele. Jeho prohlášení tak nedává žádný smysl. Kdyby se chlubil růstem státních příjmů, jistě by mu spousta lidí zatleskala. Těžko by si ale mohl zároveň hrát na liberála.
Den daňové svobody se podle Liberálního institutu přiblížil na 22. května, protože celý soukromý sektor zvyšuje své výdaje rychleji než stát. Tento trend je navíc vidět v celém regionu taženém Německem, které se také těší slušnému hospodářskému růstu o 2,8 % ročně. Pokud bychom dnes uvěřili Babišovi, že je liberál, můžeme se dočkat ještě větších paradoxů. Třeba až se k daňové svobodě přihlásí socialisti a komunisti jako Babišovi vládní partneři.
Babišova prohlášení jsou jen hra a populismus. Jedno mu ale věřme. Nemá daně rád. Sám je velmi nerad platí a mnohem raději peníze od státu přijímá. V tom nemá v našich končinách konkurenci. Den daňové svobody Agrofertu není 1. ledna, ale byl už loni.
