Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Zelená se, line záře – salám!

0

Pan Vladimír při loňském vyšetřování vypověděl, že ho jeho tři šéfové nutili k praktikám, nad nimiž zůstává rozum stát. Musel vyhrožovat lidem, pomocí fyzického napadání od nich vymáhal dluhy a neostýchal se své oběti ani velmi vážně zranit. V několika případech dokonce došlo k jejich úmrtím. Své nadřízené uposlechl pod nátlakem, bál se výpovědi.

Pokud se potvrdí, že šéfové svého zaměstnance vydírali, mohou skončit ve vězení až na osm let.

Asi se teď ptáte, co to tu plácám za nesmysly. No, nesmysly … českobudějovický krajský senát to zřejmě myslí vážně:

„Krajský soud se domnívá, že by se trestní řízení nemuselo soustředit jen na konečného spotřebitele. Chceme vědět, zda nebyla poškozena další práva například zaměstnanců obchodní společnosti,“ uvedla předsedkyně českobudějovického krajského senátu Marie Dvořáčková.

Možná jste už uhodli, že jsem v prvním odstavci parafrázoval výpověď nešťastných okrajovaček zkažených salámů z českobudějovické prodejny Julius Meinl. No opravdu:

Prodavačky z Meinlu při loňském vyšetřování vypověděly, že je tři vedoucí pracovníci nutili k praktikám, nad nimiž zůstává rozum stát. Okrajovaly plíseň na potravinách v oddělení lahůdek a prošlé uzeniny omývaly v octové vodě a mazaly olejem. Své nadřízené uposlechly pod nátlakem, bály se výpovědi.

Nechci tu v žádném případě obhajovat prodej zkažených potravin. Na takové jednání je opravdu potřeba upozorňovat, v ideálním případě prostřednictvím nezávislých kontrolorů, kteří budou, opřeni o svou reputaci, vydávat potvrzení o nezávadnosti jistých potravin či prodejen. Chtěl bych se ale zamyslet nad tím, nakolik jsou okrajovačky pouhými oběťmi svých nadřízených, bez jakékoliv viny na prodeji zkažených potravin.

Lidské jednání je naprosto vědomá činnost (pomineme-li činy pod vlivem omamných látek). Tato skutečnost se nemění ani v případě, kdy jsme vázáni pracovní smlouvou. Neexistuje žádná autorita na světě, která by měla právo zakázat někomu od jakékoliv smlouvy odstoupit. Samozřejmě, že takový krok může znamenat pro odstupujícího jisté finanční penále, s nímž při podpisu smlouvy souhlasil. Nicméně to nijak neimplikuje, že by ho snad někdo k dodržování smlouvy nutil. Ruku v ruce se svobodou uzavírat smlouvy dle vlastního uvážení jde tudíž svoboda od těchto smluv odstoupit. A stejná situace je i v případě smlouvy pracovní. Jen je potřeba si uvědomit, že každá smlouva má dvě části, přičemž se na jednu z nich velmi často zapomíná. První částí takové smlouvy je závazek zaměstnance vykonávat jisté činnosti. To zcela jistě nikoho nepřekvapí, neboť o ní slyšíme z médií dnes a denně (Šikanují nás, musíme čistit parkoviště příborovým nožem!). Viděli jste ale už někdy „postiženého“ zaměstnance říkat do večerních zpráv „já vím, že bych to čistit nemusel, ale to bych nedostal výplatu“? Vždyť odměna za práci je tou druhou, nedílnou součástí každé pracovní smlouvy!

Pokud tedy někdo říká, že „zaměstnanec uposlechl své nadřízené pod nátlakem, neboť se bál výpovědi,“ pak to v žádném případě neznamená, že by byl kýmkoliv vydírán. Je to naopak šalamounské a do hezkého hávu navléknuté tvrzení zaměstnance „já vím, že okrajovat zkažené salámy je podvod na zákazníkovi, ale peníze jsou pro mě přednější.“ Považovat tedy okrajovačky zkažených salámů za oběti svých nadřízených a zaměstnavatelů, je zcela nemístné. Vykonavatelky salámové očisty jsou naopak více viny, než kterýkoliv jejich nadřízený. Ony jsou ty, kdo vedl ruku s ostrým nožem a přesnými řezy odstraňoval zelené části uzenin, místo aby se okamžitě obrátily na policii. Stejně jako by byl v mé parafrázi vinen i pan Vladimír, jehož paže rozdávala levé a pravé háky, je vinen každý zaměstnanec, který sice s nějakou aktivitou nesouhlasí, ale plat je pro něj důležitější než spravedlnost. Nejsme totiž ve válce, kdy za neuposlechnutí rozkazu hrozila vojákovi smrt, ale žijeme tady v Evropě v úžasné době míru. Možná pro někoho bohužel – každý je totiž zcela zodpovědný za svoje činy. A maskovat touhu po penězích za smutný příběh o vydíraných prodavačkách je přinejmenším odsouzeníhodné.

Aktualizace: Uživatel muf na diskusním fóru poukázal na to, že zaměstnanci tu nejsou od toho, aby zjišťovali veškeré okolnosti své aktivity. Že například dělníci na stavbě nemohou kontrolovat, zda pokyn k úpravám domu pochází od právoplatného majitele, správně zapsaného v katastru nemovitostí. Ano, to je samozřejmě pravda. Jistě existují situace, kdy zaměstnanec může dělat cosi špatného, ale neví o tom. To však není výše popisovaný případ. Každý člověk ví, že okrajovat zelené salámy je podvod. K zjištění této skutečnosti nemusí zaměstnanec prolistovávat žádné knihy zákonů, je to prostě jasné. A k takovým případům se vztahuje tento komentář.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Leave A Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.