Jako děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, který ji od roku 2003 po dvě funkční období řídil a v roce 2010 podpořil docenta Miroslava Ševčíka vjeho první kandidatuře na děkana, cítím nyní povinnost se veřejně vyjádřit ksituaci na fakultě, která je dodnes mocensky ovládnutá docentem Ševčíkem. Začátek Ševčíkova „autokratického vládnutí“ na Národohospodářské fakultě (dále NF) Vysoké školy ekonomické vPraze (dále VŠE) nastal v akademickém roce 2012/13. Vtomto roce se začal Ševčík pod smyšlenými důvody zbavovat svých mladších kolegů.
Důkazem, že jde o autokratické rozhodování, je nedávná neúspěšná volba profesora Chytila, který po odstoupení docenta Řežábka zůstal jediným kandidátem na funkci děkana. Přestože ho volili stejní členové Akademického senátu zkurie akademických pracovníků jako vroce 2018, kdy byl všemi hlasy zvolen děkanem, tak po šesti letech mu nikdo znich hlas nedal. Před volbou Chytila byl zveřejněn dopis na podporu jeho protikandidáta docenta Duška, který poukazoval na postupný úpadek NF a její prestiže pod Ševčíkovým vedením.
Jednohlasná volba Chytila vroce 2018 a jeho nevolba jako jediného kandidáta vroce 2024 stejnými voliteli dokazuje skutečnost, že vpřípadě NF nemůže jít o demokratickou akademickou volbu, nýbrž o loutkové divadlo režiséra Ševčíka. Mezi ní a volební praxí NF VŠE je stejný rozdíl jako mezi současnými svobodnými volbami vnaší zemi a volbami vkomunistickém Československu. Otázkou jen zůstává, jak dlouho se Ševčíkovi bude dařit ovládat kurii akademických pracovníků VŠE, kteří se po 14 letech jeho vládnutí fakultě chovají jakoby byli postiženi stockholmským syndromem.
Od roku 2010 až do letošních voleb děkana reprezentoval NF navenek tandem Ševčík – Chytil, který svým střídáním ve funkci děkana připomínal spolupráci dua Putin – Medveděv. Protežováním svých potomků, které se zřetelně projevilo vzávěrečných fázích jejich doktorského studia Ševčík sChytilem vtiskli fakultě nepotický charakter. Ševčíkova dcera se stala zástupkyní NF vAkademickém senátu VŠE a Chytilova dcera dokonce po svém otci převzala post proděkana, resp. proděkanky pro zahraniční vztahy. Dlouhodobý harmonický vztah Ševčíka s Chytilem se poprvé otřásl vroce 2020, vpolovině Chytilova jediného děkanského období.Ševčík, který tehdy působil ve funkci Chytilova proděkana pro studium, na něj vytvářel tlak, aby odstoupil zděkanské funkce, aby se on do ní mohl vrátit. Profesor Chytil odmítl post děkana opustit a dosloužil celé čtyřleté funkční období.
Po něm byl opětovně na své třetí funkční obdobím jím ovládaným Akademickým senátem NF zvolen Ševčík. Byl jediným kandidátem, a proto se jiný výsledek nečekal. Ihned po nástupu začal svou staronovou funkci využívat pro vlastní propagaci vúsilí o zahájení politické kariéry. Jeho veřejná vystoupení poškozovala reputaci NF a celé VŠE. Proto byl na návrh Akademického senátu VŠE rektorem oprávněně odvolán zfunkce. Ani tento společenský a profesní políček mu ovšem nebrání vdalším poškozování fakulty zpozice jejího neformálně nejmocnějšího muže. Umožňuje to jím dlouho hýčkaná chobotnice moci, která zcela bezskrupulózně i ve zjitřené společenské atmosféře pod veřejným drobnohledem prosadí volbu kandidáta, resp. kandidátky na děkanku, která svými kompetencemi zaostává nejen za doktorem Potužákem, který snad jako jediný vminulosti si dovolil kritizovat vývoj na NF, ale také za před měsícem překvapivě nezvoleným profesorem Chytilem, který tehdy neměl protikandidáta. Může tomu být tak jen proto, že členy akademické kurie Akademického senátu NF nejsou nezávislé pedagogické osobnosti, nýbrž lidé, jejichž další profesní kariéra vakademickém prostředí je bez přímé či nepřímé podpory Ševčíka nemožná.
Lituji, že jsem před 14 lety podpořil Ševčíka vjeho kandidatuře na děkana NF a omlouvám se za to studentům a absolventům této fakulty stejně jako všem loajálním zaměstnancům VŠE, jejichž poctivou práci Ševčík svým chováním dlouhodobě poškozuje.
Jiří Schwarz,
děkan Národohospodářské fakulty VŠE v letech 2003-2010
Tento článek vyšel v Hospodářských novinách v úterý 28. května 2024 pod názvem „Omlouvám se za Ševčíka. Národohospodářská fakulta dnes je jen loutkové divadlo.“