Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Cthulhu potvrzuje, jak nesmyslná je copyrightová směrnice

0

V souvislosti s karanténou, kterou uvalila celá řadu jurisdikcí kvůli koronavirové pandemii, se po sociálních sítích začaly šířit fotky měst, která namísto lidí ovládla zvířata, když jsou teď vyklizená.

Měli jsme tu např. případ opilých slonů:

I když je to krásná historka, National Geogrpahic píše, že není pravdivá.

Měli jsme tu taky vysokou zvěř údajně v polském Zakopaném a pumy údajně v coloradském Boulderu:

Nejvyšší popularitu si zřejmě vysloužil tweet o rybách a labutích v italských Benátkách:

Později se ukázalo, že labutě jsou v Buranu, městečku nedaleko Benátek, jako doma i jindy a že ryby jsou v kanálech také nejspíš pořád, ale kvůli zvířeným usazeninám při provozu gondol nejdou jindy v kanálech vidět.

Pak ale přišly na řadu skutečné dezinformace. O delfínech:

Pak přišel na řadu krokodýl:

A nakonec Cthulhu:

Cthulhu, pokud jej neznáte, je nejstaršlivější příšera z knih H. P. Lovecrafta, amerického spisovatele science-fiction, fantasy a hororu, jehož tvorbu má mimochodem velmi rád George R. R. Martin, autor Hry o trůny.

Myslím, že většina lidí – snad včetně europoslanců – by i bez poučení pochopila, že smyšlená postava ze 100 let starých knih se do Benátek zřejmě nevrátila. Když však nasdílíte fotku Cthulhua v Benátkách na Facebook nebo na Instagram, služba fotku skryje:

Je ale možné, že nezávislým fact-checkerům vadí, že benátské kanály jsou hluboké pouhých pět metrů, což znamená, že Cthulhu, jehož velikost je odhadována na 40–60 metrů, by se do nich nevešel.

Tato úsměvná historka ukazuje, že i přestože lidstvo udělalo za poslední roky obrovské kroky dopředu ve smart technologiích, tyto technologie jsou stále dosti tumpachovité. A i když technologie zvládají spoustu věcí lépe než my, v jiných – pro člověka naprosto triviálních úkolech – si vůbec neumí poradit.

Notoricky bezradné jsou i nejmodernější technologie v rozpoznávání humoru. Je k němu totiž potřeba mj. kontext, který roboti zkrátka nemají. (Kromě Čísla 5.) Myslíte, že robot pochopí následující obrázek?

Nepochopí.

A těmto technologiím dala Evropská unie za povinnost rozpoznávat, co je tzv. fair use. Když totiž sdílíte materiál, který je jinak pod copyrightem, máte právo jej sdílet, pokud splňuje kritéria fair use, tedy povoleného použití. Mezi těmito např. v USA jsou: komentář, kritika, zpravodajství nebo parodie. Český autorský zákon má obdobná kritéria.

Copyrightová směrnice, o které jsme psali zde, však požaduje po sociálních sítích, aby zajistily, že na jejich platformách nebude sdílen žádný obsah, který fair use nesplňuje a nařizuje používat filtry obsahu. Jenže, jak jsme ukázali výše, tyto automatické filtry neumí rozpoznat ani tak zjevnou legraci, jako je Cthulhu v Benátkách! Zřejmě nejpokročilejší filtry na trhu má v tomto směru YouTube. Jak potvrdí každý, kdo na YouTube umisťuje velké množství obsahu, i filtry YouTube mají do dokonalosti, nebo dokonce do přijatelné chybovosti velmi daleko.

Jistě, v tomto případě nejde o copyright, ale o boj proti fake news, nicméně schopnosti robotů v obou případech jsou logicky stejné. Pokud robot nerozezná humor od fake news, nerozezná humor od krádeže copyrightem chráněného díla.

Takže jak se těšíte na to, až tyto filtry budou rozpoznávat, zda používáte obsah legitimně? To bude skvělé pro vaši svobodu slova, že?

Sdílej

O Autorovi

mm

Martin Pánek je ředitelem Liberálního institutu a bývalým šéfredaktorem Laissez Faire. V minulosti pracoval jako poradce v Evropském parlamentu a je autorem knih Kompletní slepice a Částečná kráva.

Comments are closed.

All search results