Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Debata Jana Macháčka: Zbořme zeď budovanou potravinářskými koncerny

0

Otázka dvojí kvality potravin je podle mého názoru složitější, než se na první pohled zdá. Firmy na západě i na východě se snaží maximalizovat zisk. Dospěly k názoru, že cestou k této maximalizaci je, aby například jogurt v Česku měl menší počet kousků jahod než v Německu. Český spotřebitel má jiné preference a jinou kupní sílu než německý. Ekonomickým žargonem bychom řekli, že rozpočtové omezení a indiferenční křivky vedou jinak. Firmy na to musí reagovat.

Není přitom platným argumentem, že u nějakého zboží je i při nižší kvalitě vyšší cena. Firmy vědí lépe než úředníci nebo my komentátoři, jak se chovají jejich zákazníci a jak nejlépe mají dosahovat zisku (což je mimochodem účel obchodních společností i podle českého zákona).

Ne vždy se přitom jedná o nižší a vyšší kvalitu. Některé „standardizované“ limonády chutnají v každé zemi poměrně odlišně a nedá se vysledovat, že účelem je takzvané šizení spotřebitele. Je to z důvodu různých preferencí zákazníků v různých zemích. Připadá mi ale správné, aby dvojí kvalita byla jasně označena. Připadá mi totiž logické, že pokud si kupuji Výborný Jogurt, dostanu stejné složení v Praze jako v Jevíčku. Zákazník na jednotném trhu očekává, že Výborný Jogurt bude mít stejné složení nejenom v Praze a Jevíčku, ale i v Corku a Vilniusu. Obal v jiném jazyce je však podle mě dostatečná signalizace různosti – pokud je toto odlišení zřetelné, ne malým písmem na zadní straně. Pokud budeme firmy nutit k tomu, aby své zboží vyráběly s vyššími náklady nebo v rozporu s preferencemi zákazníků, povede to k menší spokojenosti zákazníků – klesne spotřebitelský přebytek a klesne poptávané množství.

Je signifikantní, že toto zcela marginální téma si osvojili populisté zprava doleva a také populisté v Evropské komisi. A jako poslední poznámku na závěr si neodpustím poznamenat, že cenová diskriminace je běžná věc v případě, že firma má dvě dostatečně odlišné kategorie zákazníků, jejichž poptávkové křivky mají jinou polohu. Zákaz cenové diskriminace vede k tomu, že ta chudší skupina zákazníků prodělává, protože firma je nucena zvýšit cenu. Firmy naštěstí mají a využívají spoustu způsobů, jak tento zákaz obejít. Ale to by bylo na další debatu.

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

Zdroj: http://ceskapozice.lidovky.cz/debata-jana-machacka/zborme-zed-budovanou-potravinarskymi-koncerny.A190530_100715_machackova-debata_houd

Sdílej

O Autorovi

mm

Martin Pánek je ředitelem Liberálního institutu a bývalým šéfredaktorem Laissez Faire. V minulosti pracoval jako poradce v Evropském parlamentu a je autorem knih Kompletní slepice a Částečná kráva.

Comments are closed.

All search results