Ti, kdo pravidelně sledují média, si jistě povšimli, že ekonomové mezi sebou vedou poměrně silný spor ohledně makro-otázek, jež se týkají jak „fiskální stimulace“ obecně, tak i specificky účinků Obamova balíčku. V pozadí těchto sporů často stojí fundamentální odlišnosti v názorech na příčiny a povahu současné hospodářské recese (na jeden takový dílčí rozdíl upozorňuje Sandy Ikeda na blogu ThinkMarkets). Není proto divu, že v očích veřejnosti opětovně zesílil dojem, že se ekonomové prakticky na ničem neshodnou, popř. že ekonomové ve skutečnosti předkládají jen své politické názory, byť zaobalené do ekonomického žargonu – k tomu srov. článek Politics is damaging the credibility of economics, jenž napsal Clive Crooke, a odpověď Paula Krugmana a Roberta Barra).
Přesto samozřejmě existují i věci, na nichž se ekonomové vcelku shodnou. Greg Mankiw nedávno na svém blogu přetiskl následující seznam otázek, u nichž panuje největší shoda mezi ekonomy:
- Regulace výše nájemného snižuje kvantitu i kvalitu dostupného bydlení. (93%)
- Cla a dovozní kvóty obvykle snižují obecný ekonomický blahobyt. (93%)
- Flexibilní a plovoucí měnové kurzy představují efektivní mezinárodní měnové uspořádání. (90%)
- Fiskální opatření (např. snížení daní či zvýšení veřejných výdajů) mají významné stimulujících účinky, jde-li o ekonomiku s nižší než plnou zaměstnaností. (90%)
- Spojené státy by neměly zaměstnavatele omezovat v možnosti „outsourcovat“ práci do zahraničí. (90%)
- Spojené státy by měly zrušit dotace zemědělců. (85%)
- Státní a obecní dotace profesionálním sportovním klubům by měly být eliminovány. (85%)
- Pakliže by měl být federální rozpočet vyrovnán, měl by být spíše vyrovnán v průběhu celého hospodářského cyklu, nikoli každoročně. (85%)
- Rozdíl mezi příjmy plynoucími do systému důchodového zabezpečení (social security) a důchody vyplácenými z tohoto systému se v příštích padesáti letech stane neudržitelným, pokud nebude tento systém reformován. (85%)
- Peněžní dávky zvyšují blahobyt příjemců sociálních dávek větší měrou než věcné dávky (transfers-in-kind) ve stejné peněžní hodnotě. (84%)
- Vysoký deficit federálního rozpočtu má nepříznivé dopady na ekonomiku. (83%)
- Minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost u mladých a nekvalifikovaných pracovníků. (79%)
- Vláda by měla restrukturalizovat sociální stát směrem k systému „záporné důchodové daně“. (79%)
- Uvalení daní ze znečištění a zavedení obchodovatelných „povolenek“ ke znečištění představuje lepší způsob, jak omezovat emise, než přijetí pevných emisních limitů. (78%)
Ne všechny tyto body naplní liberála extatickým nadšením (např. příznivci zlatého standardu patrně nebudou příliš příznivě vnímat plovoucí měnové kurzy; rovněž např. negativní daň z příjmu má své problematické stránky), nicméně lze souhlasit s Mankiwem (a Bryanem Caplanem), že hospodářská politika by přinášela podstatně lepší výsledky, kdyby se názory občanů posunuly směrem k názorům ekonomů.
