fbpx
Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut

Jak kapitalismus nezachraňovat

0

V Respektu vyšel dosti jednostranný a ideologicky výbušný článek, ve kterém nebyla ani v nejmenší míře artikulována argumentační pozice protistrany. Ať už za tím vězí autorova neznalost či jeho úmysl, připadá mi vhodné tuto chybu napravit. Přitom není v mých silách uvádět na pravou míru všechna podivná prohlášení, která v textu zaznívají; je jich prostě příliš mnoho.

První věta článku zní „Zrovna od Raye Dalia bychom stížnosti na kapitalismus nečekali, daří se mu v něm už velmi dlouho velmi dobře“. Skutečně? Skutečně je namístě od bohatých očekávat, že budou hájit kapitalismus a tržní soutěž? Inu, Noam Chomsky, prominentní radikálně-levicový intelektuál je jiného mínění: „Bohatí a mocní se chrání před trhy, seč můžou“ [1]. A nejen on, podobně hovoří klasik liberálního myšlení Ludwig von Mises o zhruba sto let dříve [2]. Ovšemže, bohatí nechtějí být vystaveni tržní soutěži, která by je mohla připravit o výsadní postavení, místo toho se snaží využít státního donucovacího aparátu k zafixování svých pozic. Již ve středověku panovníci běžně udíleli bohatým výsady a privilegia na úkor volné soutěže (např. výměnou za půjčky) [3], příklad Andreje Babiše z dnešní doby je pak notoricky známý. Dalo by se předpokládat, že jakmile se na něčem shodnou Mises a Chomsky a to něco vidíme stovky let všude kolem sebe, bude tato skutečnost stát autorovi za alespoň minimální reflexi. A přece Jiří Sobota představuje Dahlia jako jakýsi zvláštní úkaz svědčící o změně společenského klimatu a z jeho prohlášení dělá leitmotiv celého článku!

Níže v textu se také dovídáme, že majetek a s ním spojená moc „dosáhly takových rozměrů, že začaly aktivně ovlivňovat pravidla hry.“ Nejenže toto, jak už bylo řečeno, není absolutně nic nového. Především je to přesný popis naprosté antiteze volného trhu, antiteze kapitalismu. Popis stavu, proti kterému bojují generace liberálů už nejméně 250 let. Od Smitha [4], přes Bastiata [5] či zmíněného Misese až po liberální myslitele dnešní doby. Edmund Burke v polovině 18. století píše:

„Marně mi říkáte, že vláda je dobrá a že já nesouhlasím jenom se zneužíváním. Ta věc! Ta věc samotná je zneužívání! Podívej se, můj Pane, modlím se k tobě, na ten velký omyl, na němž je založena všechna umělá legislativní pravomoc. Bylo odpozorováno, že lidé mají neovladatelné touhy, takže bylo nezbytné chránit před násilím, které mohou jeden druhému nabídnout. Jmenovali nad sebou vládce z tohoto důvodu; avšak vystává horší a komplikovanější obtíž, jak se chránit před vládci?“ [6]

Dále se v textu několikrát objevuje známý problém „rozevírání nůžek“ mezi bohatými a chudými. Zde Jiří Sobota opakovaně nevyužívá příležitost položit si otázku, zdali zde jistou úlohu nesehrává stát. Či dokonce zda nesehrává úlohu dominantní. Nevytváří nerovnosti všudypřítomné přerozdělování od chudých k bohatým? Inflační politika centrálních bank? Množství regulací favorizující silné hráče? Odpovědi neznám. Zdá se ale, že pan Sobota si je jimi celkem jist. Je velká škoda, že se o svou moudrost nepodělil, stejně jako se nepodělil o zdroj zjištění, že „devět desetin západní společnosti již několik desetiletí stagnuje a jejich příjmy se v lepším případě nezvedají.“ Možná by se pak ukázalo, že je to holý nesmysl. Kdo ví.

Jak vidíme, Jiří Sobota ve svém dlouhém textu neustále útočí na slaměného panáka, jakýsi korporativisticko-fašistický paskvil, který nazývá kapitalismem. Ani na moment jej nenapadne, zdali tou degenerací, které jsme svědky, není vinen stát s rozsáhlými pravomocemi zvýhodňovat jedny tržní subjekty na úkor jiných. Titulek článku hlásající, že stoupenci trhu volají po změně tak čtenáře oklamal. Žádným stoupencům volného trhu nebyl dán v článku nejmenší prostor.

Časopis Respekt věří ve svobodu lidského ducha a nutnost pochybovat při jejím každodenním naplňování. Jiří Sobota se ale zřejmě zdráhal svým čtenářům naložit na bedra takto těžké břemeno a raději jim předestřel hotový, ničím nerušený názor.

 

[1] Michal Kašpárek, Chomsky: Byznys nestojí o volný trh, byznys stojí o moc. https://www.penize.cz/spotrebitel/286960-chomsky-byznys-nestoji-o-volny-trh-byznys-stoji-o-moc

[2] Ludwig von Mises, Liberalismus

[3] Dominik Stroukal, Ekonomické bubliny

[4] Adam Smith, Bohatství národů

[5] Frederic Bastiat, Co je vidět a co není vidět a jiné záhady ekonomie

[6] Edmund Burke, A vindication of natural society

Sdílej

O Autorovi

mm

Martin Štencel je inženýr výzkumu a vývoje v technologické firmě a spolupracovník Liberálního institutu.

Comments are closed.