fbpx
Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Když si poslanec pro svoji homofobii vymyslí citaci Hayeka

0

Sledoval jsem sněmovní debatu nad návrhem zákona o #ManželstvíProVšechny, tedy o zrovnoprávnění homosexuálních svazků. Argumenty poslanců proti tomuto zákonu byly naprosto zoufalé, jednalo se doslova o argumentační paralympiádu.

Nejvíce na mě zapůsobil bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který si za dobu, co jsem přenos sledoval, vzal pětkrát slovo (z toho čtyřikrát s faktickou poznámkou) a mysle, že dropuje nějaké zázračné pravdy, na které přišel mozkovým myšlením, pokaždé vypustil nějaký absolutní cringe, např.:

„Rozumím tomu, že někoho může urážet onen pojem registrované. To jsme slyšeli také v té kampani. Registrují se pouze auta. Myslím, že v tom případě musí být uraženo několik milionů našich spoluobčanů, kteří se registrovali na očkování.“ (zdroj) nebo „Bude tady nějaká státní pobídka, která říká: manželské páry mají právo na to, to a to, a dva muži heterosexuálové si řeknou: to je pro nás výhodné, uzavřeme manželství, protože jsme osoby stejného pohlaví, sice jsme heterosexuálové, ale to nikdo nebude zjišťovat, to je samozřejmě věc každého a do toho státu nic není.“ (zdroj)

Slovy Donalda Trumpa bych řekl, že lidovci do parlamentu neposílají svoje nejlepší lidi.

Nicméně toto a podobné homofobní blábolení bylo zcela očekávatelné. Z bušení hlavou do stolu mě vytrhl poslanec korupčního hnutí ANO Milan Pour, bývalý starosta Milovic. Ten totiž přišel k mikrofonu a řekl:

Pokusím se však spíše zamyslet z jakých důvodů spějeme tímto z mého pohledu ne právě šťastným směrem. K odpovědi jsem si vypůjčil citaci, ale i další myšlenky Friedricha Augusta von Hayeka, filozofa a ekonoma. Tento nositel Nobelovy ceny za ekonomii za přínos v teorii měnové politiky a hospodářského cyklu uvádí – cituji: „Ekonomickou nadvládu nelze oddělit od nadvlády nad životem lidí, neboť při kontrole zdrojů nelze kontrolovat i cíle. Co bylo dříve získáno válkou, v současné době lze dosáhnout například šířením falešných hodnot. V tomto ohledu se jako nejvhodnější terč jeví instituce rodiny. Rodina je totiž základní pilíř sociálního společenství.“ (zdroj)

Zapátrání v archivech odhalilo, že doslova totéž říkal už před dvěma lety.

Že by Hayek měl takovýhle výrok? Přišlo mi to podezřelé. Zkusil jsem tedy nejprve Google. Kromě samotných projevů poslance Poura žádný takový výrok Google nezná. Ale tak třeba poslanec Pour po nocích louská Hayeka, proto jsme se podívali do čtyř základních knih: Cesty do otroctví; Osudné domýšlivosti; Práva, zákonodárství a svobody a Constitution of Liberty. Ani v jedné z nich jsme nic takového nenašli. V Cestě do otroctví však existuje tato pasáž:

Ekonomická regulace není jen mocí nad jedním úsekem lidského života, který lze oddělit od ostatních – je to regulace prostředků pro všechny naše cíle. A má-li někdo pod kontrolou prostředky, musí také určovat, k jakým cílům mají sloužit a které hodnoty mají větší a které menší váhu – stručně řečeno, v co mají lidé věřit a za co bojovat. Centrální plánování znamená, že ekonomické problémy neřeší jednotlivec, ale společenství. To však nutně vede k tomu, že také společenství (či spíše jeho zástupci) musí rozhodovat o relativní důležitosti jednotlivých potřeb. (s. 88)

O rodině se v knize mluví na jediném místě, a to na s. 180:

Kdo si tato nebezpečí alespoň zčásti uvědomuje, obvykle na základě toho usuzuje, že ekonomické plánování je třeba dělat „mezinárodně“, tedy nějakou nadnárodní mocí. To by sice odvrátilo některá očividná rizika, provázející plánování v rámci státu, ale jinak takové ambiciózní plány nesvědčí o tom, že jejich zastánci měli sebemenší ponětí o ještě větších potížích a hrozbách, které z jejich návrhů vyplývají. Problémy související s vědomým řízením ekonomiky v rámci státu nutně nabývají ještě větších rozměrů, když se o ně někdo pokouší v mezinárodním měřítku. Čím méně se totiž vzájemně podobají subjektivní normy a hodnoty u lidí podřízených jednotnému plánu, tím se konflikt mezi plánováním a svobodou prohlubuje. Nebude jistě nijak obtížné plánovat ekonomický život rodiny a poměrně jednoduché to bude i v rámci malého společenství. Jak se ovšem měřítko zvětšuje, společných názorů na žebříček cílů ubývá a roste nutnost opírat se o sílu a donucování. V malém společenství bude u řady věcí existovat na relativní důležitost hlavních úkolů a pořadí hodnot společný pohled. Čím dále však rozhodíte sítě, tím bude takových věcí méně, a jak ubývá shody, roste potřeba uchylovat se k násilí a nátlaku. (zvýraznění moje)

Jak z toho Milan Pour dokázal složit ten svůj citát, nevíme.

Pro jistotu jsme se ještě podívali do knihy Hayekova moderní rodina od Steva Horwitze, kterou recenzoval Jan Mošovský v nedávném článku. Ani ta nám nedala odpověď na to, kde údajně Hayek řekl výše uvedený citát. Naopak v Constitution of Liberty Hayek říká:

Nejjasnějším příkladem v naší společnosti je, jak zachází s homosexualitou. […] Soukromá činnost dospělých, jakkoliv odporná může být pro většinu lidí, není správným předmětem vládních zásahů ve státě, který chce vládní zásahy minimalizovat. (s. 212, vlastní překlad)

Kontaktoval jsem tedy kancelář poslance Poura. Ani přes opakovaná ujištění, že nám zdroj citace rádi poskytnou, uplynul od prvního dotazu již týden, a zdroj citace stále nikde. Nezbývá tedy jiná možnost, než pátrání uzavřít s verdiktem:

Poslanec Milan Pour svoji homofobii skrývá za vylhaný výrok liberálního myslitele.

Sdílej

O Autorovi

mm

Martin Pánek je ředitelem Liberálního institutu a bývalým šéfredaktorem Laissez Faire. V minulosti pracoval jako poradce v Evropském parlamentu a je autorem knih Kompletní slepice a Částečná kráva.

Comments are closed.

All search results