Výkon indického hospodářství se za posledních 10 let více nežzdvojnásobil. Co je však příčinou indického ekonomického růstu? Odzískání nezávislosti v roce 1947 usilovali indičtí politici o růstblahobytu společnosti prostřednictvím komplexních plánů hospodářskéhorozvoje. Pětiletka střídala pětiletku a hospodářství dlouhodoběstagnovalo. Neúspěch socialistického experimentu přivedl Sovětský svazk perestrojce a k rozpadu, v Indii pak vládnoucí elity ke shodě, žereformy jsou zapotřebí. Následné odstranění překážek mezinárodnímuobchodu, snížení cel a postupná deregulace jednotlivých odvětvípřinesly pozoruhodné výsledky. V letech 1993 až 2004 klesl podílobyvatelstva žijícího pod hranicí chudoby z 36 na 22 procent. Střednítřída podle některých odhadů dosahuje již počtu 300 milionů lidí. Objemhrubého domácího produktu přepočteného paritou kupní síly řadí indickouekonomiku na čtvrté místo za USA a Čínu a jen s malým odstupem zaJaponsko. Indie se stává klíčovým trhem pro spotřební zboží. V zemipřibude každý měsíc více než 6 milionů mobilních telefonů. To jenejvíce na světě. Telekomunikace, dřívější brzda růstu ekonomiky, seproměnily v jednoho z tahounů. Na konci roku 2006 bylo v Indii 136milionů mobilních zákazníků a dosažení magické půlmiliardové hranice seočekává v roce 2010. Střednědobá sázka na indické akcie v uplynulýchletech představovala pro každého investora dobře uváženou nebo alespoňvelmi šťastnou volbu.
Příznivé působení podnikatelů
Samotné protržní reformy by však i přes svojí nespornouprospěšnost k indickému ekonomickému úspěchu nestačily. Byly tosoukromé firmy, které v devadesátých letech nastartovaly expanziodvětví založených na informačních technologiích. Podnikatelé ve snazesnižovat náklady měli motivaci povšimnout si stále nižšíchtelekomunikačních poplatků a přemostit propast vládních intervencí,která oddělovala indický trh nabídky kvalifikované a relativně levnépráce od poptávky v západních zemích. Narozdíl od vlád a parlamentůnemohou sice firmy kontraproduktivní legislativu zrušit. Nicméněinovací modelu svého podnikání dokázaly soukromé společnosti (přivynaložení určitých dodatečných nákladů za datové přenosy) v konečnémdůsledku totéž. Podařilo se jim eliminovat škodlivé důsledky vládníchintervencí, které znemožňovaly oboustranně výhodnou směnu. Bez ohleduna přetrvávající omezení svobody pohybu pracovních sil přes státníhranice, dokázali podnikatelé prodávat služby angličtině rozumícíchIndů přímo na západních trzích.
Začátky odvětví outsourcingu v devadesátých letech byly skromné. Jednalo se například o zadávánízákladních softwarových úloh indickým programátorům nebo zřizovánícenter telefonické podpory zákazníků. Od té doby se ale hodně změnilo. Sektor služeb umožněný díky informačním technologiímse kvalitativně posunul k poskytování mnohem sofistikovanějšího akomplexnějšího výstupu. Z pouhých dřívějších středisek pro odloučenývýkon některých činností se z indických poboček stávají pro světovéspolečnosti klíčová centra jejich firemní strategie. Kromě úspěšnýchsoftwarových indických společností jako jsou Infosys nebo Wipro, působív Indii množství významných světových firem. Společnost IBM taknapříklad nedávno oznámila, že její indické pobočky zaměstnávají vícenež 50 tisíc lidí. Accenture má v Indii 18 tisíc zaměstnanců a doprosince roku 2007 jich tam plánuje mít více než ve Spojených státech.Indičtí analytici amerických bank jako je Citibank nebo Morgan Stanleyhodnotí akcie obchodované na Wallstreetu a posuzují úvěrovou kvalituamerických firem. Zaměstnanci společnosti Infosys navrhovali vjihoindické metropoli Bengalúrú podobu křídla Airbusu A380. TataConsultancy pak pro Airbus vytvářela software nové verze kokpitu. VIndii byly také vyvinuty systémy bránící kolizi za letu a podporujícípřistání za nulové viditelnosti pro nový Boeing 787 Dreamliner.
Kyvadlo globalizace, které znamenalo přísun kvalitníchpracovních příležitostí do Indie se však, alespoň z části, obrací.Indické firmy zakládají pod svou značkou odloučená střediska v mnohembohatším Polsku, Thajsku nebo na Filipínách. Aby mohla na tamním trhuposkytovat lepší služby, zaměstnává konzultantská firma indickéhokoncernu Tata ve Velké Británii více než dva tisíce lidí. Kromě tohoTata Consultancy získává elitní studenty britských univerzit pro práciv Indii. Čerstvým absolventům nabízí nástupní balíček s ročním platem vekvivalentu 25 tisíc britských liber. Evropské pobočky dalších firempak posílají své evropské zaměstnance na vzdělávací stáže do Indie, aby následně po svém návratu byli schopni lépe spolupracovat na projektech s indickými týmy.
Dříve nekonkurenceschopné a od mezinárodní konkurence izolovanéindické korporace, dokáží expandovat na světové trhy. Díky firemníkultuře, kompatibilní s tou euroamerickou, se přitom nemusí vyhýbat aniakvizicím svých západních konkurentů. V roce 2006 tak na tyto nákupyzahraničních firem indické korporace vynaložily podle týdeníkuEconomist rekordních 23 miliard amerických dolarů.
