(Ne)Čistá práce ekologických aktivistů

Hnutí Duha vydalo stostránkový spisek „Čistá práce“, v němž se snaží prokázat, že „ekologické technologie a zelené sektory nejen sníží znečištění a zajistí lepší využívání přírodních zdrojů, ale také pomohou vytvořit nová pracovní místa a oživit ekonomiky měst a obcí“. Stojí za to jej alespoň prolistovat, už jen proto, abychom lépe pochopili premisy, ze kterých vychází uvažování tohoto mediálně vlivného „think tanku“. Pisatelé navíc chytře povystrčili do popředí argument (ne)zaměstnanosti, takže lze snadno předpokládat, že se dílko stane důležitým zdrojem argumentů v politicko-mediální oblasti.
I když v textu čtenář nalezne řadu známých argumentů pro ekologistickou regulaci počínaje plundrováním zdrojů a konče globálním oteplováním, leitmotivem je právě snaha dokázat, že prakticky všechna takováto opatření přinášejí nová pracovní místa. Tvrzení, že ekologické technologie přinášejí práci, dokládají autoři desítkami odkazů na domácí i zahraniční studie (celkem na 250 citací!), čímž je vytvářen dojem přísné vědeckosti a odbornosti. Čtenář se však neubrání dojmu, že uvedené výzkumy se velmi podobají vědecké práci na téma „uspořádání pracovního stolu“ ze známého českého filmu. Za všechny citace uveďme ilustrativní příklad ze str. 37, kde je uvedena tabulka počtu pracovních míst vytvořených výrobou elektřiny v různých typech elektráren. Určitá jednotka elektřiny vyrobená větrnou elektrárnou dá práci 540 lidem, zatímco z jaderného zdroje pouze 100 lidem. To je podle autorů vážný argument pro podporu větrné energetiky.
Tento argument v nejrůznějších variantách (doprava, zemědělství, odpady, atd.) je mnohokrát v publikaci opakován, aniž by pisatele napadlo, jak snadno lze tuto tezi dovést k dokonalosti – totiž zrušit v rámci ekologického zákonodárství veškeré technologie, které zvyšují produktivitu práce (protože o nic jiného ve skutečnosti nejde), neboť tak by bylo možno nepochybně zaměstnat několikanásobně více osob, než na této planetě momentálně žije.
Ponecháme-li stranou žerty, pak se při čtení publikace prošpikované citacemi a odbornými termíny (založenými na zcela nesmyslné teorii zvyšování zaměstnanosti snižováním produktivity práce), neubráníme vzpomínkám na „vědecká“ díla vycházející z podobně smysluplné marxistické teorie.
Ve skutečnosti, pokud údaje o pracovních místech, které ekologická ekonomika vytváří jaksi „navíc“ jsou skutečně pravdivé, pak se Hnutí Duha podařil opravdu husarský kousek. Sami tak totiž předložili přesvědčivé důkazy, že ekologické regulace zásadním způsobem podvazují ekonomický růst. Je skoro nepochopitelné, že autoři, z nichž někteří působí i na univerzitách, vykazují tak flagrantní neznalost základních ekonomických pouček.
Uvažování autorů je nekonzistentní a opravdu obtížně pochopitelné. Zatímco na jedné straně horují proti exploataci přírodních zdrojů, na straně druhé důrazem na nízkoproduktivní technologie podporují exploataci lidské práce. Je to způsob uvažování, který maně připomene příběh císaře Vespasiána, který odmítl vynález jakéhosi stavebního stroje, který by podstatně ušetřil lidskou sílu při stavbě římského Kolosea s poukazem, že „ti lidé si také chtějí něco vydělat“.
Na závěr zbývá jen povzdech. Je těžké recenzovat publikaci, která je založena na zcela chybné základní úvaze. Pak totiž ani nemá smysl komentovat i některé zajímavé, potenciálně tržně konformní nápady (např. důraz na lokální ekonomiky, soukromé peníze, kritika investičních pobídek, apod.), protože autoři ani v těchto případech nechtějí uvolnit dnešní regulaci a ponechat prostor trhu, ale jen nahradit jedno regulační náboženství tím svým.
Publikace „Čistá práce“ je bohužel jen další ukázkou, do jaké míry nevěří naši zelení aktivisté trhu a do jaké míry jsou ochotni ve jménu své pravdy omezovat naši svobodu.
Čistá práce – přínosy ekologických opatření a zelených odvětví pro zaměstnanost a ekonomiku. Vydalo Hnutí DUHA, Brno, za podpory MŽP. Prosinec 2003. Autor neuveden.