fbpx
Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

(Ne)Úspěchy technologických inkubátorů

0

V roce 2006 oslavil Technologický inkubátor v Brně 3 roky své existence. V tomto roce ho také opustily první firmy (eTrium, Guape a YSoft). Navíc 7.11.2006 byl položen základní kámen dalšího inkubátoru (blíže např. zde). O stavbě třetího inkubátoru se uvažuje (náklady na obě stavby přijdou na více než 100 mil. Kč). Provozovatelem stávajícího i nově budovaného inkubátoru je Jihomoravské inovační centrum (dále jen JIC). Jedná se o centrum založené následujícími institucemi: Jihomoravský kraj, Město Brno, Vysoké Učení Technické Brno, Masarykova univerzita, Mendlova zemědělská a lesnická univerzita a Veterinární a farmaceutická univerzita. Jedná se tedy o veřejné instituce. Inkubátory nabízí chráněné prostředí pro začínající podnikatele, kteří přicházejí s novými inovacemi. To mimo jiné zahrnuje zvýhodněný pronájem prostor (1000 – 1400 Kč/m2/rok, pro srovnání tržní nájemné začíná asi na 2000 Kč/m2/rok), finanční dotace a výhodné půjčky. Z provozu inkubátoru očekává JIC dosažení následujících cílů (kromě jiných): pozitivní vliv na zaměstnanost a multiplikační efekt na regionální ekonomiku (tj. růst). Otázkou zůstává zda lze těchto cílů dosáhnout. Odpověď nám může poskytnout následující krátká analýza.

Podívejme se tedy na to, jak může existence technologického inkubátoru přispět k dosažení výše uvedených vytyčených cílů (pozitivní vliv na zaměstnanost a multiplikační efekt na regionální ekonomiku). Různé způsoby pomoci poskytované firmám v inkubátoru představují de facto dotaci z veřejných zdrojů (v roce 2006 má být rozpočet JIC ve výši 36 mil. Kč, z toho 12 mil. pochází z Jihomoravského kraje, 1.5 mil. Kč z Města Brna a 11.3 mil. Kč ze Strukturálních fondů EU; nesmíme zapomenout ani na náklady na výstavbu samotných inkubátorů). Ekonomická analýza dotace byla provedena již mnohokrát. Omezíme se tedy jen na stručný popis. Dotace na jedné straně vede ke zvýšení peněžních prostředků jejího příjemce (dotace ve formě nižšího nájmu vede ke snížení nákladů – to ale na celé věci nic nemění). Vyšší příjem umožňuje firmám poptávat větší množství výrobních faktorů, než by byly schopny poptávat za normálních podmínek. Můžou tedy více inovovat, vyrábět a zaměstnat více pracovníků. Tyto firmy jsou tedy na tom lépe. Polepší si i vlastní zaměstnanci inkubátorů a ty stavební firmy, které inkubátory budují. To je to, co je vidět. Následuje to, co vidět není. Tzv. veřejné zdroje jsou naplňovány v dnešní době především daněmi, které platí někteří občané a firmy. Daně platící občané se musí spokojit s menšími příjmy. Díky tomu si mohou dovolit koupit méně výrobků a služeb – jejich poptávka je uměle nižší. Podnikatelé poskytující tyto výrobky a služby se musí spokojit s menšími příjmy, a tím i menšími zisky. Omezí tedy stávající výrobu a propustí některé zaměstnance. Část z nich pak přesměruje své úsilí a výrobní faktory jinam (k více ziskovým aktivitám). Stejně se budou chovat i daňoví plátci z řad firem. Ti také přicházejí o část svých příjmů a jejich podnikání se stává pro ně méně přitažlivé. Také tito podnikatelé omezí stávající výrobu a propustí zaměstnance nebo přesměrují své úsilí a výrobní faktory jinam. (Navíc všechny znevýhodněné firmy jsou nuceny soutěžit o výrobní faktory s nově vzniklými dotovanými konkurenty.) Vidíme tedy, že nová pracovní místa jen nahrazují stará pracovní místa. Podobné je to i s inovacemi. Víme, že daně dopadají více na úspory občanů než na jejich spotřebu. Uměle nižší úspory vedou k poklesu investic, a tím i k poklesu nových inovací (tento bude prohlouben samozřejmě i výše uvedeným poklesem příjmu u daňových plátců z řad firem). Zdá se, že veškeré přínosy z inkubátoru jsou vyváženy ztrátami. Ve skutečnosti je celkový přínos inkubátoru záporný, protože daněmi a dotacemi přesměrované výrobní faktory již nebudou plně v souladu s přáním spotřebitelů. Spotřebitelé jsou tak poškozeni (výjimkou je případ, kdy spotřebitelé přijmou takto vytvořené inovace za vlastní).

Na celý problém lze nahlížet i následujícím způsobem. Na svobodném trhu rozhodují o úspěchu inovací spotřebitelé, kteří inovaci buď přijmou nebo odmítnou. Základním kritériem pro přijetí inovace spotřebiteli, je to, jak daná inovace uspokojuje jejich potřeby. Spotřebitelské rozhodnutí se pak projeví ziskem nebo ztrátou ve firemním účetnictví. Pro úspěšné podnikání je nutné, aby podnikatelé předem odhadli tyto zisky a ztráty (tj. budoucí chování spotřebitelů) a pomocí dobře známé podnikatelské kalkulace určili, zda zahájí produkci nebo ne. Špatné rozhodnutí může totiž vést i ke ztrátě jejich vlastního majetku. Na rozdíl od svobodného trhu, se v rámci inkubátoru podílý na podnikatelském rozhodování i tzv. rady. Průmyslová rada rozhoduje o technické proveditelnosti dané inovace. Na její činnosti je toho málo pozoruhodného. Snad jen to, že technicky nerealizovatelné inovace se ke spotřebitelům stejně nedostanou a ani technicky realizovatelné inovace nemusí spotřebitele zaujmout (viz. třeba případ parního osobního automobilu). Vlastní podnikatelské rozhodnutí je tedy na Ekonomické radě a na podnikateli. Je třeba říci, že členové Ekonomické rady neriskují svůj vlastní majetek, ale jen peníze daňových poplatníků, z tohoto důvodu je také jejich obezřetnost při nakládání se svěřenými prostředky nižší! (A to odhlížíme od možnosti korupce.) Samotné rozhodování podnikatele, který má možnost působit v inkubátoru, je proti situaci na svobodném trhu také změněné. Na svobodném trhu porovnává podnikatel očekávané výnosy s očekávanými náklady. Za změněné situace, ale porovnává očekávané výnosy s uměle nižšími náklady. Tato skutečnost může podnikatele zmást natolik, že zahájí produkci, ke které by jinak vůbec nedošlo. V takovém případě budou vzácné výrobní faktory použity způsobem, který není v souladu s přáními spotřebitelů. Spotřebitelé jsou poškozeni. Opět tedy dostáváme stejný závěr.

Nyní tedy můžeme naši analýzu uzavřít následujícím tvrzením. Inkubátory nejsou schopny splnit výše uvedené cíle a mají negativní dopad na blahobyt spotřebitelů.

Více např. ve slavném eseji Frédérice Bastiata „Co je vidět a co není vidět“ (nyní dostupné on-line) nebo v knize  H. Hazlitta: Ekonomie v jedné lekci.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Leave A Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..