fbpx
Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Nominace na Bludný balvan ekonomie: Danuše Nerudová vs. inflace

0

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity se na Twitteru dopustila začátečnické chyby. Pojďme si ji vysvětlit.

„Lidé letos zchudnou o 20 % kvůli inflaci.“ (zdroj)

Inflace je sice téměř 20 %, to ale neznamená, že reálná hodnota jejich peněžních zůstatků klesne o 20 %. Jak je to možné? Podívejme se na příklad.

Paní Nerudová si loni nechala vytisknout 10 000 předvolebních letáků za 10 000 Kč. Tedy jeden leták za 1 Kč. Pokud by si chtěla letos vytisknout letáky při 20% inflaci, a měla rozpočet přesně 10 000 Kč, kolik jich vytiskne?

Není to o 20 % méně, tedy 8000 letáků, ale je to o 16,67 % méně, tedy 8333 letáků. Proč? Protože roste cena zboží o 20 %, nikoli klesá výše příjmu o 20 %.

Zde kalkulace:

Cena jednoho letáku před inflací 1 Kč
Inflace 20 %
Cena jednoho letáku po inflaci 1,20 Kč
   
Rozpočet 10 000 Kč
Počet vytištěných letáků 8333
   
O kolik se zmenšila kupní síla? −16,67 %

Pro lepší pochopení si zkuste představit, že při 100% inflaci neztratí naše bankovky reálnou hodnotu 100 %, což by se dalo vyvodit z tweetu paní Nerudové, ale „pouze“ 50 %. Viz kalkulaci:

Cena jednoho letáku před inflací 1 Kč
Inflace 100 %
Cena jednoho letáku po inflaci 2,00 Kč
   
Rozpočet 10 000 Kč
Počet vytištěných letáků 5 000
   
O kolik se zmenšila kupní síla? −50,00 %

Aby byla ztráta reálné hodnoty 20 %, musela by míra inflace dosáhnout 25 %. Je možné, že takovou míru Danuše Nerudová předpokládá, ale měla by to říci.

Profesorka ekonomie by také neměla používat zavádějící pojem „zchudneme“, neboť v důsledku inflace ztrácejí plnou hodnotu pouze peněžní zůstatky, které chováme v peněženkách, slamnících nebo na běžných účtech s nulovým úročením. Jiných aktiv v našem držení (např. nemovitostí nebo automobilů) se inflace nedotýká a v dlouhém období i nominální mzdy doženou inflaci. Reálné zchudnutí je tak daleko menší než úbytek reálné hodnoty tisícikoruny v naší peněžence, a to i když ho správně spočítáme.

Nadto řešení inflace, která Danuše Nerudová navrhuje, nejsou dobrá. Cenový strop na energie nemůže vést k ničemu jinému než nedostatku. Finančně motivovat domácnosti a průmysl, aby snížily spotřebu energie, je ve světě tržních cen k ničemu. Cena má mj. funkci informační, tj. rostoucí cena informuje spotřebitele, aby statku (v tomto případě energií) konzumoval méně.

V očích některých politiků se zdá být kurzarbeit lékem na všechno. Není však jasné, jak má domácnostem pomoci s inflací.

Sdílej

O Autorovi

mm

Jana Galvis je analytička Liberálního institutu, zabývá se ekonomikou Jižní Ameriky a obchodními vztahy mezi Evropou a Jižní Amerikou.

Comments are closed.

All search results