Paní ministryně financí Alena Shillerová z hnutí ANO umí překvapit svými výroky nejednoho ekonoma. Nyní na Twitteru napsala, že inflace poklesla a poklesly spotřebitelské ceny. Za nepochopení inflace a její zaměnění s deflací si vysloužila nominaci na Bludný balvan ekonomie.
Spotřebitelské ceny v únoru vzrostly meziročně o 2,1 procenta, dle Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tedy, spotřebitelský koš se meziročně prodražil o 2,1 procenta. Paní ministryně může být jen ráda, že spotřebitelský koš meziročně nepodražil o několik více procentních bodů.
Důvodem, proč je inflace „jen“ 2,1 procenta, je mj. to, že mnoho obchodníků, aby vůbec přežilo, prodává své zboží výrazně levněji, než tomu bylo v uplynulém roce. Například vyprodávají po internetu zásoby oblečení a textilu, a to s minimální marží, protože je v lockdownu nemohli prodat za normální ceny v kamenných obchodech, respektive nemohou prodávat vůbec. Neznamená to ale, že se spotřebitelské ceny snižují! To je záměna inflace za deflaci a v deflaci se naše ekonomika skutečně nenachází. Znamená to jen, že míra inflace je menší než v lednu, čemuž ekonomové říkají dezinflace.
Oprava: Podle aktuálních čísel @statistickyurad zpomalila meziroční inflace v únoru na 2,1 %. Dynamika růstu spotřebitelských cen meziročně klesá již sedmý měsíc v řadě. Meziroční růst v únoru tlumily hlavně ceny elektřiny a zemního plynu.
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) March 11, 2021
Paní ministryni by přitom stačilo přečíst první odstavec tiskové zprávy ČSÚ: „Spotřebitelské ceny vzrostly v únoru proti lednu o 0,2 %,“ a nemusela se takto blamovat.
Spotřebitelský koš a počítání inflace
Pro laiky z ANO bych ráda podotkla že spotřebitelský koš jsou zboží a služby, na nichž se měří inflace. A měří se tak, že si do imaginárního koše vložíte například sto položek zboží a služeb a zapíšete si jejich ceny. Tedy, sto položek koše (1x mléko, 1x máslo, 1x vepřová žebra (…), 1x boty, 1x džíny (…), 1x pizza, 1x nádrž benzínu atd.), stojí jiné peníze dnes a jiné peníze loni, předloni atd. Koš musí být stejný a položky identické. Proměna cen je ukazatel inflační či deflační výše a udává se v procentech. Skutečný spotřební koš, jak jej sleduje ČSÚ, si může čtenář prohlédnout na webu tohoto úřadu.
Inflace znehodnocuje peníze
Rozhodně nedoporučujeme, aby se ministryně chlubila jakoukoliv výší inflace. Jednak má ministerstvo financí vliv maximálně na krátkodobé výkyvy cenové hladiny – a jednak i malá inflace znehodnocuje peníze a úspory. Znamená to mimo jiné, že si za stejné peníze letos koupíte méně zboží a služeb než loni. A to přesně o tolik procent o kolik procent je inflace. Pro příklad: paní Schillerová rozdala svým náměstkům odměny 11 500 000 Kč. Pokud tyto peníze náměstci neutratí a uschovají si je na účet či do matrace na horší časy a roční inflace bude i příští rok 2,1 %, zbude z odměn při nulových úrocích 11 263 467 Kč (očištěno o inflaci), v roce 2023 při 2,1% inflaci to bude 11 031 799 Kč a v roce 2024 již jen 10 804 896 Kč. Je ovšem možné, že politika centrální banky způsobí inflaci vyšší a tím pádem budou peníze ještě znehodnocenější. Aby náměstci své odměny před inflací ochránili, doporučujeme jim prostředky utratit či investovat.
Závěr
Největší problém těchto výroků spatřuji v tom, že ministryně tyto bludy prezentuje veřejně. Nejenom že veřejně ukazuje svou nekompetenci pro danou pozici, ale především touto nekompetencí vážně ohrožuje ekonomiku země. Protože i průměrný volič ANO ví, kolik ho loni a letos stálo Vodňanské kuře, salám z Kosteleckých uzenin a rohlík z Penamu.
Domnívám se, že problematiku inflace, deflace, indexu spotřebitelský cen by měla ministryně financí ovládat tak, jako studenti prvního ročníku ekonomie a proto jí Liberální institut doporučuje četbu skvělé knihy Henryho Hazlitta Ekonomie v jedné lekci (na našem webu zdarma jako e-book).
