Netrvalo dlouho a paní ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO nás opět překvapila výroky o inflaci a zasloužila si tím letošní již druhou nominaci na Bludný balvan ekonomie.
„Inflace vyrovnává cenové nestabilnosti, vyrovnává ekonomické nestabilnosti“, řekla v podcastu StandaShow. Když se moderátor poté zeptal k čemu je inflace dobrá, paní ministryně ve své mylné interpretaci pokračovala a odpověděla: „Inflace vyrovnává distorze na trhu, vyrovnává výkyvy cen.“
Rádi bychom věc uvedli na pravou míru, protože inflace nevyrovnává ekonomickou nestabilitu. Cena růstu určitého zboží, paní ministryně v podcastu jmenovala příklad s růstem ceny jablek během loňského jarního lockdownu, značí jeho ekonomickou vzácnost, kdy statek poptává více lidí, než si jej může koupit. Proto roste cena a koupí si jej jen ti, kteří jej skutečně chtějí a potřebují či ti, kteří na něj mají peníze. Nejen v Praze můžeme pozorovat růst cen nemovitostí, který je dán zejména pomalým stavením řízením a tím, že v Praze chce bydlet více lidí, než se stíhá stavět nových bytů.
Ovšem toto není vyrovnávání cenové nestability, protože by úplně stačilo otevřít hranice a pustit na trh více jablek či zrychlit stavební řízení a postavit více bytů. Ceny by se automaticky snížily. A také to z tohoto důvodu to není správný příklad inflace.
Přičiny inflace
Inflace je nárůst všeobecné cenové hladiny v ekonomice, kdy dochází ke snížení kupní síly peněz. Tedy, letos si za stejné peníze si koupíte méně než loni, protože stejné zboží či služby stojí více. Konkrétně v roce 2020 byla průměrná roční inflace 3,2 %, a pokud jste v roce 2020 vydělávali stejné peníze jako v roce 2019, mohli jste si koupit v loňském roce v průměru o 3,2 % méně zboží a služeb než v roce 2019.
To, že zdraží jablka, byty či jiné zboží nebo služba, ovšem nevysvětluje inflaci jako dlouhodobý jev. Dlouhodobě je inflace způsobena rychlejším růstem peněžní zásoby v ekonomice, než jakým tempem roste poptávka po penězích. V ekonomikách, kde není centrální banka nezávislá, je inflace jeden ze způsobů, jak snížit dluh státu. (To ale naštěstí není případ České republiky.) Peníze nově vytvořené — lidově se říká vytištěné, avšak většina peněz dnes existuje jako elektronický účetní záznam — v čase postupně rozmělňují dluh denominovaný v inflační měně. Když se také dostatečně rychle nevalorizují mzdy a důchody, tak reálně lidé dostávají stejnou sumu peněz, za kterou si ovšem koupí méně.
Závěr
Inflace není dobrá za žádných okolností. Ochuzuje občany o jejich vydělané peníze. Kdokoli kdo má na účtu nastřádané peníze, tak o ně díky inflaci postupně přichází. V moderní ekonomické teorii často panuje mylná představa, že inflace musí být, protože pak lidé neodkládají spotřebu a spotřebovávají hned, protože odložená spotřeba by je vyšla dráž. To je ovšem omyl. Například odvětví elektroniky je silně deflační, kdy moderní telefon s nejnovějšími technologiemi, který před deseti lety stál celou výplatu lze nyní pořídit za zlomek dřívější ceny a rozhodně to neznamená, že zákazníci kupují méně elektroniky. Čím je elektronika dostupnější, tím více lidí si ji pořizuje.
Domnívám se, že problematiku inflace by měla ministryně financí ovládat tak, jako studenti prvního ročníku ekonomie a proto jí Liberální institut opět doporučuje četbu skvělé knihy Henryho Hazlitta Ekonomie v jedné lekci (na našem webu zdarma jako e-book).
