Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Otevřený dopis k rozpočtu EU 2021–2027

0

Adresáti:

Charles Michel, předseda Evropské rady
David Maria Sassoli, předseda Evropského parlamentu
Ursula Gertrud von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise
Valdis Dombrovskis, místopředseda Evropské komise
Tuomas Saarenheimo, předseda Výboru pro ekonomické a finanční záležitosti
Johannes Hahn, komisař pro rozpočet a administrativu
Paolo Gentiloni, komisař pro hospodářství
Generální ředitelství pro ekonomické a finanční záležitosti
Generální ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů
Skupina Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice
Skupina Evropských konzervativců a reformistů
Skupina Evropské lidové strany v Evropském parlamentu
Skupina Zelených / Evropská svobodná alliance
Skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu
Skupina Identita a demokracie
Skupina Renew Europe

Otevřený dopis k rozpočtu EU 2021–2027

Probíhají jednání o víceletém finančním výhledu Evropské unie na období 2021–2027. Nedávno aktualizovaný návrh rozpočtu Evropské komise s navrhovanými opatřeními týkajícími se zdravotní a hospodářské krize COVID-19 a oživení hospodářství EU navrhuje pouze menší změny oproti dřívější verzi, a to navzdory mimořádným okolnostem souvisejícím s pandemií a zvýšené potřebě využívat omezené peníze daňových poplatníků co nejefektivnějším způsobem.

Navrhovaná masivní výpůjčka dalších 750 miliard EUR na úkor budoucích finančních závazků daňových poplatníků EU bez řádné rozpočtové reformy pravděpodobně prohloubí stávající nedostatky v rozpočtu EU a oslabí schopnost EU čelit výzvám, jimž EU 27 čelí. Neúspěch reformovat rozpočet EU by mohla dále posílit redistribuční konflikty uvnitř EU a zvýšit riziko rozpadu jednotného trhu.

Po odchodu Spojeného království z EU je neopodstatněný návrh Evropské komise zvýšit příspěvky EU 27, aby byla zachována stejná velikost rozpočtu jako v letech 2014–2020, zejména proto, že jeho významný podíl by byl i nadále přerozdělován zemědělcům, což by způsobovalo neefektivnost a vyvolávalo otázky férovosti.

Finanční dopady brexitu a potřeby spojené se společnou reakcí na krizi COVID-19 by měly být řešeny snížením financování společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti.

Řada změn ve struktuře rozpočtu EU, které navrhuje Evropská komise, jde správným směrem a navrhuje zvýšit financování v oblastech, kde může přinést přidanou hodnotu. Navrhovaná snížení pro společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti jsou však zanedbatelná a celkové finanční prostředky navržené pro tyto oblasti zůstávají příliš velké a dosahují přibližně dvou třetin navrhovaného rozpočtu EU.

Zároveň je navrhované skromné financování pro ty oblasti, které by mohly přinést přidanou hodnotu a přispět ke společným cílům EU 27. Velké množství nových programů a jejich chytlavé názvy nemohou zakrýt obrovské disproporce mezi jejich financováním a částkami vyčleněnými na společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti. Vyloučení těchto redistribučních programů by mělo být nezbytným předpokladem pro rozpočet EU, má-li splňovat základní zásady účinnosti, spravedlnosti a subsidiarity.

Velikost rozpočtu EU by měla být výsledkem rozhodnutí financovat ty oblasti a projekty, které jsou v souladu se zásadami subsidiarity a evropské přidané hodnoty a které přispívají ke společným cílům EU-27 stanoveným ve Smlouvě o EU. Prostředky, o které bylo sníženo špatně vymyšlené přerozdělovací financování, by měly být přesměrováno do oblastí, které přispívají ke konsolidaci společného trhu a obecněji vytvářejí pozitivní vedlejší efekty z financování EU na jeho členské státy, maximalizují výhody vzájemných závislostí a minimalizují rizika z něj. Mezi příklady těchto cílených výdajů patří přeshraniční infrastruktura a usnadnění přeshraničního obchodu, investic a cestování, ochrana vnějších hranic a strukturální reformy.

Struktura příjmů rozpočtu EU by měla být transparentnější a snadněji spravovatelná přechodem k příspěvkům členských států založeným na hrubém národním důchodu, zatímco ostatní zdroje příjmů a opravy plateb (rabaty) by měly být postupně ukončeny.

Návrhy na zavedení nových zdrojů příjmů, jako je daň z přístupu na společný trh, společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob a vnitrostátní příspěvky z nerecyklovaného plastového obalového odpadu, jsou v rozporu se zásadami transparentnějšího a snadněji spravovaného rozpočtu. Některé z nově navrhovaných daní by byly kontraproduktivní pro úsilí EU o navrácení výroby a zvýšení investic na společný trh EU.

Rozpočet založený na hrubém národním důchodu by byl v souladu se zásadami spravedlnosti a demokratického zastoupení – pokud neexistuje žádný politický celoevropský stát, neměly by existovat žádné daně pro celou EU.

My, jedenáct níže podepsaných think-tanků z deseti členských států, vyzýváme vedení EU, aby se vypořádalo s dnešními výzvami a přijalo deklarované zásady účinnosti, spravedlnosti, subsidiarity, transparentnosti a demokratické odpovědnosti, aby nový rozpočet EU maximalizoval přidanou hodnotu peněz daňových poplatníků při plnění společných cílů EU a jejích členských států.

Pro více informací viz Position Paper on EU Budget 2021-2027.

 

Podepsáni:

Institut Bruna Leoniho (Instituto Bruno Leoni), Itálie
Centrum liberálních studií (ΚΕΦίΜ), Řecko
Fórum občanského rozvoje (Forum Obywatelskiego Rozwoju), Polsko
Civismo (Fundación Civismo), Spain
Nadace pro rozvoj svobody (La Fundación para el Avance de la Libertad), Španělsko
Institut pro tržní ekonomii (Институт за пазарна икономика), Bulharsko
Institut ekonomických a společenských analýzy (Inštitút ekonomických a spoločenských analýz), Slovensko
Liberální institut, Česko
Litevský institut volného trhu (Lietuvos laisvosios rinkos institutas), Litva
Ekonomický institut Molinari (Institut économique Molinari), Francie
TIMBRO, Švédsko

 


Přeložila Lucie Komárková. Otevřený dopis v původním znění.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Comments are closed.

All search results