fbpx
Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Pochybnosti o výhodách eura

0

Vývoj naší země je v současnosti podstatným způsobem určován naším sbližováním s Evropskou unií. Většina našich politiků považuje za další automatický krok po našem případném vstupu do politické unie také vstup do unie monetární – zavedení eura vnímají jako vyšší stupeň integrace. Takový krok s sebou zjevně nese jak klady, tak
zápory.

Za výhody zavedení eura se obvykle udávají: 1) Úspora transakčních nákladů, které subjekty ze zemí, které euro zavedly, ušetří při konverzi hodnot z jedné měny do druhé. 2) Vyšší přehlednost cen v rámci EMU. 3) Omezení fluktuací měny způsobené přeléváním „horkého“ kapitálu. 4) Odstranění, resp. omezení kurzových výkyvů, s cílem zlepšit alokaci kapitálu. Tyto proklamované výhody vstupu do Evropské měnové unie (EMU) ale nemusí být zas až tak velké.

Podívejme se nejprve na úsporu transakčních nákladů. Faktem je, že co někdo ušetří, jiný musí nutně ztratit. O příjem přijdou banky jako hlavní aktéři na devizových trzích. Tvrdí se, že stejně hromadí zisky, a proto jim odebrat tyto příjmy zcela jistě neublíží a mnohým to prospěje. Jestli by toto měl být hlavní argument pro přijetí eura, zní to spíš jako socialistická argumentace. Navíc si každý dovede spočítat, že částky vydané za poplatky při směně valut těžko mohou přinést nějakou viditelnou národohospodářskou úsporu. Při cestách do zahraniční používáme již dnes povětšinou platební karty, kde jsou poplatky mizivé nebo nulové a poplatky za výběr z bankomatu v zahraničí si budou banky účtovat dál euro-neeuro. Proto tyto „úspory“ nemají skutečný efekt na náš reálný život.

Dalším argumentem pro zavedení eura je vyšší přehlednost cen v rámci EMU. „Ziskuchtiví“ prodejci již dál nebudou účtovat rozdílné ceny jiným lidem podle toho, ve které zemi žijí. Jakoby snad lidé nebyli schopní dělit a násobit. Není ovšem někde v malé vísce v podkrkonoší daleko levněji než v Praze? I když máme stejnou měnovou jednotku, českou korunu, existují cenové rozdíly i v rámci malé České republiky. Pochybuji, že by společná měna mohla zásadním způsobem přispět ke snížení cenových rozdílů. Cenové rozdíly totiž nezpůsobuje rozdílná měna, příčiny cenových rozdílů jsou mikroekonomické a existují nezávisle na druhu používané měny.

Třetí údajnou výhodou EMU je odrazení spekulativního kapitálu, který „hanebně profituje“ na kurzových pohybech, vnáší tak do našeho světa nejistotu a ohrožuje „zdravý“ vývoj ekonomik a mezinárodního obchodu. Není to ovšem tak, že spekulativní kapitál poskytuje důležitou zpětnou vazbu vývoji ekonomik? Není úprk kapitálu důležitým signálem, že je třeba urychleně omezit rozhazovačnou politiku či zrušit neudržitelný režim fixního kurzu? V zemích, které přijaly Euro, již dnes nemůže dojít ke zpětné vazbě a státy nemohou být potrestány za svou špatnou makroekonomickou či jinou politiku, protože se zatím mohou schovat za sílu ostatních států. Euro se zatím zdá být dostatečně silné, aby odolalo tlakům na měnový kurz. Ale co až se na sílu společné měny začnou spoléhat všechny země? Vlastně úplně stačí, až se na „neotřesitelnost“ eura spolehne Německo či Francie a Titanik se začne rychle potápět ke dnu.

Čtvrtý a nejsilnější argument, který lze jen velice těžko zpochybnit, je lepší alokace kapitálu (rozuměj pouze dlouhodobého) v důsledku odstranění kurzového rizika. Podívejme se ale, jaké jsou motivy pro investování firem v rámci měnové unie. Investor zcela jistě zvažuje řadu institucionálních pohnutek jako je vymahatelnost práva, fungování bankovního systému či dnes populární investiční pobídky. Základním faktorem je ale pracovní síla, její mzdy a schopnosti. Současná EU dnes ale naprosto vše standardizuje včetně pracovního a bankovního práva. S postupující federalizací se časem můžeme dočkat i dalších „harmonizačních“ opatření. V této standardizaci firmy dočista ztrácejí všechny podněty k investování resp. k lepší alokaci zdrojů. Jak můžeme využít lepší podmínky pro alokaci kapitálu, když není kam jej lépe investovat? Všechny země jsou si natolik podobné, že alokovat prostředky výhodnějším způsobem lze pouze za hranicemi EMU, tj. opět s kurzovým rizikem.

Jak vidíme, nejsou všechny argumenty pro zavedení eura tak jasné, jak se může na první pohled zdát. Nenechme se zmást prvoplánovými argumenty ve prospěch zavedení eura a uvažujme o tak závažném kroku ze všech stran. Nezaměňujme argumenty vyplývající z výhod samotného mezinárodního obchodu za manu z nebe, kterou nám „nabízí“ členství v Evropské unii či přijetí eura.

Sdílej

O Autorovi

Comments are closed.