Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut

Recenze: Jak se Čína stala kapitalistickou zemí

0

Jeden z největších ekonomů 20. století Ronald Coase a jeho spoluautor Ning Wang vydali v roce 2012 fascinující knihu, která popisuje přeměnu maoistické Číny do jedné z nejdynamičtějších tržních ekonomik světa během pouhých zhruba třiceti let. Kniha How China Became Capitalist jde proti zavedené ortodoxii a proti propagandistickému pojetí hospodářských dějin, jak je razí čínská vláda.

Když Steven Cheung vydal v roce 1982 knihu Will China go ‚capitalist‘?, byl možná jediným člověkem na světě, který si vůbec takovou kacířskou myšlenku připouštěl. V roce 1986 vydal druhé vydání této knihy a připustil, že tempem kapitalizace Číny je zaskočený i on sám. Skutečnost předčila i jeho opravená očekávání. Coase s Wangem pojmenovali svoji knihu jako poctu tomuto zásadnímu Cheungovu dílu.

Coase a Wang začínají svoji knihu stručným popisem, jak se k moci dostala Komunistická strana Číny a jaké hospodářské reformy zavedla (např. Velký skok vpřed) a v jakém výchozím stavu se ekonomika nacházela v roce 1976, kdy zemřel předseda Mao, což byl – jak jsem psal v předmluvě ke knize Pokrok – nejlepší počin jeho života.

Poté krok po kroku spoluautoři popisují, jak se vyvíjela revoluce. Zásadní postavou byl Deng Xiaoping, který razil zásadu, že správný marxismus zkoumá pravdu z faktů a že hospodářské reformy se budou posuzovat podle výsledků, nikoliv podle aprioristických dogmat. Když se reforma na přelomu 80. a 90. let zbrzdila, vyrazil Deng na sklonku svého života v téměř devadesáti letech na tour po Číně a povzbuzoval komunistické kádry, aby dále reformovali a neházeli podnikům klacky pod nohy. Není sporu o tom, že Deng byl MVP nejenom čínské revoluce, ale celosvětového pokroku, neboť díky reformě, kterou protlačil, se z chudoby dostaly stovky miliónů lidí v bezprecedentně krátkém čase.

Kniha je pečlivě ozdrojovaná, poznámkový aparát je veden prvotřídně. Aniž bych se chtěl dotknout znalostí polyhistora Ronalda Coase, mám za to, že Ning Wang přispěl knize výrazně tím, že rozumí čínské historii, čínskému jazyku a čínským zvyklostem. Kniha je díky tomu v mnohém obohacena, neboť například zdůrazňuje, že i za maoismu platilo odvěké čínské přísloví, že hora je veliká a císař daleko, a tak byla Čína vždy mnohem méně centralizovaná než Sovětský svaz.

Kniha je bohatá jak na velká fakta s dalekosáhlými důsledky, tak na historky, které reformu ilustrují. Nevěděl jsem např., že hned v začátcích reformy měl Milton Friedman v Číně seminář o teorii cen. O jedné z přestávek se ho došel zeptat ministr čínského ministerstva distribuce materiálů, kdo je v USA zodpovědný za logistiku zboží.

Dalšími vděčnými historkami jsou např. ta o negramotném milionáři Nianovi Guangjiuovi (vynálezci Bláznových slunečnicových semínek) nebo ta, že v začátcích reformy měl každý pouliční prodejce horkých brambor vyšší příjmy než lékař.

I když má kniha pouhých 207 stran, nedá se přečíst úplně rychle, neboť intelektuální záběr autorů je obrovský a věru to není čtení na pláž. Neoddělitelnou součástí Coasovy a Wangovy analýzy je jejich korektní pozorování, že tržní ekonomika je efektivnější než řízená ekonomika. V průběhu knihy je tak čtenáři vysvětlováno na příkladech, kde a proč v centrálně řízené ekonomice vznikají neefektivity, přestože na papíře by se nepozornému pozorovateli mohlo zdát, že naopak plán je efektivnější než soutěž.

Autoři se opírají mj. o ekonomické poznatky dvou velikánů ekonomie F. A. Hayeka a Adama Smitha, v knize se tak čtenář může těšit na hayekovskou a smithovskou analýzu čínské reformy. Zajímavostí, o které jsem taktéž neměl tušení, je, že Wen Jiabao, předchozí čínský premiér (do roku 2013) je velkým fanouškem Adama Smithe (čínsky starý mistr Yadang Simi) a minimálně pětkrát veřejně vychvaloval Smithovu knihu Teorie morálních citů. Kolik premiérů na světě skutečně četlo Adama Smitha?

Vedle dobře známých liberalizačních reforem z thatcherovské Británie, douglasovského Nového Zélandu nebo laarovského Estonska, které – abychom si přihřáli polívčičku – v Česku zpopularizoval značnou mírou právě Liberální institut, je čínská reforma něco, co je taktéž nutné studovat (a co dává Liberálnímu institutu nápady na publikační činnost do budoucna).

Kniha přináší svědectví o tom, koho v Číně bylo nutné zavřít do vězení, jakým jazykem bylo nutné prodat reformu politbyru, protože v začátcích bylo samozřejmě nemyslitelné mluvit o kapitalismu. Jak říká jeden vtip, Deng měl dvě skupiny poradců: Jedna měla za úkol přicházet s reformními nápady a druhá skupina měla za úkol najít jejich marxistickou interpretaci. A jak Deng skutečně řekl: „Zbohatnout je báječné.“

Ronald Coase je všem ekonomům známý jako autor dvou převratných objevů – proč na trhu existují firmy a tzv. Coasova teorému, který vysvětluje externality a rozdělení práv. Oba koncepty jsou v zásadě tak triviální, ale převratné a kontraintuitivní, že se sice vyučují hned v základních kurzech ekonomie, ale dělají potíže i pokročilejším studentům. Humorem pro poučeného čtenáře pak je, když kniha odkazuje právě na tato Coasova díla.

Nobelovu cenu získal v 81 letech v roce 1991. Ve svých 102 letech vydal do značné míry převratnou knihu na poli hospodářských dějin. Bohužel rok poté v požehnaném věku zemřel. Je naším neskutečným štěstím, že nám tento velikán zanechal jak skvělé teoretické koncepty, tak skvělou empirickou analýzu.

Této knize se těžko dá učinit zadost. Je nadupaná brilantní analýzou a podložená horou historických pramenů, ekonomických paperů a porozuměním čínskému kontextu. Sebedoporučující kniha, rozhodně jedna z nejlepších, kterou jsem kdy četl. A i když je poměrně drahá, určitě stojí za každý cent.

Snad ji brzy přeložíme.

Ronald Coase a Ning Wang diskutují o knize:

Název: How China Became Capitalist
Autoři: Ronald Coase a Ning Wang
Vydavatel: Palgrave Macmillan
Jazyk: angličtina

Závěrem mám za nutné učinit tento disclaimer: Jsem velkým fanouškem ekonomické liberalizace, kterou Čína prošla. A i když prošla do značné míry i společenskou a politickou liberalizací, tyto bohužel nikdy nedošly dostatečně daleko. Návrat k totalitářským praktikám, který můžeme v poslední době sledovat ve společenských a politických otázkách (i když ne tolik v ekonomických), je značně znepokojující, velmi smutný a škodlivý.

Sdílej

O Autorovi

mm

Martin Pánek je ředitelem Liberálního institutu a bývalým šéfredaktorem Laissez Faire. Pracuje jako poradce europoslankyně za Brexit Party v Evropském parlamentu a je autorem knih Kompletní slepice a Částečná kráva.

Comments are closed.

All search results