Čína investuje čím dál víc – a míří i do Čech
Dosud se svět třásl před čínským zbožím, kterézaplavuje jeho trhy. Nyní do světa vyrazila i sama Čína a začala skupovatzahraniční firmy či zakládat nové – a svět se začíná třást i před ní samotnou apo politických intervencích padlo několik čínských investic v USA aKanadě.
Zatímco ještě před deseti lety investovala Čínav zahraničí 128 milionů dolarů, loni to byl již padesátinásobek – bezmálasedm miliard. Čínské investice za poslední tři roky dosáhly ve světě přes 15miliard dolarů – za tu sumu by si „koupila“ třetinu slovenské ekonomiky. Nyní zamířila i do Česka.
Příspěvek na Irák
Důvod čínských investic je jednoduchý. Říše středumá dlouhodobě přebytek vývozu nad dovozem. Za ten může buď nakoupit zboží nazahraničních trzích a nebo jej investovat. Dosud nejvíc investovala doamerických státních dluhopisů kterétvoří třetinu z více než 800 miliard dolarů čínských devizových rezerv(fakticky tím zpevňovala dolar – financovala americký státní dluh a paradoxně iválku v Iráku). Poslední roky Čína změnila strategii: Začala investovat ido zahraničních firem – koncem roku tyto investice dosáhly 45,6 miliardydolarů.
Čínské firmy – v drtivé většině jsou majoritněvlastněny státem – v zahraničí investují ze tří důvodů. Chtějí rozšířit svésurovinové zdroje, proniknout na zahraniční trhy a získat vyspělé technologie.Čínské firmy tak již vlastní zdroje železné rudy, ropy nebo hliníku v Austráliia Jižní a Severní Americe.
Naposledy tak China National Petroleum koupilakanadskou PetroKazakhstan za 4,2 miliardy dolarů. Šlo o největší čínskouinvestici v roce 2005. Na zahraniční rozvojové trhy úspěšně pronikl čínskývýrobce domácích spotřebičů Haier nebo výrobce televizí Hisense. Nejúspěšnějšíje v tomto oboru největší světový výrobce televizorů TCL. Do jeho rodinyv posledních třech letech přibyl zkrachovalý německý konkurent Schneiderči televizní divize francouzské firmy Thomson a výrobce mobilních telefonů Alcatel.
Asi nejznámější čínskou investicí je nákuphardwarové divize americké firmy IBM čínskou počítačovou jedničkou Lenovo zkonce roku 2004. Akvizice se zdařila. Firma posiluje svou pozici v Asii, hodlá expandovat nazahraničních trzích a stala se třetím největším výrobcem počítačů na světěs osmiprocentním podílem na světovém trhu. Naproti tomu nákup britskéhoRoveru čínskou Nanjing Automobile za 88,5 milionu dolarů zdaleka tak úspěšnýnebyl. Číňané nebyli s to za půl roku krachujícího britského výrobce postavitna nohy a tak se stále neví co s tradičním producentem aut bude.
Vám to neprodáme!
Ne všude ale Číňany vítají s vidinou přátelskéspolupráce. Loni ztroskotala nabídka čínské MinMetals na koupi kanadskétěžařské jedničky Noranda poté, co tamní vláda vydala urychleně zákon, podlekterého může zabránit jakémukoli převzetí kanadské firmy zahraniční společnostív případě ohrožení národní bezpečnosti. Neúspěšný pokus o převzetí americkéropné firmy Unocal čínskou China National Offshore Oil ukončilapodobná intervence Sněmovny reprezentantů. Akvizice by totiž údajně ohrozilanárodní bezpečnost Spojených států. V podobném duchu se nesla i neúspěšnánabídka čínského výrobce spotřebičů Haier na převzetí amerického konkurentaMaytag. V tomto případě šlo navíc o obavu, že chce Haier získat technologieMaytagu, propustit místní zaměstnance a výrobu přesunout do Číny.
Letos čínskéinvestice dorazí i do Čech. V Nymburce hodlá čínská firma Changhong, vyrábějícíširoký sortiment zboží od vojenských radarů po spotřebníekonomiku, postavit na zelené louce továrnu na montáž moderních LCD televizí za245 milionů korun a zaměstnat až 300 lidí. Stavět začne příští měsíc a prvnítelevize sjedou z pásu v červenci. Changhong přitom provází pověstkontroverzní firmy, která má velmi dobré vztahy s politiky i policií anejedná se svými konkurenty v rukavičkách (viz box).
Je tedy třebase čínských investorů bát? Hlavní obava Kanady a USA při boji proti převzetítěžařských firem byla, že by se klíčové surovinové zdroje dostaly dočínských rukou a mohlo by to ohrozit dodávky pro stát, především v případěválečného konfliktu. Pomineme-li ale tato bezpečnostní hlediska, tak je bráněníČíňanům v investicích kontraproduktivní. I kdyby nabídli jen peníze avýrobu přesunuli jinam, jejich prostředky mohou být využity na investicedo jiných oborů. Čínské investice jsou vprincipu stejné jako jakékoli jiné. Přinášejí kapitál a nová pracovní místa.
Podobněpragmaticky hovoří i Czechinvest, který dojednával příchod Changhongu do Českaa slíbil mu úlevu na daních a příspěvek na rekvalifikaci zaměstnanců. „O jehosporech nemáme dostatek informací. Nám jde o kvalitu projektu a zdravíspolečnosti, abychom měli jistotu, že se investice v Česku vyplatí,“ říkáředitel divize investic René Samek
Sedm měsícůza katrem
Changhong se před dvěma lety se dostal doproblémů, ze kterých vinil svého amerického partnera Apex Digital, přes něhožprodával nejvíce televizí na americkém trhu. Changhong tvrdil, že mu Apex dlužípůl miliardy dolarů, ten ale uznával třetinu. Když šéf Apexu David Ji chtělv říjnu 2004 v Číně dluh osobně vyřešil, byl za podivných okolností zatčen a sedmměsíců vězněn v sídle Changhongu. Krátce nato se objevily dokumenty, ve kterýchse Ji vzdává aktiv své firmy a převádí je na Changhong. Tehdejší ředitel Apexudokumenty odmítl uznat a celá věc se dostala před americký soud, který ve věcidodnes nerozhodl. Ji byl po propuštění obviněn z falšování šeků a nesmíopustit Čínu. Pravda je, že Changhong úspěšně spolupracuje se světoznámýmifirmami jako je Toshiba, Philips nebo Microsoft, a s nikým jiným se dokonfliktu nedostal.
