fbpx
Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Udělají Tyrion a Daenerys z Westerosu liberální demokracii?

0

Naše hlídka je téměř u konce, dnes v noci začíná poslední série populárního seriálu Hra o trůny. Pojďme se společně zamyslet nad některými věcmi, které přesahují samotný fiktivní děj seriálu a knih.

Osud většiny lidí ve Westerosu, Essosu i celém světě George R. R. Martina je dosti smutný. Žijí celý život v chudobě, a i když je nezabije nějaká válka, umřou na naše dnešní poměry mladí. Hra o trůny se odehrává ve světě velmi inspirovaném středověkou Evropou. Chudoba je přirozený stav lidstva, lidstvo bylo až donedávna po celá tisíciletí neskutečně chudé, bohatnout začalo až s průmyslovou revolucí (dávno po ději Hry o trůny, což víme podle toho, že Daenerys jezdí na drakovi a ne vlakem).

(Povšimněte si, že osa y je v logaritmickém měřítku.)

My sledujeme příběh Hry o trůny očima bohaté a privilegované vrstvy lidí, která netrpí hlady, má k dispozici služebnictvo a armádu, která ji ochraňuje. Ale řekněte sami, vyměnili byste svůj život prostého dělníka kapitalismu za život třeba Neda Starka, veleváženého krále Severu a středověkého lorda? Asi sotva. Ve skutečnosti byste svůj život nevyměnili nejspíš ani za život nejbohatšího člověka, který žil před sto lety!

Jak píše Don Boudreaux: „Kdybyste se převtělili do miliardáře Spojených států před sto lety, […]  Nenaladili byste rozhlas (první komerční vysílání začalo v roce 1920) ani televizi. Horkým zbožím a moderním výdobytkem té doby byl fonograf, který ale nebyl stereo, takže i dnešní zapálení vinylofilové by se myslím ještě rádi vrátili k zatracovanému zvuku cédéček. Stahování hudby tehdy samozřejmě taky neexistovalo. A i kdybyste si nakrásně postavili soukromé kino, nabídka filmů opravdu široká nebyla. Telefon byl připoutaný ke zdi a skypovat vskutku neuměl.“

Hra o trůny silně akcentuje nevhodný systém vlády, kdy se novým absolutním vládcem určitého území stává buď ten, kdo jej dobude ve válce, nebo jeho prvorozený syn zplozený v manželství. Vidíme, k čemu to vede: K válkám, vraždám bratrů, vraždám dětí se silnějším nárokem na trůn. George R. R. Martin tady nemusel prakticky vůbec improvizovat, v dějinách celého světa včetně českých dějin najdeme podobných příkladů plno.

Tyrion v debatě s Daenerys navrhuje:

Tyrion: Až zlomíte to kolo [střídání monarchistických diktátorských odů], jak zajistíme, aby zůstalo zlomené?
Daenerys: Chceš vědět, kdo bude sedět na Železním trůnu, až zemřu?
Tyrion: Říkáte, že nemůžete mít děti. Ale existují jiné způsoby, jak si zvolit nástupce. Noční hlídka má jednu metodu. Ironbornové, i když má mnoho nedostatků, [mají taky metodu].

Obě tyto metody jsou zajímavé tím, že se jedná o jakési protodemokracie. Danerys Tyriona utla, takže nevíme, jak měla tato jeho myšlenka pokračovat. Tyrion taky bohužel neviděl film Monty Python and the Holy Grail. Jinak by rovnou mohl ocitovat tuto pasáž:

Žena: Kdo si myslí, že je?
Král Artuš: Jsem tvůj král.
Žena: Ale já jsem tě nevolila.
Král Artuš: Králové se nevolí.
Žena: No a jak ses teda stal králem?
[Začíná zpívat andělský sbor…]
Král Artuš: Vládkyně Jezera, její ruka oděná v nejčistším třpytivém hedvábí, pozdvihla Excalibur z ňader vody, prokazujíc nebeskou prozřetelností, že já, Artuš, budu nosit Excalibur. [zpívání ustane] A proto jsem tvůj král.
Dennis: Poslouchej. Divný ženský, co leží v rybníce a rozdávají meče, nejsou žádným základem pro systém vlády. Nejvyšší výkonná moc se odvozuje z mandátu mas, ne z nějaké fraškovité vodní ceremonie.

Trvalo nám tisíce let, než jsme na světě zavedli demokracii. A ještě ani dnes neexistuje demokracie ani v polovině zemí světa! Jak víme z debaty Liberálního institutu s Institutem Václava Klause, demokracie samotná nestačí. Důležitá je liberální demokracie, tedy demokracie, která ochraňuje práva menšin i proti přání většiny.

Samotný Tyrion by jistě ocenil zásady liberálního režimu, když čelil směšnému soudnímu řízení, které proti němu zosnovala Cersei. Mezi tyto zásady patří např. možnost nevypovídat, možnost předvolávat svědky a předkládat důkazy na svoji obranu, možnost konfrontovat svědky obžaloby apod.

Jak správně pozoroval James Madison, autor americké ústavy ve Federalistovi č. 51:

„Kdyby lidé byli andělé, nebyly by vlády nutné. A kdyby lidem vládli andělé, nebylo by na vládu nutno dohlížet ani zvenčí, ani zevnitř. […] Prvotním způsobem, jak dohlížet na vládu, je nepochybně její závislost na občanech; zkušenost však lidstvo poučila, že jsou zapotřebí ještě další pojistky. […] V republikánské vládě nutně převáží složka zákonodárná. Abychom tento nedostatek napravili, je nutné rozdělit zákonodárný sbor na různé části a stanovit různé způsoby voleb a různé zásady pro jejich činnost, aby tyto části byly navzájem propojeny tak málo, jak jen to dovolí jejich společné poslání a společná závislost na voličích. Proti nebezpečí vměšování bude dokonce zapotřebí zavést ještě další pojistky.“

A mimochodem, věděli jste, že bitvy určující výsledek soudních sporů za účasti „šampiónů“ skutečně existovaly?

Líbí se mi Martinův styl psaní Hry o trůny, který charakterizuje tento jeho výrok:

„Vládnout je těžké. To je asi moje odpověď Tolkienovi, se kterým – i když jej obdivuji – mám určité neshody. Pán prstenů má velmi středověkou filozofii: že když byl králem dobrý člověk, země prosperovala. Když se ale díváme na skutečnou historii, není to tak jednoduché Tolkien mohl říci, že Aragorn se stal králem, vládl sto let a byl moudrý a dobrý. Ale Tolkien se neptá: Jaká byla Aragornova daňová politika? Udržoval si stálou armádu? Co dělal v časech povodní a hladomorů?“

Na to se právě liberálové snaží ukazovat. Nestačí, aby naši volení zástupci byli dobří lidé. I když třeba ne premiér Babiš, ale u jiných politiků věřím tomu, že jsou to dobří lidé, kteří to myslí dobře a upřímně jako premiér Gross. Mít srdce na správném místě ale k dobré politice ani zdaleka nestačí. Státní zásahy mají nezamýšlené dopady, kéž by si to politici uvědomili.

Co se mě týče, fandím Daenerys a Tyrionovi. Vypadají na svoji dobu jako velmi pokrokoví politici, skoro až libertariáni (nečetl jsem knihy). Ještě by to chtělo zapracovat na neintervencionistické zahraniční politice a dalších neduzích. Oproti ostatním politikům ve Westerosu jsou – nezapomínejme, že se jedná o středověk – dost napřed.

Užijme si poslední řadu tohoto skvělého seriálu!

Sdílej

O Autorovi

mm

Martin Pánek je ředitelem Liberálního institutu a bývalým šéfredaktorem Laissez Faire. V minulosti pracoval jako poradce v Evropském parlamentu a je autorem knih Kompletní slepice a Částečná kráva.

Comments are closed.