fbpx
Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

USA větším rizikem než Čína

0

Spojené státy i Evropa obviňují Čínu z dumpingových cen, z nekalých obchodních praktik (fixní měnový kurs), z nedodržování patentových zákonů.
Skoro by se zdálo, že Čína je zosobněním zla. Vždyť se doslýcháme i o tom, že čínské hospodářství představuje pro vyspělé ekonomiky velkou hrozbu, bere nám totiž údajně práci i kapitál. Není to ale Čína, kdo představuje pro světovou ekonomiku hrozbu. Jsou to Spojené státy.

Vliv nových peněz

Číně se v posledních letech extrémně daří, tempo růstu je velmi vysoké, ceny rostou naopak jen velmi pozvolna (jedno až dvě procenta ročně), příliv zahraničního kapitálu neochabuje a vyváží se o sto šest. Tak růžové to ale není.
Velkým minusem čínské ekonomiky je měnová politika. Ta totiž zkombinovala dvě extrémně nešťastné podoby: velké tempo růstu peněz v oběhu a fixní měnový kurs.
Relativní měnová expanze vždy vede k tzv. prodlužování výrobního cyklu, kdy se podíl výroby kapitálových statků a spotřebních statků zvyšuje. To s sebou nese i vyšší poptávku po surovinách. Za normálních okolností by relativní měnová expanze vedla k poklesu měnového kursu a prodražovala dovoz surovin.
Díky fixnímu kursu k tomu v Číně nedošlo: rostoucí ceny surovin byly pro čínské podniky v jüanech relativně levnější.
Vysoká poptávka vyhnala do výšin nejen ceny ropy, ale i ceny jiných surovin. Za poslední tři roky vzrostla cena hliníku o 120 procent, niklu o téměř 200 procent a ceny mědi a zinku vylétly dokonce o více než 350 procent.
Nové peníze (prostřednictvím úvěrů) umožnily tento nárůst cen ufinancovat. Taková situace ale není dlouhodobě udržitelná.
Příliv peněz by nakonec vedl k cenové inflaci. Zavření kohoutku zase znamená, že čínské firmy nadále nebudou moci ufinancovat tak vysoké ceny základních surovin.
Tento vývoj v Číně ilustruje to, čemu se říká přehřívání ekonomiky, které plyne z relativní měnové expanze. Tu se nyní čínská centrální banka snaží zmírnit, když v dubnu po roce a půl poprvé zvýšila roční úvěrovou sazbu (o 0,27 % na 5,85 %). Vzhledem k vysoké míře úspor, která může poskytovat léta základ pro měnovou expanzi, je otázkou, zda jsou současná prohlášení čínské vlády o obavách z přehřívání ekonomiky na místě.
Zajímavá je z tohoto pohledu snaha Spojených států a Evropské unie o zhodnocení jüanu. To by totiž vedlo k další eskalaci cen surovin, protože by se částečně eliminoval dolarový nárůst cen. Čínská ekonomika se v tuto chvíli nezdá být ve fázi, která by naznačovala nějaké problémy.
V opačné situaci jsou Spojené státy. Tamní ekonomika si sice nevede podle údajů o HDP vůbec špatně, ale problémy s vnější nerovnováhou americké ekonomiky jsou dostatečně známé. A na vině je opět měnová politika.
Ben Bernanke to v úloze šéfa americké centrální banky (Fedu) nemá jednoduché. Úspory amerických domácností klesají už čtyři čtvrtletí po sobě, jejich zadluženost neustále roste (124 procent HDP na konci roku 2005 oproti necelým 100 procentům v roce 2001). Rostoucí úrokové sazby vytvářejí tlak na omezení úvěrů a hrozí tak splasknutí cenové bubliny na trzích nemovitostí.

Tlak na úvěry

V americké ekonomice navíc výrazně zpomalil nárůst množství peněz. Ještě v letech 2001 – 2004 do ekonomiky každý rok proudilo více než 10 procent nových peněz, nyní jsou to pouhá dvě procenta. To vytváří omezení na úvěry.
Pokud si Američané nebudou moci půjčovat tak levně jako dosud, dojde nutně k omezení spotřeby.
Ben Bernanke si nemůže dovolit ekonomiku „zachránit“ ani podobnou akcí, kterou v roce 2001 provedl Allan Greenspan. Ten tehdy jedenáctkrát snížil úrokové sazby, a tak zmírnil recesi. Dnes jsou cenové tlaky mnohem patrnější než tehdy a úrokové sazby jsou mnohem níže.
A je to Allan Greenspan, který svou politikou levných peněz přivedl americkou ekonomiku do současné situace dluhové a výrobní nestability. Do americké ekonomiky stačí jen „šťouchnout“…
Čína však bude případnou americkou recesí postižena také, díky poměrně silným obchodním vztahům a velkým dolarovým rezervám.
Je však příliš brzy říci, zda bude čínská ekonomika americkými problémy zasažena vážněji či „jen povrchově“. Jedno je však poměrně zřejmé: pokud americká ekonomika upadne do recese, Číňané ji ještě zhorší, protože díky klesajícímu dolaru přestanou nakupovat americká aktiva, a tím se dolaru na světových trzích ještě přitíží.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Leave A Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..