fbpx
Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Zdroje nejsou: Důchody potřebují reformu, nutně

0

Úřad vlády vydal studii, která nepřekvapivě podporuje vládní kroky. Výrazná reforma důchodového systému prý není nutná. Ignorují tak i ty nejzjevnější problémy, které současný systém má. Ohrožují tak budoucí generace – za naše peníze.

Odmítání nutnosti penzijních reforem stále stojí na špidlovském předpokladu, že „zdroje jsou“. Těmi zdroji ale není nic jiného než peníze druhých lidí. Vláda pořád doufá, že se jí podaří tyto peníze nějakým způsobem vybrat od bohatých. Těm ale na druhou stranu rozdává dotace a přiznává investiční pobídky. Všichni se nakonec snaží utrhnout co největší kus přerozdělovacího koláče a není žádnou náhodou, že nejmenší sílu trhat mají právě ty sociálně nejslabší skupiny, včetně penzistů.

Celý text není nic jiného, než propaganda – za naše peníze. Což je úsměvné ve chvíli, kdy sami používají věty jako „v souvislosti s propagandou, kterou v celosvětovém měřítku provádí pravice a vlivné tzv. neoliberální kruhy“. Chilskou reformu nelze prý považovat za úspěch, protože lze těžko ze všech možných vlivů na pozitivní růst odhalit právě vliv reformy (s. 26). To by samo o sobě bylo jen milou opatrností, kdyby sami na s. 107 nepřiznávali současnou nízkou nezaměstnanost premiérovi Sobotkovi.

Navíc to docela dobře lze, nebo se lze alespoň odkázat na relevantní literaturu.

Takový pozitivní vliv liberalizace uvádí jen namátkou (otevřel jsem svoje poznámky ze školy někdy před deseti lety)

  • Fuentes and Vatter (1991)
  • Lagos a Díaz (1992)
  • Levine et al. (2000)
  • Beck et al. (2000)
  • Ramírez (2000)
  • Bergoeing et al. (dva články z roku 2002)
  • Rivera and Toledo (2004)
  • Benavente (2005)
  • Bergoeing et al. (2005)
  • Hernandez a Parro (2005)
  • Chumacero a Fuentes (2005)

Zejména ale Corbo a Schmidt-Hebbel (2003), kteří odhadují právě samotný vliv penzijní reformy jako kladný ve výši 0,5 % HDP ročně.

Nikdo, nikdo z těchto lidí není ani zmíněn. A to nejde o žádné extrémisty, žádné liberály, často spíše naopak. Nikdo z nich není zmíněn.

Proč? Odpovíte si sami. Rád bych řekl, že je tím, kdo studii platí. Ale nakonec ji platíme my všichni.

Bylo by úžasné, kdyby někde skutečně došlo k privatizaci důchodového systému. Ve všech případech reforem stát stejně nutil a nutí lidi přinejmenším nakupovat státní dluhopisy nebo oblast natolik reguluje, že vytvoří oligopolní slepenec, který skutečně může být i horší, než jednoduchý průběžný systém. Není to o tom, že by levice nebo pravice měly lepší řešení. Každý se jen snaží zalíbit jiné skupině voličů. Skutečné řešení spočívá jen a pouze v tom, že se o žádné politici nebudou snažit a nechají systém přirozeně vyrůst zespoda.

Pokud si nechá Úřad vlády za peníze daňových poplatníků vypracovat studii od spolupracovníků a členů ČSSD, nemůžeme se divit výsledku. Volba zdrojů je zjevně zabarvená, jak se sociálním demokratům hodí, zejména když je popis reformy v Chile založen na populární knize socialistické novinářky (11 referencí k Naomi Klein na 11 stranách!). Ve studii chybí jakýkoliv rigorózní výhled do budoucna, mimo zmínky, že se demografické změny musí v parametrických změnách projevit. Dokonce i v období bezprecedentního růstu kvůli politice levných peněz centrálních bank po celém světě (jakkoliv se to, jak jsem již psal, autoři snaží úsměvně připsat Sobotkově kabinetu) není vláda schopná vybrat dostatek peněz na důchody. Co teprve, až tahle bublina praskne.

Současný systém je samozřejmě udržitelný. „Akorát“ budeme odvádět víc peněz a odcházet později do důchodu. „Problém vyřešen“.

Není vyřešen. Všechny ty odvedené peníze protečou státem. To není zadarmo. Stát už dávno není (a nikdy ani nebyl) žádnou jistotou na úspory. Státy jsou rekordně zadlužené a Česká republika není výjimkou. Pokud vládě nebude chtít už nikdo půjčit a zbankrotuje, potom budou socialisté svádět pád státního důchodového systému také na kapitalismus, určitě si nějakou linku najdou. Jako vždycky.

Hrajeme si s budoucností našich dětí. To není floskule, tady je to hořká pravda. Poslední, co jsme ještě potřebovali, je rozhazování peněz za nesmyslné studie.

Studii lze nalézt na https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/Penzijni-reformy.pdf

Přečtěte si také zdarma náš e-book samotného autora penzijní reformy v Chile: http://libinst.cz/book/pinera-j-1996-jak-jsme-postavili-chilany-na-vlastni-nohy/

Sdílej

O Autorovi

mm

Dominik Stroukal je programovým ředitelem Misesovy akademie Liberálního institutu, hlavním ekonomem Platební instituce Roger. Je vedoucím katedry ekonomie na VŠ CEVRO institut, je autorem několika knih, provází podcastem Business Speak týdeníku Ekonom, pořadem Kdo to platí? na MALL.TV, je šéfredaktorem časopisu Trade-off, managing director odborného časopisu New Perspectives on Political Economy, ekonomickým poradcem SatoshiLabs a vede společnost bit agency. Má doktorát z ekonomie z Vysoké školy ekonomické, vedle které vystudoval také mediální studia na Univerzitě Karlově.

Comments are closed.