Můžeme se těšit, že se někteří z nás při placení daní za rok 2006 dočkají konečně toho, že jim část peněz, které by odváděli do eráru, zůstane. Alespoň to tak vypadá po prvním čtení a schválení návrhu na změny Zákona o dani z příjmů fyzických osob (DPFO) v Poslanecké sněmovně. Tento krok lze hodnotit pozitivně, ale je opravdu dostačující? Je lepší tento návrh nebo návrh, který počítá se zavedením rovné daně? Úplně nejjednodušší pro rozhodování voličů, které variantě dají přednost, by bylo kdyby si každý z nás uměl komplexně spočítat své individuální daňové zatížení. Musel by tak vzít v úvahu nejen částky, které platí v podobě přímých daní (tzn. daní z příjmů), ale i částky, které platí v podobě ostatních daní (tzn. spotřebních daní, DPH, zdravotního a sociálního „pojištění“ atd.). Pak by mohl sečíst své příjmy za celý rok, sestavit si pravděpodobnou strukturu svých výdajů, resp. spotřeby, tzn. kolik prostředků dá na jídlo, bydlení, dopravu atd. Potom by teprve mohl zjistit, která koncepce je pro něho výhodnější. Asi málokdo z nás má na toto čas. Přesto by se nad tím měl občan zamyslet. Jedná se o to, co mu zůstane v peněžence a o čem bude sám svobodně rozhodovat.
Změny zákona o DPFO počítají s nicotným snížením 15% sazby na 12% pro nízkopříjmové skupiny a z 20% na 19% u vyšších příjmových skupin. Možná ne každý ví, že si snížení těchto daní občané předplatili už v loňském a letošním roce. A to z toho důvodu, že celá škála zboží a služeb byla převedena ze snížené sazby DPH do sazby základní, tudíž se zvedla z 5 % na 19 %. Po vstupu do EU platíme navíc také vyšší spotřební daně za cigarety, benzín a naftu. Z toho vyplývá, že občané si toto očekávané snížení daňových sazeb u daní z příjmů, které se bude týkat roku 2006 a projeví se v daňových přiznáních podávaných v roce 2007 „předplatili“.
Na první pohled se může zdát zhruba pro 35 – 40 % občanů pobírajících relativně nízké mzdy, že je pro ně výhodnější platit 12 % daně z příjmů než případně 15 % u tzv. rovné daně. Důležité ovšem je jak budou nastaveny odpočitatelné položky. Je možné, že třeba pro příjmy až do výše 12 – 14 tisíc hrubého měsíčně je lepší „platit“ 15% rovnou daň, když odpočitatelná položka bude tak vysoká, že na daních neodvedou vůbec nic. Měli by si také propočítat jak se změní jejich výdaje za různé zboží dle toho do jaké skupiny DPH je zařazeno. Pak se může ukázat, že v případě snížení základní sazby z 19 % na 15 %, kdy zároveň dojde ke zvýšení snížené sazby z 5% na 15%, tak struktura spotřeby pro mnohé z občanů může vypadat tak, že i při změně ceny zboží, která by reflektovala změny daňových sazeb DPH, mohou ušetřit. Již dnes je zřejmé, že nejvíce vydáváme v průměru za zboží zdaněné vyšší sazbou DPH.
Měli bychom také znát záměry politiků v oblasti jiných daní. Jestliže např. teď snižují daň z příjmů fyzických osob z 15 % na 12 % pro určitou skupinu lidí, je potřeba také říct jestli náhodou nemají v úmyslu přesunovat další položky zboží a služeb do základní sazby DPH (a pak se vymlouvat na nařízení EU), a zda-li se také nechystají zvyšovat spotřební daně. Jisté je, že u cigaret nás to určitě nemine. A co ostatní položky, zvláště benzín a nafta? Co zavedení nové ekologické daně, o které se zde již mluvilo a je zatím odsunuto jakoby na vedlejší kolej? Pro upřesnění – rovná daň již byla úspěšně zavedena v devíti zemích, není to tedy žádný experiment, ale jsou i jiné koncepty reformy daní, o kterých jsem na tomto místě psal dříve.
