Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Ať rolníci mlčí, jsou drazí – Nehorázné požadavky zemědělců

0

Odhadem osm tisíc zemědělců demonstrovalo ve středu Prahy s cílemvynutit si větší pomoc „státu“, přesněji daňových poplatníků, přiřešení krize jejich oboru a lepší podmínky při vstupu do Evropské unie.Nelíbí se jim totiž, že mají dostat pouze čtvrtinový objem přímýchplateb oproti dnešním členům unie. Mějme na paměti, že Česko nebudepouze příjemce podpory od EU, ale bude muset také přispívat do jejíhorozpočtu, a to i na vlastní zemědělce. Zároveň platí, že čím většídotace farmářům, tím méně se dostane na jiné obory hospodářství.

České zemědělství vytváří asi 1,1 % HDP, v roce 2001 zaměstnávalocelkem 156 000 lidí (3,4 % z práceschopného obyvatelstva, 1,5 % zobyvatelstva celkem) a bylo podporováno podle metodiky OECD 28,5miliardami korun, což je platba 182.000 Kč na jednoho farmáře. Od roku1995 se zemědělské podpory nasčítaly na téměř 207 miliard korun, zčehož by české zdravotnictví žilo zhruba dva roky. A kolik by to bylozachráněných pacientů, zrychlených soudních jednání, vysázených lesůatd.? Toto číslo zahrnuje jak přímé výdaje státního rozpočtu určené proministerstvo zemědělství, tak ztráty spotřebitelů a daňových poplatníkůz cel a jiných státních manipulací s cenami. Výpočet podpor je prováděnuvnitř ministerstva zemědělství a jejich výši berou spolu s tzv.Zelenou zprávou každý rok na vědomí poslanci parlamentu. Je protonaprosto směšné, když ministr zemědělství říká, že podpory na rok 2003budou 14,5 miliardy korun a zemědělci na demonstraci požadují 22miliardy korun (Hospodářské noviny 4.12.2002). Že by chtěli nějakápeníze vracet?

Uvnitř zemědělství existují ostrůvky iracionality, jako třeba výrobacukru, kde se čísla stávají naprosto neuvěřitelnými. Průměrná cenabílého cukru na světovém trhu v roce 2001 činila 248,94 dolarů za tunu(9469 Kč/tuna při kurzu 38,04Kč/USD) s trendem k snižování jak cenycukru, tak kurzu USD. Světová nadprodukce dosáhla marketingovém roce2000/2001 celkem 1,5 mil. tun cukru, zásoba 63,2 mil. tun, tedy celkem47,81 % světové roční spotřeby a byla nejvyšší v celé historii. Cenacukru pro české spotřebitele v roce 2001 byla 21,65 Kč/kg, rozdíl mezicenou domácích výrobců 18,14 Kč/kg v roce 2001 a cenou 10,13 Kč/kg zakterou se dovážel, činil 8,01 Kč. Při domácí spotřebě za toto období442.700 tun cukru, spotřebitelé příčinou tarifních překážek a dalšíchzásahů státu (cukerní kvóty) přišli o celkem 3,54 mld. Kč. Cukrovka sepěstovala na 77.498 hektarech půdy. Při pracnosti 46,44 hodiny na jedenhektar bylo k tomu zapotřebí zhruba 1800 zemědělců, což znamená podporu1.970.000 Kč na jednoho pracovníka. Dnes jsou ztráty spotřebitelů vdůsledku ceny cukru na zahraničních burzách 6 Kč/kg vyšší o dalšímiliardy. Jaký má význam obhospodařování 1,8 % z celkové rozlohy ornépůdy a zaměstnávání necelých dvou tisíc pracovníků? U majitelůcukrovarů bych věděl, u spotřebitelů nikoliv.

Zemědělství nezpůsobuje spotřebitelům-daňovým poplatníků jenom hmotnéztráty, ale jeho prostřednictvím došlo několikrát k útoku proti lidskýmprávům, majetkové a smluvní svobodě. Ústavní soud dne 18.11.2002fakticky potvrdil přípustnost regulace výroby cukru prostřednictvímkvót (v roce 2001 ve stejném duchu posvětit „mléčné kvóty“). Podle nějpředstavují kvóty kontrolu užívání majetku ve veřejném zájmu, který vpřípadě zemědělství znamená zajištění minimálních cen, a to vzhledem kjeho sociálním, ekonomickým i ekologickým aspektům. V českém právnímřádu ale najdeme přes 650 orwellovských „veřejných“ zájmů či jehomutací. Podle Ústavního soudu je smyslem sankce za překročení produkčníkvóty cukru, odrazovat výrobce od „společensky nežádoucí nadvýroby“.Soudce nezajímá, že se jedná o státem vynucovanou kartelovou dohodu,ani že druh i množství vyráběného zboží neurčuje centrální plánovacíkomise, ale trh prostřednictvím cen. Jestliže EU nevidí v kvótáchporušování majetkových práv, je to jeden z mnoha důvodů, proč by Českodo tohoto spolku nemělo vstupovat.

Jelikož spotřebitelů je přes deset milionů, neexistuje nicnepřiměřenějšího z hlediska sledovaných cílů a použitých prostředků améně se podobající „veřejnému zájmu“, než je udržování stávající podobyčeského zemědělství. Jestliže ale někdo pociťuje užitek z hobbyfarmářů, protože o racionální ekonomickou aktivitu se z jejich stranynejedná, ať je platí ze svého. Demonstrace zemědělců byla podobnářádění anarchistů při jednání Měnového fondu, doprovázelo ji ničeníveřejného majetku a nepovolená blokáda magistrály. Naskýtají se dvěotázky. Proč politici nehájí zájmy všech občanů a bojí se této malinké,leč agresivní nátlakové skupiny? Proč policie nevyužila vybavenínakoupeného k summitu NATO a rezignovala na udržení veřejného pořádku?

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply