Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Hobbesovská džungle v laboratoři

0

Jak se na vlivnou teorii anglického myslitele dívají (někteří) moderní ekonomové?

Podle Hobbese v přirozeném stavu bez existence vlády vynakládá každý na zabezpečení svého (bídného) života nadoptimální množství zdrojů, bude se nacházet ve světě všudypřítomných vezňových dilemat, kde převládá oportunismus a kooperace bude minimální. Stát pomocí práva a monopolu na násilí tyto typy her eliminuje, případně je přetvoři v příznivější/opakující se hry.

Ekonomové popsali od vydání klíčové knihy na tomto poli [Tullock, G. Explorations in the Theory of Anarchy (1972)], stohy papíru o tom, nakolik je Hobbesova vize užitečným modelem. Mnozí z nich již dlouho poukazují na skutečnost, že vize světa v „přirozeném stavu“ podle anglického filosofa je pravděpodobně přehnaná a zbytečně pesimistická. „Útok na Hobbese“ se vede v zásadě na třech frontách – teoretické, empirické a experimentální.

Teoretici například říkají, že stát sice umí odstranit některá vezňova dilemata na úrovni občanské společnosti a přispět tak k míru a prosperitě, ale je také schopný spoustu jich vytvořit (U. Witt). Jiní zase mají za to, že pokud platí Hobbesovy pesimistické předpoklady o lidské povaze, pak o to více budou platit pro lidi, kteří budou spravovat stát a budou mít na některé činnosti monopol (A. Cuzán; B. Powell a C. Coyne).

Empirici mají jinou strategii. Chodí za zastánci pesimistického vidění a říkají jim: „Tak podle vás není možná kooperace bez státu tam a onde? Tak se podívejte do reálného světa a uvidíte!“ Tak L. Bernsteinová poukazuje na úplný opt-out newyorských obchodníků s diamanty, A. Greif na fungování dálkového obchodu v rámci heterogenních skupin, Edward Stringham na vynucení kontraktů s odloženým plněním na holandské burze v 17. století (k oběma viz můj loňský post), R. Ellickson na neformální řešení konfliktů mezi rančery v Kalifornii, P. Leeson má v oblibě konstituční ekonomii pirátů…

Nejnověji se do debaty zapojila experimentální ekonomie. Protože přirozený stav nikdy nikdo neviděl, proč si ho nevyrobit v laboratoři? Benjamin Powell a Bart Wilson v loňském roce v Journal of Economic Behavior &Organization publikovali výsledky svého experimentu. S pomocí počítačové „hry“ za účasti univerzitních studentů sledovali, jak bude hobbesovská džungle efektivní. Hráči mohli zdroje vynakládat a) na útok na majtek druhých, b) na obranu před útokem druhých, c) na produktivní aktivity, které generují bohatství, a to v libovolné kombinaci. Čistě neefektivní je stav, kdy všichni si nechají všechny zdroje na útočné/obranné aktivity, čistě efektivní tehdy, když je použijí na produktivní aktivitu. Všechny předpoklady, včetně přístupu k datům, lze nalézt zde, takže nemá smysl jít do přílišných detailů.

Výsledek? Nikterak překvapivý, Hobbes přehání, nicméně je zajímavé mít nějaká čísla. Případ, že by se všechny zdroje vynakládaly na neproduktivní činnost útok/obrana, se vyskytl v 1,6% celkového času hry. Míra efektivnosti se v džungli pohybuje mezi 13-70%, což jeden z recenzentů označil za „překvapivě hodně“, druhý za „dost nechutné“. A teď se v tom vyznejte!

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Leave A Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.