Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Je antidumping slučitelný s liberální hospodářskou politikou? NE

0

Antidumping jako úsilí o eliminaci dumpingu vychází od samého po-čátkuz chybných premis a úvah. Nejenže je neslučitelný s liberálním tržnímřádem (jehož hlasatelé by měli bez váhání přiznat lidem právo nadobrovolnou směnu bez státních zásahů), ale ne-může být ospravedlněnani na základě konceptu jako je „veřejný zájem“. Snaha podložitkriminalizaci dumpingu ekonomickou teorií se opírá o předpokladexistence nějaké „spravedlivé“ ceny. Paradoxně je totiž do kontrastu sní stavěna nejen příliš vysoká cena (keťasení, lichva) a „příliš“shodnácena (koluze), ale také příliš nízká cena. Argumentovat tak, že tutocenu od ceny „spravedlivé“ odděluje výše jednotkových nákladů, znamenápohybovat se v nekonečně zjednoduše-ných produkčních modelech.Jednoznačně vymezit tyto náklady u bezešvé trubky prostě nelze. Přestose tak děje a prodej zboží za tuto „příliš nízkou“ cenu do zahraničí jepo-tom označován za dumping.

I když se oprostíme od skutečnosti, že je dumping používán téměřvýhradně jako záminka k protekcionismu posvěcená Světovou obchodníorganizací, lehce zjistíme, že pro vývozce (výrobce) usilující ovymýcení domácí konkurence představuje jen velmi málo atraktivnístrategii. Ta-kový výrobce, který dumping provádí nese samozřejměztráty. Čím nižší jsou jeho ceny vzhledem k cenám jeho konkurentů a čímvětší jsou jeho ztráty na jednotku produkce (a tedy čímzavrženíhodnější z hlediska dumpingu je jeho jednání), tím větší jepoptávka po jeho produktech a tím více jich musí (chce-li tak nízkoucenu udržet) na trh dodávat. Vývozce tedy ne-ztrácí „jen“ přímo úměrněse snižováním ceny, ale mnohem rychleji. I kdyby byl vývozce tak silný,že vytlačí veškerou konkurenci z trhu, bude muset jednou zvýšit cenutak, aby kompenzoval své předešlé astronomické ztráty. V momentě, kdyby tak učinil, by se na trh vrátily všichni původní výrobci, kteří i vpřípadě, že byly předtím z trhu vytla-čeni, nesly nejhůře pouze fixnínáklady a mohly by si dovolit profitovat i při cenách nesrovnatelněnižších. Je pravdou, že strategie dumpingu může pomoci při proniknutína trh a zaujmutí určitého dlouhodobého postavení na něm. To bude aleodvislé od skutečného postavení produktu na trhu ve srov-nání sprodukty konkurentů, což je přirozené a správné. Účinnost takovéstrategie při snaze o ovládnutí trhu bez ohledu na kvalitu výrobku jeale pouhou fikcí.

Jestliže je někdo (přestože je „cizinec“) ochoten dodávat zbožílev-něji než ostatní, je mimořádně hloupé se tomu bránit. To platí bezohledu na to, jestli výrobce prodává zboží „pod cenou“ (klas. dump.),platí malé mzdy svým zaměstnancům (sociální dump.), nízké daně svýmstá-tům-opatrovníkům (daňový dump.), nebo je dokonce poslednějmenova-nými dotován. (Nebylo by třeba lepší mít víc levnějšího ovoce zEU? Příčí se to snad „veřejnému zájmu“?)Přestože je provádění dumpingu za účelem monopolizace trhu notorickyne-úspěšné a tudíž nepravděpodobné, plynul by z pokusu o nějspo-třebiteli alespoň krátkodobý užitek. Jakékoliv další příčiny nižšíceny jsou pro spotřebitele minimálně stejně přínosné. Antidumping jetedy pro-tekcionistickým nástrojem, který se (jako všechny ostatní)zrodil v spíše v hlavách politiků než ekonomů. Je-li „veřejným zájmem“co nejvyšší životní úroveň obyvatel, jdou veškerá protekcionistickáopatření proti němu. A proč přežívají? Protože 5 Kč pro jednoho jepoliticky více než 1 Kč pro každého ze sta…

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply