Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Je nemorální, když manažer v převážně státním podniku má větší plat než premiér

0

Je ekonomika skutečně v krizi, jak prohlašuje opozice, nebo je pouze v určité fázi zpomalení, jak naopak tvrdí vláda?

Na rozdíl od opozice i většiny sdělovacích prostředků si nemyslím, že lze hovořit o krizi. Můžeme připustit určité zpomalení tempa růstu ekonomiky a určité negativní jevy, ale čistě učebnicově vzato o krizi jde, pokud dochází k poklesu hrubého domácího produktu dvě čtvrtletí po sobě. Netvrdím, že by nemohla nastat někdy v budoucnu, ale nyní jsme někde jinde.

Proč je tedy téměř rok poté, co premiér Klaus označil reformu za v podstatě ukončenou, nutné přijmout balíček k ozdravění ekonomiky ?

Já jsem s těmito prohlášeními, která byla v podstatě jen předvolební rétorikou, také nikdy nesouhlasil. Transformace se teprve dostává do rozhodující fáze. Důvody zpomalení ekonomického růstu spatřuji především v přijatých restriktivních měnových opatřeních, která třebaže dobře míněná, se projevila se zpožděním a ve větší míře, než se čekalo. Platíme tedy jakousi daň za enormní snahu snížit inflaci. Druhým faktorem je naše ekonomická otevřenost a závislost na okolních ekonomikách, kde se také potýkají s poklesem tempa ekonomického růstu. Jsem si vědom i nedostatků způsobených tím, že transformace se velmi zpomalila, v některých oblastech se i zastavila. Po privatizaci nedošlo většinou k restrukturalizaci jednotlivých podniků. Nedostatečně roste produktivita práce. Na trhu práce není konkurence, a jako další zápor vidím v určitém měkkém hospodářském prostředí pro podniky s dominantním až monopolním postavením na trhu.

Proč k tomu zpomalení či zastavení transformace došlo?

Za prvé jsme příliš přecenili a ukolébali se některými makroekonomickými úspěchy, kterých jsme ve srovnání s dalšími postkomunistickými zeměmi dosáhli. Za druhé po volbách nastala atmosféra, ve které vláda vedena jakýmsi pudem sebezáchovy neměla odvahu přijmout celou sérii nepopulárních opatření.

Ve výčtu problémů jste neuvedl mzdy, které skloňuje vláda ve všech pádech jako snad největší důvod nynějších problémů.

Pokud se hovoří o mzdách, tak ty přece nerostou všude stejně. Mzdový nárůst byl odstartován a je tažen růstem v rozpočtových a příspěvkových organizacích. Navíc i v rámci jednoho podniku jsou běžné situace, kdy pracovníci třeba v dělnických profesích mají mzdy, s kterými je obtížné vůbec vyjít, a na druhé straně vrcholový management má mnohdy platy vyšší, než činí plat předsedy vlády. Považuji to za vysoce nemorální, zvlášť v podnicích, kde stát má svůj relativně vysoký vlastnický podíl. Přitom zástupci státu mnohdy sedí ve statutárních orgánech a podílejí se na rozhodování a řízení podniku.

Managementy podniků s většinovou státní účastí by tedy měly mít určen nějaký platový strop?

Nikoli. Lepší by bylo pravidlo, aby výše jejich platů byla odvozena od mezd a produktivity práce ostatních zaměstnanců jako jejich určitý násobek. Vedení by tím bylo tlačeno ke zvyšování produktivity práce v podniku, tím k růstu mezd všech zaměstnanců, a tedy i svých. To by byla asi nejlepší motivace k zvyšování produktivity práce v podnicích.

Co by podle Vás měl chystaný balíček opatření ke zlepšení výkonnosti ekonomiky obsahovat?

Rozhodně ne devalvaci ani dovozní přirážku. Taková opatření nejsou řešením ani z krátkodobého, ani z dlouhodobého hlediska. Navíc v podstatě poškozují občana, protože se promítají ve zvýšených cenách zboží. Na částečné vylepšení zahraničněobchodní bilance by mohlo mít vliv i přísnější hlídání dodržování předpisů u dováženého zboží, jako je třeba dodržování hygienických a technických norem certifikátů. Na našem trhu by se tak neměly objevit žádné výrobky bez návodu v českém jazyce. Dočasně by se mohl omezit dovoz jiným státem dotovaných výrobků. Ano, dovážejme z Evropské unie zemědělské komodity, ale za podmínky, že budeme mít možnost do těchto zemí vyvážet také naše produkty. Pokud nám to neumožní, nemusí se přijímat žádná dovozní přirážka, ale pouze využít osvědčené antidumpingové clo. Nechápu, proč vláda v těchto věcech zahraničním dovozcům tolik ustupuje.

Jsem také pro, aby v onom balíčku byly i škrty ve státním rozpočtu, ale pouze takové, které by se týkaly oblastí souvisejících se státní správou, ale v žádném případě ne se školstvím nebo zdravotnictvím. Lze určitě najít určité množství peněz např. vyškrtáním v investičních výdajích. K podpoře spořivosti by balíček měl obsahovat zrušení daně z úroků a z dividend. V této dani spatřuji hlavní důvod, proč spořivost neroste.

Byla kupónová privatizace tím nejvhodnějším privatizačním postupem?

Určitě. Napomohla tomu, že se vůbec nějaká transformace rozběhla, rychle odstartovala proces odstátnění. Ale již na počátku jsem kritizoval, že dochází k propojení investičních fondů a společností s bankovním sektorem a že nedošlo k oddělení investičního bankovnictví od komerčního. To je červená nit, která se line celou privatizací a jež negativně ovlivnila i mikroekonomickou sféru. Na to jsme upozorňovali již v roce 1991, bohužel nikdo nereagoval.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Leave A Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.