Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Kdy zaklepe recese na americké dveře

0

Spojené státy jsou na tom lépe než Evropa. HDP vzrostlo v roce 2004 o 4,4 %, nezaměstnanost dosáhla ke stejnému období 5,4%, to znamená téměř dvojnásobný růst a zhruba dvoutřetinou nezaměstnanost oproti starému kontinentu. Lví podíl má na tom Alan Greenspan, jeden z nejlepších centrálních bankéřů na světě, který zachránil Ameriku před recesí, a zvednutím úrokových sazeb minulý týden ji brání před penězožroutem zvaným inflace. A nebo právě naopak. Záleží na tom, který ze směrů ekonomické teorie si vyberete: Na jedné straně stojí současný hlavní proud ekonomické teorie, syntéza keynesiánské a neoklasické teorie, na druhé straně jsou zastánci neorakouské ekonomické školy stavící na odkazu Ludwiga von Misese a laureáta Nobelovy ceny za ekonomii Friedricha Augusta Hayeka. Podle nich se Alan Greenspan dopustil vážných chyb, recese je na dohled a navíc bude ještě horší než kdyby nebylo zásahů velkého Alana.

Zlatá devadesátá

V devadesátých letech vzrostlo množství peněz a krátkodobých vkladů v americké ekonomice o více než polovinu. Úroky po odečtení inflace spadly k nule. Spořit se přestalo vyplácet, výhodné naopak bylo půjčovat si a utrácet. Podnikatelé větřili zlatý důl a začali masivně stavět nové továrny a nakupovat stroje – největší rozvoj zaznamenala výroba počítačů, mobilů, biotechnologie a nanotechnologie. Akcie podniků nové ekonomiky letěly raketově nahoru (hodnota akciového indexu NasdaqComposite se v devadesátých letech zdesetinásobila). Jenže hodnota akcií se vzdálila jakékoliv realitě a mnozí výrobci si optimisticky naplánovali takové investice, které by při zahájení výroby asi nenašly odbyt. Pokud by tento vývoj pokračoval takto dále, došlo by ke krachu. Americká centrální banka (FED) zastavila tento růst na konci devadesátých let zdražením úvěrů. To vedlo k odložení neuvážených investic a poklesu akcií.
Jenže pád se zdál centrální bance příliš prudký a proto na začátku nového tisíciletí opět snížila úrokové sazby. V prvním roce nového tisíciletí dokonce o více než čtyři procenta. To zabránilo recesi.
Vzhledem k tomu, že rostla poptávka po penězích, které si teď lidé mohli levně půjčovat, bylo také třeba zvýšit jejich množství. Rotačky se rozjely naplno a množství bankovek i úvěrů opět rostlo – od roku 2001 do roku 2004 o téměř polovinu. Tyto peníze byly vytvořeny „uměle“, nebyly kryty úsporami, protože ty naopak klesaly. Podle rakouské teorie hospodářských cyklů ale vede nárůst objemu nekrytých peněz k dalšímu poklesu úrokových sazeb. Podnikatelé opět investují do projektů, které jsou na hraně návratnosti. Lidé a čím dál tím více utrácejí, protože spořit se nevyplácí, a kola se točí dál. Firmy pak začínají dávat peníze do projektů s delší návratností, investují do výzkumu, těžby surovin či velkých staveb. Jenže rostoucí množství peněz způsobí inflaci a růst cen. Jednoho dne se tohoto vývoje centrální banka zalekne, začne přiškrcovat úrokové sazby a tím uzavře kohoutek přivádějící do oběhu nové peníze. Právě tohoto procesu jsme svědky od poloviny minulého roku.

Dluhy a rozpočet

Proč musí recese přijít právě nyní? Fed je v situaci, kdy už nemůže snížit úrokové sazby, aby tím zlevnil úvěry a povzbudil tak podnikání, jako to udělal na začátku roku 2001. Lidé by totiž opět více utráceli, na zvýšenou poptávku by obchodníci reagovali vyššími cenami. A tomu chce centrální banka zabránit. Zároveň by snížení úroků znamenalo další pokles kursu amerického dolaru. Banky a vlády, které mají své rezervy uloženy v dolarech nebo amerických cenných papírech, by se jich, pokud by jim nevynášely dostatečný zisk ve srovnání například s eurem, začaly zbavovat. To by mohlo vést opět k tomu, že by i tyto dolary bylo lépe utratit než skladovat v bance a tím k růstu cen.
Centrální banka proto své sazby naopak zvyšuje, jak to udělala minulý týden když posunula sazbu na tři procenta. To způsobí podle rakouské ekonomické školy to, že lidé najednou zjistí, že není dostatek levných úvěrů na dokončení všech načatých investic. Zastavují se investice, roste nezaměstnanost, tím pádem mají domácnosti méně peněz na utrácení, klesá spotřeba a přichází krize. Pokud by například FED zvýšil své sazby v průběhu několika měsíců na 4 – 5 % (to je úroveň, která je podle části expertů poradního orgánu Fedu optimální pro zastavení růstu cen), může propuknout recese velice rychle. Téměř okamžitě přestanou banky poskytovat další úvěry a postiženy budou zejména dlouhodobé investice či odvětví, kde se dá rychle ušetřit bez okamžitého omezení finální výroby – například těžba nerostných surovin, ocelářství, a zejména software a různé typy poradenství. Celá situace může být navíc zhoršena tím, že americké domácnosti málo spoří a jsou dosti zadlužené (v 80.letech minulého století dosahovalo zadlužení amerických domácností zhruba 65% jejich příjmů, dnes je to přibližně 120%. Úspory přitom představují pouze jedno procento příjmů Američanů). Tím pádem budou nuceny velmi rychle omezit svou spotřebu.

Kdy by k takovému vývoji mohlo dojít? Empirická analýza americké měnové politiky od profesora Franka Shostaka z australské finanční společnosti ManFinancial ukazuje, že trvá zhruba dvacet měsíců, než americká ekonomika zareaguje na změnu objemu peněz. Lidem totiž nějakou dobu trvá, než přizpůsobí své plánování tomu, že jsou úvěry lépe či hůře dostupné. Krize by tak mohla přijít ve druhé polovině tohoto roku.

Za vším hledej peníze

Proč ale všechny tyto problémy vznikly? Viník je podle rakouské ekonomické školy jednoznačný – nárůst peněz v ekonomice a tedy problematická politika americké centrální banky a jejího šéfa Alana Greenspana. Je ovšem třeba poznamenat, že ačkoliv by jiný centrální bankéř možná řešil problémy amerického hospodářství jinak a lépe, vavřínový věnec vítězů by od ekonomů rakouské školy přesto nedostal. Ti totiž dokáží velmi dobře analyzovat průběhy krizí, ale zároveň tvrdí, že způsobuje nebo minimálně podporuje sama existence centrální banky a její snaha zasahovat do ekonomiky. „Rakušané“ proto navrhují taková opatření, jako je zrušení centrální banky a s tím i regulace komerčních bank či zavedení měn, které by byly podloženy zlatem či stříbrem.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply