Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Kilowatthodinový trik

0

Plynárny si od dubna prosadily nenápadné zdražování

Od 1. dubna platí nový způsob účtování zemního plynu. Místo v metrech krychlových dostávají zákazníci faktury za spotřebované kilowatthodiny. Ministerstvo průmyslu a plynárenské společnosti ujišťují, že se jedná pouze o technickou změnu a vlastně jde o krok vpřed, protože nyní si budou moci spotřebitelé zemního plynu sami porovnat, jak na tom zemní plyn ve skutečnosti je ve srovnání s jinými palivy — např. s elektřinou (ta je udávána právě v kWh) nebo teplem (přepočet GJ na kWh je jednoduchý aritmetický úkon). Navíc účtování v kWh je „trendem v EU“ (tímto kouzelným souslovím prosadíte dnes vše), protože je již zavedeno v Německu, Velké Británii nebo Francii a v ostatních zemích se připravuje. Kromě toho prý účtování v kWh bere ohled i na kvalitu zemního plynu a zákazníky to nebude nic stát. Takže všichni by měli být šťastní a spokojení. Při bližším pohledu to však vypadá jinak. V tomto „technologickém ráji“ jsou hadi s jedovatými zuby.

Bez kontroly

Prvním problémem je to, že měřicí zařízení všech zákazníků měří a budou měřit i nadále v metrech kubických. Ceny jsou stanoveny v kWh, což znamená, že zákazník nebude mít možnost přímé kontroly, zda je vyúčtování provedeno správně, nebo nikoli. K tomu, abychom se dostali z jedné jednotky k druhé, je zapotřebí použít dvou koeficientů, nad nimiž mají plný dohled plynárenské společnosti. Prvním přepočtem je přepočet množství odebraného zemního plynu na standardní podmínky, které jsou přesně definovány (teplota 15 stupňů Celsia, tlak 101,325 kPa apod.). Výsledkem je množství plynu, které by odběratel odebral, kdyby plyn odebíral za stanovených „normálových“ podmínek. Potíž je v tom, že plynárenské společnosti provádějí měření fyzikálních parametrů jinde než na odběrných místech zákazníků. Takže naměřené parametry nemají mnoho co dělat s parametry plynu, který zákazníkům skutečně proteče plynoměrem. Druhým přepočtem je pak vynásobení množství plynu koeficientem, který ukáže množství spalného tepla v „normovaném“ objemu plynu v kWh. Jeho cena je dnes určována rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Spalné teplo závisí na chemickém složení plynu (tj. především na obsahu uhlovodíků C1 — C5). To je také jedním ze zdůvodnění, proč ke změně v účtování dochází. Do roku 1997 proudil do naší republiky zemní plyn pouze z Ruska (když si odmyslíme marginální těžbu na jižní Moravě a využívání tzv. degazačního plynu ze severomoravských dolů). Od roku 1997 je část našich dovozů uspokojována i norskými dodavateli, a složení plynu tak není vždy nutně stejné. Právě proto se má využívat veličina spalné teplo. Až potud zdánlivě vše v pořádku. Jenomže veškeré měření a výpočty jsou v rukou monopolních dodavatelů a z logiky věci se dělají ex post. Čili spotřebitel se teprve dodatečně dozví, kolik a za co bude vlastně platit.

112 milionů navíc

V prvním cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu byly ceny platné od 1. ledna 2001 přepočítány z kubíků na kWh ex ante (tedy předem!) podle dlouhodobého průměru obsahů spalného tepla v plynu. Přepočítávací koeficient byl stanoven na 10,501 kWh/m3. Nicméně faktury, které začaly docházet v dubnu a květnu 2001, už počítaly se „skutečným“ množstvím spalného tepla v daném období. A koeficient se pohyboval okolo hodnot 10,516 kWh/m3. Zdánlivě se nejedná o nijak velký rozdíl. Ale pozor, i malé změny ve velkých číslech energetického hospodářství znamenají velké peníze. Kdyby tento koeficient platil celý rok, plynárny při dnešní spotřebě a ceně vydělají 112,5 milionu navíc. A to bez jakékoli oficiální úpravy cen a bez možnosti kontroly! Přitom není vůbec jasné, proč vlastně byla zvolena veličina spalné teplo. Pokud totiž bylo cílem zjednodušit porovnání jednotlivých paliv, pak je mnohem vhodnější použít výhřevnost (spalné teplo zahrnuje i teplo uvolněné kondenzací vodní páry, takže je oproti výhřevnosti asi o 11 procent vyšší). A nejlepší nakonec: veškeré změny by nemusely vadit, pokud by existovala konkurence mezi jednotlivými dodavateli zemního plynu. Vlastní konkurenční boj by účelové zkreslování údajů nejlépe omezil. Protože však konkurence neexistuje, je celé „technické opatření“ nebezpečné pro peněženku zákazníka. Je ovšem otázka, zda bylo vůbec potřebné a zda nejde jen o další nesmysl prováděný s odvoláním na Evropskou unii. Dovedeno do krajnosti by se i benzin mohl přepočítávat a udávat v kWh, aby si spotřebitelé mohli porovnávat jeho energetickou hodnotu. Naštěstí lidé nejsou tak hloupí a žádné berličky pro benzin nepotřebují — pohodlně účtují v litrech. Není důvod, proč by se i plyn nemohl dál měřit v metrech krychlových.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Leave A Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.