Liberální institut je nestátní, nezávislá a nezisková organizace, jejíž cílem je rozvíjet a prosazovat ideje založené na individuální svobodě, soukromém vlastnictví, svobodném trhu a panství práva. Respekt k principům klasického liberalismu je společným znakem jeho projektů a programů. S těmito principy se ztotožnili členové Liberálního spolku F. A. Hayeka, který spontánně vznikl na podzim 1989 a rozvinul svou činnost v období sametové revoluce. Jeho aktivity vedly přirozeně ke vzniku Liberálního institutu, jenž byl formálně registrován 6. února 1990 jako společenská organizace a v současnosti má právní formu zapsaného ústavu. Od svého vzniku se snaží rozvíjet étos svobody a spontaneity v rámci právního státu.
Jako právník jsem zpočátku na svět nahlížel z perspektivy, která příliš nebyla v souladu s principy liberalismu. Díky studiu ekonomie jsem však získal nový pohled na společenské problémy pod zcela jiným úhlem a studium liberálních myšlenek mi naplno otevřelo oči a uvědomil jsem si důležitost a hlubší souvislost hodnot jako je svoboda, osobní odpovědnost nebo volné fungování trhu. Proto jsem se rozhodl věnovat svou energii a čas propagaci těchto principů a jejich ukotvení ve veřejné debatě.
Činnost Liberálního institutu podporuji již celou řadu let, protože hodnoty, které Liberální institut zastává jsou mi blízké a rád přispěji k rozvoji myšlenek postavených na svobodě a osobní odpovědnosti. Jsem nesmírně potěšen, že činnost Liberálního institutu má za sebou úžasnou historii a věřím, že neméně úspěšnou budoucnost před sebou.
Filantrop a nadšenec do zdravotní prevence a osvěty. Podílí se na výzkumu nových postupů v neinvazivní léčbě očního pozadí u diabetiků, screeningu za pomoci AI a monitoringu nitroočního tlaku v domácím prostředí. Je zakladatelem Nadačního fondu Dar zraku, který se specializuje zejména na prevenci zraku v domovech pro seniory. Působí jako poradce v neziskových organizacích.
V Liberálním institutu jsem z důvodu podpory svobody a vlády práva se snahou přispět ke kultivaci politického prostředí. Zajímá mě pohled a přístup jiných profesí k problematice individuální svobody a vlastnických práv, protože interdisciplinární přístup má potenciál ukázat nové, netradiční způsoby řešení společenských problémů. Je skvělé být součástí společnosti lidí sdílejících podobné hodnoty a ideály a usilujících o jejich prosazení.
Spolumajitel komunikační agentury Taktiq.com se pro liberální myšlenky nadchnul na přelomu století. Už jako student Vysoké školy ekonomické pracoval v Liberálním istitutu na projektech Den daňové svobody a Economic Freedom Network. Poté byl několik let novinářem, především vedl ekonomickou rubriku v Hospodářských novinách. Následně přešel do public relations a po čtvrtstoletí se s velkou chutí vrátil do Liberálního institutu, který je podle něj potřeba stejně jako v 90. letech – možná víc.
V Liberálním institutu jsem, protože považuji boj proti socialismu v jakékoliv kolektivistické podobě za jednu ze základních morálních povinností a ctí každého slušného člověka, který si uvědomuje, že svoboda má hodnotu a že jedině ve svobodné společnosti lze dosahovat dlouhodobého růstu a rozvoji lidských ctností.
Liberální institut je má srdeční záležitost. Na jeho činnosti se podílím už od roku 1995, kdy jsem zprvu jako asistentka, později jako koordinátorka osvětových a vzdělávacích projektů přispívala k úspěchu jeho mnoha eventů se spoustou zajímavých osobností. Hodnoty a myšlenky, které Liberální institut zastává, šíří a rozvíjí jsou mi velmi blízké, proto s ním spolupracuji dodnes, přestože mé hlavní pracovní působiště je v CETA – Centrum ekonomických a tržních analýz. V Liberálním institutu dohlížím zejména na interní procesy a hospodaření.
V současnosti vyučuji ekonomii na Metropolitní univerzitě Praha. Od 90. let se v rámci aktivit Liberálního institutu snažím přispívat k tomu, aby lidé lépe chápali obsah ideálu svobodné společnosti. Představovat různými formami české veřejnosti nejvýznamnější myšlenky a myslitele z pestré tradice liberálního myšlení je úkol, ve kterém Liberální institut nesmí polevit, aby i nové generace věděly, na jakých základech jejich svoboda a prosperita stojí.
My affiliation with the Liberal Institute reflects our shared concern for the defense of human liberty and the promotion of personal dignity. These humane conditions are most likely to arise from an acknowledgment that individuals are the building block for any community and within a political system guided by the Rule of Law, i.e., the absence of privileges.
In turn, when government regulation and taxation are minimized, there will be more opportunities for individuals to cooperate to advance their own, subjectively-chosen goals.
K Liberálnímu institutu mne pojí vazby z mládí, kdy jsem si jej sám našel a tak nějak s ním již myšlenkově zůstal. Na jeho úspěšné činnosti za poslední desetiletí nemám žádných zásluh, ale rád se utěšuji pocitem, že svým členstvím alespoň v jeho Akademické radě se nějak podílím na plnění jeho dlouhodobé mise: k šíření ekonomické gramotnosti a obhajobě principů svobody, které vedou k lepší fungování společnosti.
O liberálech se někdy mylně říká, že to jsou individualisti, kteří se nechtějí sdružovat. Institucionalizovat. Tak jakýpak že Liberální institut. Opak je pravdou. My jen nevěříme na organizovaný boj mezi třídami. Dobrovolné sdružování je naopak moc fajn. Tedy jsem rád, že jsem po prvních krůčcích do světa ekonomie pod profesorem Parkinsonem, synem Profesora Parkinsona, a návratu ze studií v Anglii a Americe, nalezl i v Česku skupinu lidí, kteří mi rozumějí. (Což dá někdy práci, přiznávám. Ale pracuji na tom.)
Jsem rektorem Anglo-American University v Praze a zakladatelem CETA – Centra ekonomických a tržních analýz. Zabývám se ekonomií regulace, jsem členem Mont Pelerin Society a členem Vědecké rady IREF (Institut de Recherches Economiques et Fiscales) v Paříži. Dále působím jako předseda dozorčí rady Opportunity Real Estate Fund, SICAV a Národního vzdělávacího fondu, o.p.s. a jsem členem dozorčí rady Náboženské matice. Založil jsem Liberální institut a v letech 2009-2013 jsem byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Ján Oravec je slovenský ekonóm a zástanca trhových riešení ekonomických a sociálnych problémov. Narodil sa 6. júna 1964 v Senici. Absolvoval Filozofickú fakultu Univerzity Komenského v Bratislave a študoval aj v USA a Austrálii. Bol prezidentom Združenia podnikateľov Slovenska a členom Európskeho hospodárskeho a sociálneho výboru v Bruseli. Pôsobil ako štátny tajomník Ministerstva hospodárstva SR a poslanec Národnej rady SR. Je zakladateľom Nadácie F. A. Hayeka a Združenia daňových poplatníkov Slovenska. V súčasnosti je predsedom Inštitútu slobody a podnikania.
Lord Acton ve své přednášce „Dějiny svobody“ (1877) řekl: „Upřímných přátel svobody bylo ve všech dobách málo a její triumfy byly zásluhou menšin…“ Dále taky řekl: „Svoboda není prostředkem k vyššímu politickému cíli. Ona samotná je tím nejvyšším politickým cílem.“
To si myslím rovněž; proto chci „konzervovat“ především svobodu; osobní, politickou i ekonomickou. A vím jistě, že kolegové a přátelé v Liberálním institutu jsou „upřimní přátelé svobody“ v actonovském smyslu. Proto jim chci pomáhat.
