Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Pád ze střechy světa

0

Mrakodrapy věští konec blahobytu

Na Silvestra 2004 byla otevřena nejvyšší budova světa – 508 metrů vysoký mrakodrap Tchaj-pej 101 nacházející se v hlavním městě Tchaj-wanu. Svého předchůdce (Petronas Towers v Kuala Lumpuru) překonal o 56 metrů, ale dlouho se těšit ze svého prvenství zřejmě nebude, neboť již na rok 2007 se chystá otevření Světového obchodního střediska v Šanghaji, které má být ještě vyšší. Existuje ovšem ekonomická teorie, podle které je právě výstavba „nejvyšší budovy světa“ dobrým indikátorem budoucích ekonomických obtíží – a čím více takových mrakodrapů, tím je krize hlubší. Může to znít přitažené za vlasy, ale historická data mluví přesvědčivě.

Jak funguje krize

Z hlediska mrakodrapů vše začalo již v roce 1892, kdy byla postavena první budova na světě vyšší než 100 metrů – Masonic Temple v Chicagu. Její výstavba předznamenala hospodářskou krizi počátku 90. let 19. století, kdy došlo k největšímu poklesu HDP během jednoho čtvrtletí v celé historii USA. Pak rostly mrakodrapy a vznikaly krize v poměrně pravidelných intervalech – pro ilustraci připomeňme jen výstavbu Empire State Building, Chrysler Building a Wall Street 40 spojené s Velkou depresí let třicátých, stavbu Světového obchodního střediska v New Yorku a Sear Tower v Chicagu v sedmdesátých letech a konečně asijskou finanční krizi z roku 1997, kterou předznamenala výstavba předposledního šampiona Petronas Towers v malajsijském Kuala Lumpuru.
Výstavba „nejvyšší budovy světa“ samozřejmě není příčinou hospodářských krizí. Pokud má tato teorie nějaké smysluplné jádro, pak by výstavba „nejvyšších budov na světě“ měla ukazovat na některé jevy v hospodářském vývoji, které k hospodářským krizím vedou.
Většina ekonomů se shodne na tom, že jedním z nejvýznamnějších zdrojů hospodářských výkyvů (a v 19. a 20. století zcela jistě dominantním) je nadměrné množství peněz v ekonomice. Díky větší nabídce peněz dojde k poklesu úrokové sazby, což způsobí zvýšení investic, protože pro podnikatele je levnější si půjčovat. Na tento pokles budou nejcitlivěji reagovat obory, u nichž je delší doba návratnosti investovaného kapitálu – například stavebnictví nebo výzkum a vývoj. Ve stejné době ale kvůli poklesu úrokové míry poklesne i množství úspor, neboť lidé dávají kvůli nízkým úrokovým sazbám přednost spotřebě před spořením. Chvíli vše vypadá velmi dobře – více se investuje i spotřebovává. Jenomže s postupným a nerovnoměrným růstem cen se efekt většího množství peněz vyčerpává a v jednu chvíli firmy i lidé zjistí, že není dost úspor na dokončení všech rozestavěných investic a uspokojení veškeré spotřeby. Následuje růst úrokových sazeb, pokles investic a spotřeby a ekonomika padá do krize. A jak s tím vším souvisí mrakodrapy? Sice nepřímo, ale přece.

Co je velké, to je hezké

Při snížení úrokové míry dojde k nárůstu cen pozemků, zvláště pak těch, které se hodí pro projekty s dlouhou dobou návratnosti – tedy zejména míst v centrech měst vhodných pro kancelářské budovy. Protože jsou tak drahé, je třeba je efektivně využívat – nejlépe vyhnat budovu do výšky, a získat tak maximum užitné plochy. Navíc nižší úroky zlevňují samotnou výstavbu, a tak je lepší investovat do větších projektů. Zároveň dochází v obdobích hospodářského růstu, zejména toho, který je živen inflací, k růstu velikosti firem (často prostřednictvím fúzí a akvizicí) neboť náklady na slučování velkých korporací se díky nižším úrokům a nadhodnocení ceny jejich akcií podstatně snižují. Existuje tedy poptávka po budování nových velkých budov k umístění generálních ředitelství těch největších společností a na prestižních místech. A konečně nízké úrokové sazby podněcují investice do výzkumu a vývoje – to je pro výstavbu velmi vysokých budov také příznivé, neboť překonávání dalších a dalších výškových met s sebou nese nové a nové technologické problémy třeba v oblasti klimatizace a ventilace, systému výtahů, kanalizace, řešení dopravy velkého množství lidí, odolnosti proti zemětřesení, větru atd.

Víra ve zlaté časy

Výstavba mrakodrapů je samozřejmě hnána vírou, že hospodářský růst a nízké úrokové míry budou trvat „na věky“, a tudíž náklady na výstavbu, které se hradí většinou z půjček, budou tím pádem nízké a zároveň bude vždy dost ochotných bohatých nájemníků velkých budov. Logicky se pak vlny výstavby mrakodrapů soustřeďují do období těsně před splasknutím inflační bubliny a pádem hospodářství do krize. A čím větší počet podobných projektů, tím větší jsou přefouklé investice a tím větší i následná krize. Celá teorie výstavby nejvyšších mrakodrapů na světě a hospodářských krizí je tak poměrně slušně odůvodněná – výstavba „nejvyšší budovy na světě“ je v podstatě indikátor přehřátí ekonomiky v důsledku špatné měnové politiky – a historická data ji alespoň u významných krizových situací bez výjimky potvrzují. Snad pouze měření pohybu množství peněz v oběhu předpovídá hospodářské krize spolehlivěji. A tak, i když zní „mrakodrapová teorie“ velmi nepravděpodobně (i pro autora těchto řádek), kdyby se jí někdo řídil, pak by rozhodně v posledním století neprodělal. Takže – hodláte investovat na Tchaj-wanu nebo v Číně v následujících několika letech?

Mrakodrapy a krize v datech

Nejvyšší budova na světě                                                  Krize

Masonic Temple v Chicagu                                                                      Počátek 90. let 19. století
Park Row Building v New Yorku                                                              Konec 90. let 19. století
Singer Building a Metropolitan Life Building (obě v New Yorku)       Panika roku 1907
Woolworth Tower v New Yorku                                                                Krize 1913 až 1914
40 Wall Streer Tower, Chrysler Tower a Empire State Building (všechny v New Yorku)
                                                                                                                        Velká Deprese
World Trade Center 1 a 2 (New York) a Sears Tower (Chicago)      Krize poloviny 70. let
Petrons Towers (Kuala Lumpur)                                                            Asijská finanční krize 1997
Tchaj-pei 101 (Tchaj-pei)                                                                         ???

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply