Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Rozumně počítaný výstup ekonomiky nemůže být ovlivněn vládními výdaji

0

Jak praví analytici spolu s většinou tisku, Česká republika zažila šok.HDP za první pololetí se propadl proti minulému roku o 2.4%. Ještě žeprý vzrostl export, protože jak soukromá spotřeba, tak investicepoklesly a spotřeba vlády stagnovala. Většinu pozornosti médií pakzachvátilo řešení tzv. paradoxu spořivosti, tj. že positivní poklesspotřeby a tedy nárůst úspor negativně zapůsobil na HDP. Tento„paradox“ je vyřešen na mnoha jiných místech, a je proto zajímavějšíobrátit pozornost na jiný problém. Tím je úloha vládních výdajů ajejich údajná schopnost řešit problém ztráty ekonomické výkonnosti, sčímž je úzce spojen problém deficitního financování.

Každá dobrovolná směna se na trhu uskutečňuje proto, že je výhodná proobě strany. To znamená, že zboží nebo služba, která je nakoupenapřináší užitek jejímu kupci – spotřebiteli. Jedinec se např. rozhodne,že si koupí houpací křeslo nebo dovolenou u cestovní kanceláře. Chce-liněkdo zjistit, kolik lidé zaplatili za zboží a služby, jež jimpřinášejí užitek, může sumu takto utracených peněz sečíst a obdržetvýsledek, který mu říká, že celková spotřeba domácností je X Kč. Co seovšem stane, když neuvažujeme svobodně se rozhodující jedince jakoaktéry směny, ale vládu. Předpokládejme, že se vláda rozhodne za penízeze státního rozpočtu nakoupit nějaké zboží nebo službu – např. novéuniformy policii nebo nechá znovu vydláždit náměstí ve městě A. Tatoinvestice nepodléhá testu ziskovosti. To znamená, že zatímco o zbožíobchodovaném na svobodném trhu lze prohlásit, že je skutečným good,(jeho dobrovolný nákup je důkazem jeho užitečnost), o vládním výdajitoto nelze prohlásit, neboť toto zboží si nikdo dobrovolně nekupuje atato charakteristika je mu arbitrárně přisouzena pouze ve snazeospravedlnit existenci rozsáhlých vládních programů Má nyní smyslsčítat peníze utracené za nové uniformy a za zmíněné nové dláždění?Můžeme v tomto případě prohlásit, že došlo k nákupu užitečných věcí?Nic takového samozřejmě říci nelze. Při vládním nákupu narozdíl odnákupu soukromého nedochází nutně ke koupi a tedy produkci užitečnýchvěcí. Zboží a statky, které jsou dobrovolně nakoupené mají podobu,které ekonomové říkají goods a services. Mnohé vládou poskytovanéslužby by bylo možné označit za disservices a mnohé jí produkovanéstatky mají podobu tzv. bads a nikoli goods. Proto smysluplně počítanývýstup ekonomiky, nemůže být ovlivněn velikostí vládních nákupů,předpokládáme-li, že smyslem výroby je produkce věcí, které někdo chcekupovat, protože z nich má užitek.

Pro ilustraci tohoto tvrzení lze uvést několik dalších služeb, které siprostřednictvím vlády kupujeme. Vláda například svým poplatníkům účtujeza službu, která spočívá v tom, že poplatníci mohou zaplatit více zadovážené zboží (to je v současné terminologii nazýváno ochrana trhu clypřed zahraniční konkurencí), nebo za službu, že obyvatelé některé zbožínemohou koupit vůbec (zákaz dovozu či výroby zboží). Další službu,kterou vláda poskytuje, je zákaz výkonu některých povolání bezspeciálního povolení (makléřské zkoušky), dále službu, která zakazujelidem, aby je navštívili jejich příbuzní ze zahraničí (vízovápovinnost), a dokonce nám vláda poskytuje ochranu před sebou samými(povinnost používat bezpečnostní pásy v automobilech, či helmy namotocyklech, povinné „spoření“ na stáří, povinná školní docházka amnoho, mnoho dalších). Je těžké si představit, jaký význam má číslo,které vznikne součtem peněz placených za poskytování těchto a mnohajiných podobných služeb. Sečteme-li peníze utracené za statky, které silidé přejí (většina soukromé spotřeby) s agregátem nazývaným spotřebavlády, nemůžeme dostat veličinu, která by mohla o něčem vypovídat.

To je ovšem něco, co politikové příliš slyšet nechtějí. Samozřejmě, žekdyž vláda zakáže vyrábět např. automobily a vydá miliardy na výrobušlapacích eurobicyklů, pomocí nichž se budou muset lidé pohybovat zmísta na místo, HDP se pravděpodobně nezmění, přestože je jasné, žeprodukce takového zboží je absurdní. Chce-li někdo sumarizovat produkcina území daného státu (nebo peníze vynaložené na nákup této produkce)musí počítat pouze tu výrobu, která je smysluplná, tzn. zahrnout pouzevýrobky, které si někdo chce koupit, protože mu přinášejí užitek.Jestliže se vláda rozhodne, že přinutí podnikatele, aby si koupilyregistrační pokladny a z rozpočtového deficitu nakoupí obrázky MilošeZemana ve zlatém rámu, kterými obdaruje všechny tyto podnikatele, abysi do smrti pamatovali, kdo se jim rozhodl v podnikání pomoci, obojí seobjeví ve statistikách ekonomického výstupu země, aniž by to mělosebemenší vliv na blahobyt občanů. Z výše uvedeného vyplývá, že chce-liněkdo seriózně popsat produkci dané ekonomiky, musí vládní výdaje odHDP odečíst a nikoli lamentovat nad tím, že vládní spotřeba stagnuje.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply