Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Škoda-Volkswagen: Jaký příklad pro cestu do Evropy?

0

Jednání mezi automobilovou akciovou společností Škoda a firmou Volkswagen probíhalo před třemi lety. Bylo to v době vrcholící diskuse o charakter ekonomické transformace v tehdejším Československu. Záměr Volkswagenu investovat 10 miliard DEM do československého automobilového průmyslu  měl být výrazem důvěry této renomované firmy v náš budoucí ekonomický vývoj a měl představovat velmi významný signál pro zahraniční investory, aby zvýšili své podnikatelské aktivity v Československu.

Češi a Slováci projevovali v té době společnému podniku Škoda-Volkswagen velkou přízeň, neboť posiloval jejich naděje na konečný úspěch transformace československé ekonomiky. Politici ze Západu, kteří tehdy všeobecně podporovali změny v bývalých socialistických zemích, vyjadřovali svou ochotu otevřít trhy svých zemí, jakož i struktury Evropských společenství pro ekonomiky právě se osvobozující z komunistického područí. Zdá se, že mnoho z těchto názorů a přístupů se od té doby změnilo. Jedná se o skutečnou změnu? Pokud ano, tak co bylo její příčinou?

Případ Škoda-Volkswagen poskytuje několik údajů, které nám pomohou odpovědět na tyto závažné otázky. Volkswagen byl v době jednání o podmínkách smlouvy největším evropským výrobcem automobilů. Využil své pozice a síly v jednání s vládou, přičemž si uvědomoval ekonomický a politický význam tohoto projektu pro československou politickou a vládní reprezentaci. Díky slíbeným investicím do společnosti Škoda jako součásti koncernu Volkswagen, poskytla česká vláda německé automobilce takové výhody, které se nevyskytly v žádném jiném případě v  průběhu následujícího procesu privatizace. Podle užitých standardních a nestandardních privatizačních metod byly společnosti privatizovány včetně svých závazků a dluhů. V případě akciové společnosti Škoda však byla založena zbytková akciová společnost Škofin se 100% státní majetkovou účastí, která byla zatížena všemi tehdejšími závazky a dluhy a.s. Škoda. Volkswagen byl dále schopen prosadit značnou ochranu československého automobilového trhu, založenou na  dovozní přirážce a doplněnou daňovým osvobozením automobilových součástí dovážených ze zahraničí a nakupovaných firmou Škoda. K dvouletým daňovým prázdninám poskytovaným jen některým zahraničním investorům českou vládou, žádal Volkswagen navíc o snížení daně ze zisku v následujících letech na roční maximální výši 40%. Bohužel, tím zdaleka nekončí výčet požadavků předložených vedením firmy Volkswagen české vládě před třemi lety.

Současné zesílení protekcionizmu ze strany zemí s vyspělou tržní ekonomikou není pouze důsledkem recese ve světové ekonomice, obavy ze ztráty národní identity včetně hospodářské a strachu před rozvíjející se výrobou ve středoevropských zemích a jejím rostoucím konkurenčním potenciálem. Tento protekcionizmus je prosazován zájmovými skupinami a vlády mají velmi často tendenci podléhat jejich požadavkům.

Volkswagen je příkladem velkého výrobce automobilů, který je závislý na mezinárodních trzích, ale který dává přednost protekcionizmu před systémem svobodného trhu, přestože export je pro něj životně významnou záležitostí. Personální změny ve vysokých manažerských funkcích a ani určité problémy s objemem prodejů nemohou vysvětlit toto chování.

Monopolistické snahy spojené s  protekcionizmem jsou standardním řešením používaným vládami, které musí čelit recesi a tlaku určitých lobbystických skupin, zahrnujících velké mezinárodní společnosti, odbory, aj. Tento populistický přístup může přinést určitý prospěch vládě v krátkém období, ale je pro ni velmi nebezpečný v dlouhém období z hlediska jejího znovuzvolení.

Co říci k současnému stavu naplňování smlouvy a všech jejích dodatků mezi Volkswagenem a Škodou Mladá Boleslav. Podle dostupných informací je dosud vládní akcionář (v tomto případě zastupovaný Fondem národního majetku) vlastníkem 69% akcií podniku. Volkswagen má v držení 31% akcií podniku. Tomuto vlastnickému rozložení neodpovídá podle expertů podíl na řízení společnosti. Jejich tvrzení je částečně podpořeno složením statutárních orgánů. Varováním pro vládní představitele a v  představenstvu a dozorčí radě je upuštění Volkswagenu od zamýšlených investičních záměrů.

Jaký vývoj v tomto případě můžeme očekávat? Mnozí ekonomové se domnívají, že z mladoboleslavské Škodovky se stane pouze montážní závod, kam se budou základní komponenty, například motory, dovážet. Pokud se už nezastavil vývoj nového vozu (motoru), můžeme toto opatření očekávat každým dnem.

Dochází v zájmu tzv. zvýšení kvality (mnohdy spíše z důvodů fiktivních) k nahrazování domácích výrobců různých komponentů výrobci ze zahraničí. Ztráta odbytu českých podniků, které jsou subdodavateli Škodovky, by mohla podle některých odhadů postihnout 80-100 tisíc pracovních sil.
To je jen náznak možných následků, které by se mohly objevit, pokud dojde k dodržování smlouvy s Volkswagenem z naší strany a nedodržování smlouvy ze strany německého partnera.

Některým expertům se už nyní jeví pro českou stranu jako nejvýhodnější z variant odstoupení od smlouvy. Toto opatření by si samozřejmě zasloužilo podrobnou analýzu následků. K dalšímu vývoji se také proto budeme na stránkách ZN novin vracet i v budoucnosti.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply