Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Studna na peníze

0

Utajená daň z vody vynese státu nejméně 1, 5 miliardy

Pravidla mezinárodního práva říkají, že státu patří nejen půda jeho území, ale i vše, co je pod ní (až do středu Země) a nad ní (až k hranicím kosmického prostoru). Soukromníci už nad svým územím takovým suverénem nejsou. Jedním z důkazů, že vaše půda není tak úplně vaše, je nedávno přijatý vodní zákon. V paragrafu 88 poslanci vytvořili de facto zcela novou daň — z vody.

Máš víc, plať víc

Nový zákon zakotvuje od příštího ledna platbu za vodu, kterou někdo čerpá na vlastním území a za vlastní peníze. Zatím se ještě netýká běžných občanů a jejich studen. Neplatí se totiž za odběr z jednoho zdroje, který nepřesáhne 6000 m3 za rok nebo 500 m3 za měsíc (venkovská pětičlenná domácnost mívá měsíční spotřebu kolem 10 metrů krychlových). Z plateb jsou vyloučena i některá čerpání vody, například za účelem jejího čištění nebo při získávání tepelné energie. Pro všechny další odběry je ale vodní zákon v podstatě skrytý daňový předpis se vším všudy: platí se finančnímu úřadu, a to zálohově — stejně jako u daní. Komická je výše nového poplatku. Státní úředníci se projevili jako lidé se sociálním cítěním: daň se liší podle toho, k jakému účelu se bude vyčerpaná voda používat. Pro zásobování pitnou vodou byl poplatek stanoven na dvě koruny za m3, pro ostatní užití (především pro průmysl) tři koruny. Čili opět v souladu s oblíbenou úřední logikou: odebíráš více, pak tedy plať více. Příjmy si napůl rozdělí rozpočet a Státní fond životního prostředí. Kolik jim nový poplatek vynese? Pro rámcový odhad se můžeme podívat, kolik se vyrobilo vody z veřejných vodovodů. Loni šlo zhruba o 750 milionů kubíků vody, jen na pitné vodě tedy stát nově získá asi 1, 5 miliardy korun ročně. Tuto sumu samozřejmě zaplatí odběratelé v účtu od vodáren. (A k tomu si stát připočte těžko odhadnutelné platby od podniků za průmyslové užití čerpané vody. )Jak už bylo řečeno, nová daň z vody — o níž přitom v zákonu o soustavě daní není ani zmínka — se zatím netýká občanů. Je ale jen otázkou času, kdy někoho napadne snížit limity třeba na měsíční odběr pět kubíků. Jak rozpočet, tak Státní fond životního prostředí jsou prakticky bezedné a dodatečné peníze budou potřebovat neustále.

Kupujte od Povodí

Zavedení poplatků za čerpání pozemní vody má ještě jeden aspekt, který nemusí být na první pohled tak viditelný. Od počátku 90. let dochází v České republice k výraznému poklesu spotřeby vody. Způsobilo ho především výrazné zdražení (voda je komodita, jejíž cena vzrostla v 90. letech nejvíce). Vodárenské společnosti mají v podstatě dva možné zdroje –- buď čerpání vlastní podzemní vody, nebo nákup od státních společností Povodí. Na pokles spotřebitelské poptávky, který byl za posledních 10 let zhruba čtvrtinový, reagovaly vodárny tím, že snížily odběr vody od Povodí (a to mnohem více než o čtvrtinu). Tyto nákupy byly totiž relativně drahé, takže vodárny je logicky začaly nahrazovat levnějšími vlastními zdroji — do letošního roku se žádné poplatky za čerpání neplatily. Ovšem akciové společnosti Povodí se před časem změnily opět na státní podniky. A jelikož stát chtěl zřejmě svým monopolům pomoci, uvalil nyní velkým odběratelům daň na čerpání z vlastních zdrojů. Zatím jim sice tento zdroj nezdražil na úroveň cen za odběr vody z Povodí, ale co není, může v brzké době být.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply