Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Uspořádali jsme konferenci o sociálních sítích

0

Liberální institut po delší odmlce uspořádal 6. června v Praze konferenci. Zaměřili jsme se na aktuální téma sociálních sítí a regulací, které se na ně valí. Téma se hojně diskutuje v souvislosti s návštěvami Marka Zuckerberga v americkém Kongresu a v Evropském parlamentu, kde se řešila kauza Cambridge Analytica i kroky Facebooku, kterými reguluje obsah na své síti. Naše diskuze se konala v prostorách Divadla na Perštýně a cestu si na ni v horkých červnových dnech našlo přes padesát hostů, kterým velmi děkujeme za zájem.

V panelové diskuzi vystoupil ředitel Liberálního institutu Martin Pánek, jehož příspěvek si celý můžete přečíst v tomto článku. Dalšími panelisty byli právník a pracovník Evropské komise Aleš Musil, šéfredaktor Info.cz Michal Půr a známý marketér a expert na sociální sítě Jakub Horák. Debatu moderoval David Bartas z Liberálního institutu.

Každý z účastníků panelu vnesl do debaty mnoho dílčích podtémat. Martin se na úvod silně ohradil proti tomu, aby se stát snažil zasahovat do obsahu sociálních sítí: “Někteří tvrdí, že kritika muslimů spadá pod hate speech. Někteří tvrdí, že kritika Evropské unie je rouhání. Jiní zase říkají, že zpochybňování klimatických změn by mělo být trestné. Skutečně chceme, aby stát, tedy pan Babiš, paní Jourová nebo pan Okamura posuzovali, co smíme říkat?”

Tento názor později v debatě podpořil i Jakub Horák. Vysvětlil svůj postoj historkou o známém, který by chtěl politický systém upravit, aby v něm víc posílili Zelení. “V praxi by ale klidně mohl za čtyři roky dostat do Sněmovny fašisty,” zmínil Horák argument, proč by se věci neměly měnit s nějakým ideovým cílem. Často podobné kroky vedou k nezamýšleným důsledkům. Podobné by to mohlo být se snahou regulovat obsah sítí. V boji proti ruské propagandě bychom si mohli zakázat kritiku vlastních politiků a paradoxně se Rusku mírou (ne)svobody slova přiblížit.

Aleš Musil se jako pracovník Evropské komise, jak sám řekl, ocitl v nelehké pozici obhajovat leckdy neobhajitelné. Zmínil, že většina návrhů vzniká s dobrým úmyslem chránit na trhu slabší subjekty před silnějšími, mezi něž počítá například Facebook a Google. Tím posunul část debaty i k tématu monopolům a ekonomice médií. Zmínil, že i za GDPR stál dobrý úmysl chránit osobní data a regulovat velké hráče. Problém vidí v implementaci nařízení, které se dotýká i těch nejmenších firem. Musil dále upozornil, že část dalších regulací vzniká i pod silným tlakem Francie, která se potýká s terorismem a chce mít obsah Facebooku více pod unijní kontrolou.

Třetí v pořadí vystoupil Michal Půr. Ten se z pozice šéfredaktora vydavatelství věnoval především ekonomické stránce věci a tomu, proč jsou fake news tak úspěšné. Je to podle něj tím, že ekosystém fake news stránek a hromadné kopírování lživých zpráv se stalo velmi výhodným ekonomickým modelem. Většinou na podobnou práci stačí jeden nebo dva zaměstnanci a díky velké čtenosti se dostanou na vysokou odměnu od Googlu. “Takže všechny ty různé Aeronety, První zprávy a Sputniky nejspíš nevidí za celý rok ani korunu, ani rubl z ruské strany, platí je Google.” Michal Půr dále mluvil o tom, že Facebook a Google jsou v jeho očích vydavatelství a měly by podléhat i stejným pravidlům. Vydavatel si musí dávat velký pozor na obsah svého média, v opačným případě mu hrozí i žaloby.

Jakub Horák začal svůj příspěvek do debaty osobní zkušeností, kdy se vydal do Irska na testy do Facebooku, když tato společnost sháněla zaměstnance na posuzování obsahu. Facebook dle něj nemá zájem interně hodnotit obsah ve všech zemích světa a v České republice se hlášení na závadný obsah dosud vyhodnocovali v Kapském městě v Jihoafrické republice. Jakub Horák by uvítal, pokud by existoval nějaký systém, který by hodnotil obsah dle jejich relevance. Závěrem řekl, že by stát měl chránit své občany před placenou kampaní cizích států, které sledují své zájmy.

Hlavním řešeným tématem se stává, jak hodnotit obsah Facebooku. Pokud by to dělali zaměstnanci této společnosti, vždy se mohou ocitnout pod palbou kritiky, že potlačují určitý názorový proud, se kterým nesouhlasí. Z dobrých důvodů by to neměl ani dělat stát, protože by šlo přímo o popření principu svobody slova. Ta platí jen, když je možné říkat nepříjemné věci, a to i na účet vládní garnitury.

S možnými řešeními problému přišli ve svých komentářích z hlediště Vladimír Krupa a Jiří Nohejl. Myšlenka Jiřího spočívala ve svobodné volbě a schopnosti jednotlivce si zvolit vlastní zobrazovaný obsah na Facebooku. Nepotřebuje k tomu doprovodnou ruku státu. Častým protiargumentem bývá, že ne každý jednotlivec je dostatečně způsobilý vyhodnotit obsah zpráv na sítích. Třeba i z důvodu nutné časové investice do optimalizace newsfeedu. Vladimír by toto vyřešil pomocí ratingu stránek a obsahu, který by dobrovolně mohli provádět samotní uživatelé. Tímto řešením by se elegantně oddělily kvalitní zdroje informací od falešných a nedůvěryhodných.

Debata posléze pokračovala v neformálním duchu u připraveného občerstvení. Řada lidí z osazenstva se také rozhodla pokračovat na afterparty v nedalekém Eccentric clubu.

Sdílej

O Autorovi

mm

David Bartas je ředitelem Centra pro studium Evropské unie v Liberálním institutu, vystudoval ekonomii na ESF a mezinárodní vztahy na FSS Masarakovy univerzity. Je autorem webu http://ekonomickasvoboda.cz.

Comments are closed.