Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Velká cena města Brna: letos naposledy? Žádná tragédie!

0

Velká cena města Brna nejprestižnější motorkový závod v České republice se pojede tento rok možná naposledy. Důvodem je skutečnost, že provozovatel brněnského Masarykova okruhu firma Automotodrom Brno a. s. (dále jen Automotodrom) vykázal za minulý rok ztrátu kolem 80 miliónů korun. Za rok 2009 pak ztrátu 23 miliónů korun. Z větší části za to může tzv. zalistovací poplatek, který Automotodrom platí španělské firmě Dorna (ta závody Velké ceny – anglicky Grand Prix – pořádá) za to, že nejlepší motocyklisté světa bojují o stupně vítězů mimo jiné i v Brně. Tento poplatek činní nyní necelých 70 miliónů korun. Stát na pořádání soutěže nic nepřispívá, nicméně město Brno Automotodromu každoročně dává z veřejných financí 10 miliónů korun a Jihomoravský kraj dalších 8 miliónů korun (jako určitá protihodnota se pravděpodobně na závodech objevují loga těchto institucí) [1]. V Automotodromu představuje podíl veřejného vlastnictví 5% (jedná se o město Brno) [2]. Nově ministr školství Nečasovi vlády Josef Dobeš přislíbil poslat na zalistovací poplatek 20 miliónů korun [3].

Co je vidět

Jaké jsou argumenty zastánců zachování Velké ceny v Brně? Co je vlastně vidět? Brněnský deník to vidí následovně: „Pamatuji si roky, kdy se v Brně jezdily jen méně důležité závody a jak to město ochudilo. Spousta hotelů a restaurací celý rok tak tak živoří, aby se pak „spravila“ na závodech na okruhu a k tomu něco přidala snad ještě v době velkých veletrhů na výstavišti. Pokud zmizí atrakce, která každoročně k Brnu přiláká čtvrt milionu lidí a díky níž znají slovo Brno i jinak poměrně neznalí Italové, Francouzi či Španělé, můžou zkrachovat.“ [4]. Mluvčí resortu školství V. Koukolíček pak mluví o ekonomickém přínosu pro Českou republiku [3]. Ředitelka Masarykova okruhu pak tvrdí, že: „Ale garantem [zalistovacího poplatku, pozn. autora] by měl být stát. Z důvodů ekonomických i z principu. Vždyť my mu děláme reklamu!“. Zmiňuje také, že asi 350 lidí má příjem z Automotodromu Brno jako svůj hlavní příjem [2].

Co není vidět

Pokud Automotodrom peníze dostane nebo již dostává, pak tyto peníze z veřejných rozpočtů města a kraje a případné peníze státu chybí anebo budou samozřejmě chybět pro jiné výdaje těchto institucí. Příjemci těchto výdajů tak ostrouhají kolečka, protože příjdou o část svých příjmů. Nicméně důležitější je, že výdaje těchto institucí jsou hrazeny v drtivé většině případů z daní vybraných od občanů (případně z půjček, které však jsou nakonec také splaceny z daní). Občané tak přicházejí o část svého příjmu. Nyní si mohou koupit méně spotřebních statků a služeb anebo jim zbude méně peněz na investice (vlastně nákup statků vyššího řádu). Pokud koupí méně spotřebních statků, služeb a méně statků vyššího řádu, utrží výrobci a poskytovatelé těchto produktů méně. Nižší tržby sníží výrobcům a poskytovatelům zisky a mezní výrobci a poskytovatelé (produkující s nízkými ziskem) se dostanou do ztráty. Díky snížení zisku nebo ztrátě začnou podnikatelé omezovat nebo přímo ukončí svoji produkci a propustí některé své případně všechny zaměstnance. Jak vidíme prosperita některých odvětví a pracovní místa vzniklá výdaji z veřejných peněz jsou vykompenzovány úpadkem a poklesem produkce jiných odvětví a úbytkem pracovních míst díky daním. Zároveň dojde také k tomu, že se podnikatelé a jejich zaměstnanci z postižených odvětví začnou přesouvat směrem k ziskovějším odvětvím – např. budou usilovat o vstup do odvětví, na které se nevztahují takové daně anebo přímo do dotovaných odvětví jako je (bude) třeba zrovna Automotodrom, brněnské hotely, restaurace, výrobci motorek, pneumatik, prodejci a dovozci potravin atd. Zdá se tedy, že ekonomický přínos je roven nule. Ale tak tomu není.

Za prvé v každém případě odejdou daněmi postižení podnikatelé a zaměstnanci do odvětví, která se jim dříve – bez existence daní – jevila jako méně výhodná pro jejich podnikání a zaměstnání, než ta odvětví v kterých předtím o své vůli působili. Za druhé spotřebitelé jako celek na tom budou hůře. Struktura produkce bude nyní odlišná od jejich požadavků na uspokojování potřeb. Místo toho bude odpovídat požadavkům zájmových skupin (jako je Automotodrom, jeho příznivci, hoteliéři atd.), úředníků a vítězných politiků. Můžeme tak sice vidět motorky na okruhu, ale jen za cenu toho, že řada jiných statků a služeb kvůli Velké ceně vůbec nevznikla nebo nevznikne. Je také známo, že spotřebitelská poptávka slouží v systému svobodného trhu jako nástroj k alokaci vzácných výrobních faktorů (půdy, práce a kapitálových statků) mezi různá odvětví, která vyrábějí různé spotřební statky. Motiv zisku totiž nutí podnikatele dodávat spotřebitelům to zboží, které tito nejnaléhavěji požadují [5]. Daně a následné výdaje veřejných institucí tuto schopnost narušují. Za současné situace je faktem, že u spotřebitelů a investorů nestojí návštěva Velké ceny a případně i další služby (další soutěže, testování, reklama daného regionu atd.) Automotodromu na jejich hodnotových škálách dostatečně vysoko, tak aby byly ochotni za ně zaplatit dostatečnou cenu, která by pokryla alespoň náklady této firmy. Pokud však spotřebitelé jsou případně budou nuceni za tyto služby zaplatit formou daní, je jisté, že nebudou moci uspokojit některé své potřeby, které by za neexistence daně dobrovolně uspokojili! Jinými slovy vzácné výrobní faktory se vydávají z pohledu občanů na uspokojení méně naléhavých potřeb. Celkový ekonomický přínos (včetně duševního přínosu) je tak záporný. Jistě nějakých 70 milionů korun je z pohledu ekonomiky zanedbatelná částka, proto i dopady dotace jsou nebo případně budou zanedbatelné, přesto však pořád nějaké budou.

Výše uvedené platí samozřejmě i pro služby na poli reklamy pro stát. Zřejmě tato reklama není pro občany státu, tak důležitá, jak se lidé z Automotodromu domnívají. Odhlédnuto od tohoto, tak reklamu si spíše stejně dělá jen Brno a jeho okolí. Proč by měl na jejich zviditelnění přispívat skrz daně třeba občan Šumperku, Mělníka nebo Zlína, zůstává záhadou. Navíc kdo chce, může region propagovat nezávisle na státních dotacích. Tato činnost má dlouholetou tradici i v soukromé sféře. Za všechny můžeme uvést třeba příklad „Rakouského krkonošského spolku“, který se v minulosti značně zasloužil o propagaci Krkonoš [6].

Kolektivní akcí za dobývání renty

Je zajímavé se podívat, jakými prostředky se snaží Automotodrom svoje představy prosadit: „Podpořit nás na facebooku, poslat dopis svému poslanci, senátorovi. A hlavně chodit co nejvíc na Masarykův okruh, ať politici vidí, že žije a dýchá s regionem, Brnem i celou zemí!“ [2]. Zdá se, že pořadatelská společnost Dorna je v mnoha ohledech v dobývání renty a přenášení případných nákladů na daňové poplatníky úspěšnější: „U podobně velkých akcí totiž obvykle žádá [Dorna, pozn. autora] vládní garanci“ [3]. Vzniká tak otázka, která je důležitější než zmíněných – z pohledu ekonomiky jako celku zanedbatelných – 70 miliónů korun: Proč věřit Automotodromu, že pokud se svojí žádostí nyní uspěje, nebude časem požadovat po státu (daňových poplatnících) dotace i na další akce – třeba ztrátová mistrovství světa [2]. Nebude nakonec platit poznatek ekonoma L. v. Misese, že snahou podnikatelů pak bude místo uvádění lepších a levnějších produktů na trh, hledání podpory ze strany vlády [5]?

Co dělat?

Příznivci Velké ceny v Brně argumentují ještě jedním argumentem. Jihomoravský hejtman tvrdí, že: „Velká cena Brna totiž podle něj každoročně roztáčí obchody místních podnikatelů tak účinně, že například loni díky ní firmy státu odvedly na daních víc než sto milionů korun.“ [3]. Nabízí se tak otázka proč se tito obchodníci nedomluví, nespolčí se (spolek Automotoklub Masarykova okruhu již existuje) a Automotodromu nepřispějí na pořádání akce, když na ní dost vydělávají. To stejné platí pro příznivce, pokud je pro ně závod tak důležitý nechť přispějí anebo si připlatí na ceně vstupenky. Tento argument však míří i na výnosy, které má z pořádání akce díky daním stát. Otázkou je zda příznivci Velké ceny počítali i s náklady, které má stát s pořádáním Velké ceny – jmenovitě jde o náklady na práci policie případně jiných složek. Také závisí na metodě výpočtu. Každopádně se i tak jedná o odhad. Pokud chce stát dotčeným pomoci, jevilo by se jako nejlepší řešení, poskytnout Automotodromu případně hoteliérům, majitelům restaurací a jiným daňovou úlevu (tento návrh má samozřejmě svá úskalí). Pak by se teprve pravda vyjevila. Pokud však ani tak neuspějí (což se dá být pravděpodobné), znamená to, že neuspokojují nejnaléhavější potřeby spotřebitelů. Nemá pak cenu, aby dále svoje produkty občanům nabízeli. Automotodrom a s ním některá další podnikání zkrachují a lidé v nich zaměstnaní budou muset nabízet svoji práci jinde – tam kde lépe uspokojí potřeby spotřebitelů. Příznivci si budou muset zajet do zahraničí anebo se spokojit s jinou méně prestižní akci u nás. Ostatní, které závody tohoto druhu nechávají chladnými, nebudou pak muset dotovat něco, co nechtějí. Ostatně jak by svět vypadal, kdyby každý mohl přinutit ostatní, aby mu přispěli na jeho zábavu. Pád Velké ceny u nás nebude žádnou tragédií.

Prameny:

[1] Velká cena Brna: letos naposledy [online, 2011]. Dostupný z (přístup 15.3.2011): http://brnensky.denik.cz/ostatni_region/automotodrom-brno-hospodaril-loni-se-ztratou–mili.html

[2] On-line rozhovory: Ředitelka Masarykova okruhu odpovídala online [online, 2011]. Dostupný z (přístup 15.3.2011) http://brnensky.denik.cz/ostatni_region/ptejte-se-reditelky-masarykova-okruhu-ulmanove.html

[3] Dobeš slíbil 20 milionů pro Masarykův okruh [online, 2011]. Dostupný z (přístup 15.3.2011): http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/dobes-slibil–milionu-pro-masarykuv-okruh20110309.html

[4] Týden „nejistých“ ztrát a jedné malé naděje [online, 2011]. Dostupný z (přístup 15.3.2011): http://brnensky.denik.cz/publicistika/tyden-nejistych-ztrat-a-jedne-male-nadeje20110305.html

[5] Mises, v. L. Byrokracie. Praha: Liberální institut 2002, ISBN 80-86389-22-7, s. 53 a 101-2.

[6] Louda, J. – Zázvorková, B. Vrchlabí. Praha-Litomyšl: Paseka 2006, ISBN 978-80-7185-867-6, s. 36.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank. Naším cílem je propagace myšlenek svobody jednotlivce, volného trhu, minimální vlády a míru.

Leave A Reply

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.