Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Vstupenku do EU si zaplatíme

0

Nic není zadarmo, ani členství v Evropské unii, dokonce se za jistých okolností může stát, že Českou republiku v roce 2005 může stát členství v EU více než kolik z unijní pokladny dostane. Oficiální zdroje sice tuto eventualitu nechtějí připustit, ale realita může být jiná. Instituce EU striktně vymezují, kam prostředky z unijního rozpočtu mohou směřovat. Sem tam sice něco zůstane za nehty přerozdělovačů, nejnověji jsou podezíráni šéfové EUROSTATU. Škatulky jsou jasné, ale s čísly se dá čarovat.

Financování roku 2004 bude poněkud netypické, protože nebudeme, v případě, že v referendu se většina občanů rozhodne pro vstup, členy celý rok.

V roce 2005 bychom v podstatě na oblast zemědělství měli obdržet přes 12 mld. Kč. Problémem ovšem je, že česká vláda slíbila našim zemědělcům, že část finančních prostředků dodá sama. Tato částka by se v roce 2005 mohla pohybovat mezi 6 – 8 mld. Kč, to znamená dodatečný výdaj z veřejných rozpočtů ČR. Problém bude způsoben také tím, že prostředky z EU přijdou s určitým časovým zpožděním, to znamená, že během roku bude muset vláda sáhnout do svého měšce a přidat zhruba dalších 6 mld. Kč.

Ještě složitější může být financování různých strukturálních operací. Pro rok 2005 by mělo do ČR připlynout něco před 11 mld. Kč. Je však otázkou, zda pro tuto sumu bude připraveno dostatek kvalitních projektů. Ty musí zajišťovat stovky úředníků v různých agenturách, nejen na území naší republiky (jsou placeni z našich daní), ale mnohé podléhají schvalování i v centrále v Bruselu. Na jedné straně se jeví jako prospěšné, že se může pomoci zaostalým oblastem, ale na druhou stranu je třeba otevřeně říci, že jen některé z projektů dosáhnou na maximální částku spolufinancování ze strany EU (75 %). Všechny budou muset být dofinancovány, a to opět z veřejných rozpočtů. Pro většinu projektů poskytne EU maximální příspěvek do 50 % ceny projektu.

        Zkušenosti při rozšiřování EU, např. u Rakouska, říkají, že v prvních letech nejsou schopny země vyčerpat prostředky z těchto strukturálních fondů.

Politikové už nepřipomínají, že další naplňování přijaté legislativy s sebou přinese nemalé výdaje i pro podnikatelskou sféru, a dále zatíží dodatečně veřejné rozpočty. Především v oblasti životního prostředí se odhaduje, že každoročně bude přijmutí stejných pravidel, jako mají země EU, stát další dodatečné 3 až 4 mld. Kč. Částečné obavy může vzbuzovat i možnost zvýšení nezaměstnanosti způsobené tím, že řada podnikatelských subjektů nebude schopna se přizpůsobit tvrdým normám EU, kdy tyto země měly možnost se po dobu vývoje EU přizpůsobovat několik desítek let a my budeme odkázáni na velmi krátká přechodná období. Nejvíce to může postihnout zemědělský, potravinářský a zpracovatelský sektor. Zvláště záludné mohou být mnohé hygienické normy pro stávající zpracovny a problémy mohou mít i různé výrobny pro lokální spotřebu. Dodatečné výdaje tak lze očekávat v případě nákladu na podpory v nezaměstnanosti a různé další sociální dávky.

        Kapitolou samou o sobě jsou naše odvody. Tak například, již v roce 2005 bychom měli odvést ve prospěch relativně bohaté Velké Británie téměř 3 mld. Kč. Tuto kompenzaci si vydobyla svým tvrdým postojem již Margaret Thatcherová na počátku 90. let. Téměř 3/4 vybraných cel půjdou taktéž do společné unijní pokladny. Dalším zdrojem jsou DPH a celkově bychom měli odvést určitý podíl hrubého národního produktu, kdy stanovená maximální částka je 1,27 % HNP. Pro rok 2005 by se tato částka měla pohybovat mezi 1,13 – 1,27 % HNP. Za předpokladu, že se ekonomika nebude příliš rychle vyvíjet, tak se dá očekávat, že v roce 2005 bude hrubý národní produkt činit zhruba 2 500 mld. Kč. Pokud bychom měli odvádět částku 1,27 % HNP, tak je to čistý odvod 31,75 mld. Kč a pokud by to bylo pouze 1,15 % HNP, tak to představuje téměř 29 mld. Kč. Je zřejmé, že celkové náklady spojené se vstupem do EU přijdou naše veřejné finance na více, než budeme čerpat, a to ještě s tím rizikem, že musí být schválena celá řada projektů. Pokud tomu tak nebude, můžeme se za současných dojednaných podmínek stát donátory bohatších oblastí stávajících členských států EU. Škoda, že nemáme nějakou lady Thatcherovou, která by dojednala lepší podmínky. Snad by se vyjednávací pozice mohla změnit, pokud v referendu řekneme „ne“.

Sdílej

O Autorovi

mm

Liberální institut je nejstarší český liberální think-tank.

Leave A Reply