Srovnání eurozóny s Japonskem je zajímavé. Přestože se logicky v mnoha ohledech ekonomiky liší, v mnoha jiných jsou si naopak až překvapivě podobné. Eurozóna má ale na rozdíl od „jenozóny“ strukturální problém, že není optimální měnovou zónou a vypadá to, že se jí v nejbližších desítkách let ani nestane.
Je nicméně důležité podotknout, že nejde o stagnaci v přísném slova smyslu, protože technologie, byť často importované, jdou kupředu razantním tempem jak v Japonsku, tak v eurozóně. Ve srovnání kvality života dnes a před dvaceti lety velmi výrazně vede dnešek. A to i když to ekonomické ukazatele neumí dobře zachytit.
Aby se eurozóna vyhnula dlouhodobé stagnaci, měla by umožnit odchod některých zemí z eurozóny, EU by měla dále liberalizovat svůj zahraniční obchod a měla by deregulovat. Nařízení EU jako REACH nebo GDPR nadměrně zatěžují evropskou ekonomiku. EU se k ničemu z uvedeného nemá, proto se připravme na delší období slabého růstu.
