Americký prezident George W. Bush nastoupil do úřadu před více než dvěma lety poté, co po těsném volebním výsledku porazil demokratického kandidáta – tehdejší- ho viceprezidenta Alberta Gorea. Na počátku nebylo zřejmé, co se dá od George Bushe očekávat – razantní odklon od socialistických politik jeho předchůdce Billa Clintona nebo víceméně zachování stejného kurzu?
Všechna očekávání se ale vytratila s nechvalně proslulým datem 11. září 2001, kdy proběhly teroristické útoky na cíle ve Spojených státech. George Bush od té doby věnoval svou pozornost boji proti terorismu, který ovšem hluboce zasáhl do svobod občanů USA stejně jako občanů ostatních států. Je nutné si uvědomit, že ustavování nových federálních orgánů s rozsáhlými pravomocemi, prosazování značných restrikcí ohledně vstupu cizinců na americké území, navyšování rozpočtů bezpečnostních agentur a úřadů a jiná přijatá opatření, jsou sice zčásti naprosto nezbytná pro zajištění bezpečnosti občanů, na druhou stranu ale také značně omezují jejich osobní svobody.
Pokud by se dalo říci, že rok 2001 skončil jako rok, ve kterém Bush ani nezklamal, ale ani nepřekvapil, pak rok 2002 bude jednoznačně rokem naprostého neúspěchu, zejména ze dvou hlavních důvodů. V létě minulého roku, poté co se americká ekonomika nacházela v sestupné fázi ekonomického cyklu již několik kvartálů, propukla časově relativně dlouhá série účetních skandálů, jejíž symbolem již navždy zůstane zkrachovalý gigant Enron. Jednalo se o čistě soukromou záležitost, by velkého rozsahu, kdy šlo o majetek konkrétních akcionářů a soukromých vlastníků. Spory mezi vedením firem a vlastníky tedy měly být řešeny soukromoprávním sporem. V případě soudem dokázané viny měl následovat trest.
George Bush v tomto případě podlehl davové hysterii a okořenil situaci několika ostrými projevy. Bohužel nezůstalo jen u nich, naopak došlo k významnému posílení pravomocí SECu (Securities and Exchange Commission). Předseda SECu poté pompézně mohl rozeslat přes tisíc dopisů adresovaných šéfům velkých společností, které obsahovaly nařízení, že každý ředitel musí podepsat hospodářské výsledky firem, které řídí, a převzít tak za ně plnou zodpovědnost.
Druhým zklamáním bylo bezpochyby rozhodnutí o uvalení cel na dovoz oceli a ocelářských výrobků a následná obchodní válka s Evropskou unií. Tento jednoznačně politicky motivovaný krok měl jediný cíl: zajistit Georgi Bushovi naději na znovuzvolení americkým prezidentem. „Ochrana“ pensylvánských ocelářských kolosů totiž neprospívá snad nikomu, protože je jasné, že udržování zastaralých a neflexibilních oceláren při životě oddálí jejich problémy jen o pár let. Přitom nikdo nepočítá miliardy vyplýtvané spotřebiteli navíc za dražší domácí ocel.
Do roku 2003 – oproti loňsku – vstoupil americký prezident velmi směle a sympaticky – urychlením daňové reformy. Ta byla schválena již v roce 2001, ale realizována měla být až v horizontu deseti let. Nynější Bushův návrh počítá například s okamžitým zavedením daňových škrtů do určitých oblastí a taktéž s naprostým zrušením daně z dividend. Daň z příjmu fyzických osob by měla být snížena o dva procentní body. Americká administrativa si od zrychlené reformy slibuje nastartování americké ekonomiky, což po úvahách kancléře Schrödera o zvýšení daní nejvyšším příjmovým skupinám jako léku pro stagnující německou ekonomiku působí jako důkaz, že zdravý rozum ještě z hlav světových politiků zcela nevymizel.
Před několika dny došlo k dalšímu překvapení. Ačkoliv americká vláda nebyla do sporu zatažena a nemusela tudíž vydávat žádné stanovisko, prezident Bush vystoupil velice razantně proti rasovým kvótám, které aplikují americké školy při přijímání nových uchazečů. Velice intenzivně sledovaný spor studentů nepřijatých na studium na Michiganské univerzitě by mohl v případě rozhodnutí soudu o protiprávnosti diskriminace bílých studentů znamenat konec braní ohledu na rasu studenta při přijímacím řízení vůbec.
Bushův nekompromisní postoj pro snižování daní a proti diskriminaci v jakékoliv formě je překvapující a velmi slibný. Pokud se americký prezident bude držet přísloví „jak na Nový rok, tak po celý rok“, máme se na co těšit.
