fbpx
Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut

Jurečkův potravinový nacionalismus

0

„Před rokem 1990 mělo zahradnictví spolu s ovocnářstvím a zelinářstvím kvalitní úroveň. Například u produkce tradičních druhů zeleniny a ovoce jsme byli soběstační a já budu ve své pozici usilovat o to, abychom se k této úrovni znovu vrátili,“ cituje 12. září 2014 web Agrární komory ČR ministra zemědělství Mariana Jurečku.

Potravinový nacionalista Jurečka o soběstačnosti a podpoře českých zemědělců mluví téměř neustále. Jako reakci na sankce uvalené na eurozemědělce Ruskem vyzval státní úřady, aby nakupovaly české potraviny. Na svém twitterovém účtu se skoro denně zmiňuje o tom, jaký český výrobek nakoupil. Na podporu českých výrobců plánuje spustit kampaň za 50–60 miliónů korun, jež má běžet od října do konce roku. Dokonce se nechal slyšet, že na podporu tuzemských zemědělců chce uzavřít český trh i vůči zemědělcům z EU, čímž by Českou republiku vystavil sankcím ze strany Evropské komise.

Merkantilistické vidění světa jsme v Laissez Faire kritizovali několikrát, potravinový merkantilismus jakbysmet (např. hned dvě kampaně ministerstva zemědělství na titulní straně LF září 2008). Ministr Jurečka buď neví, že podporou zemědělců poškozuje spotřebitele, nebo to ví, a pak je představitelem nátlakové skupiny ve vládě.

Pro jistotu doporučujeme dílo Frédérica Bastiata. Např. jeho esej Protekcionismus aneb Tři konšelé, ve kterém popisuje, jak tři konšelé prosadili ochranu svých výrobků a k jakým špatným koncům to vedlo:

„Je to velmi prostý příběh. Pod záminkou, že zřídí v Paříži tři nová průmyslová odvětví a zvýší tak nabídku pracovních míst pro dělníky, prosadili tito mužové zákaz dovozu dříví, másla a masa. Přivlastnili si výlučné právo zásobovat své spoluobčany tímto zbožím, jehož ceny v důsledku toho zprvu enormně vzrostly. Nikdo nevydělával tolik, aby si je mohl koupit, a těch pár lidí, kteří byli s to si je opatřit, ale jen tak, že za ně vydali veškerý svůj zisk, si přirozeně nemohlo koupit nic jiného. A to bylo příčinou, že všechna průmyslová odvětví najednou zastavila výrobu, což bylo ještě uspíšeno tím, že venkov přestal být odbytištěm pro pařížské produkty. Bída, smrt a vystěhovalectví začaly vylidňovat Paříž.

[…]Konkurence mezi prodávajícími opravdu zmizela, ale rovněž mizela každý den i konkurence mezi kupujícími a také bude mizet, dokud se Paříž nepromění v neobydlenou krajinu a dokud houštiny na pozemku pana [konšela] Petra nebudou mít přesně takovou hodnotu, jakou má stejná plocha houštin v lese u Bondy [Les nedaleko vesnice Bondy severně od Paříže, který byl notoricky známý jako útočiště lupičů a zlodějů. Neopatrný cestovatel zde často platil daň „za průjezd“. – pozn. překl.]. Je to tudíž tak, že monopol, jako každá nespravedlnost, si sám v sobě přináší svůj vlastní trest.“

Sdílej

O Autorovi

mm

Martin Pánek je ředitelem Liberálního institutu a bývalým šéfredaktorem Laissez Faire. Pracuje jako asistent v politické skupině EFDD v Evropském parlamentu a je autorem knih Kompletní slepice a Částečná kráva.

Comments are closed.