Bludný balvan je balvan transportovaný ze své domoviny na jiné místo ledovcem. Liberální institut vyhlašuje cenu za bludný balvan ekonomie předchozího roku. Uděluje se za výroky nesmyslné a pataekonomické a o jeho nositeli tak můžeme říct, že jej pseudověda transportovala z domoviny vědy do sféry paraekonomických nesmyslů.
Porotu tvoří analytici Liberálního institutu. Názvem ceny se Liberální institut inspiroval u českého spolku Sisyfos. Vyhlášení proběhne v příštích dnech. Předchozí vítězové.
1. Aleš Michl
„My jsme změnili strategii, nová bankovní rada změnila strategii, a to proto, protože nefungovala, dosavadní strategie nefungovala, zvyšovala se úroková sazba, ale inflace stále rostla.“ (zdroj)
„Nevím, na základě čeho jsou takové odhady založeny. V Evropě jsou země, kde platí daleko nižší úrokové sazby a zároveň mají nižší inflaci. Žádná jednoduchá souvislost mezi výší sazeb a inflací v tuto chvíli neexistuje.“ (zdroj, komentář)
2. Andrej Babiš
„Takže po [vykoupení malých akcionářů] vlastně může ten stát říct: „Teď mi to patří, 100 %, já to snížím dolů a všem pomůžu. Všichni si pomůžou. Srazím tu inflaci dolů.„“ (zdroj, 18:28)
3. Jan Farský
„Je potřeba, aby byla Evropa co nejvíce soběstačná. Od léků přes čipy, baterie, energie až po obranyschopnost. Nemůžeme si dovolit, abychom kvůli nedostatku roušek platili za kousek hadříku stokorunové částky, a ještě se k tomu politici museli klanět na letištích. Nikdo nás nemůže vydírat v energetice. Všechny závislosti jsou rizikové. Evropská unie prostě nesmí být vydíratelná.“ (zdroj)
4. Ivan Bartoš
„ [Poplatek pro Michelin Gudie je] nástroj, jak propagovat Českou republiku v zahraničí. Tento aspekt jsme v rozhodování posílili. Usilujeme v mnoha konkrétních projektech, aby se turisté na naše území vrátili. A tohle je jeden z konkrétních nástrojů, jak k tomu můžeme přispět za finanční prostředky, které budou velmi rychle návratné.“ (zdroj)
5. Josef Středula
„Říkáme to v ČMKOS už rok. Použijte [proti inflaci]zákon o cenách! Vláda však asi hájí jen zájmy nadnárodních korporací. Ty vytahují z naší země stovky miliard a platí jim to čeští občané. Jedna z nejvyšších inflací v EU zdražuje všechny základní potřeby. Proberte se!“ (zdroj)
6. Jan Farský
„A není pro developery nejvýhodnější se stavbou bytů nespěchat a tempo držet tak akorát pro maximalizovaný zisk z každého metru? Prostory pro výstavbu jsou limitované, zisk z nich při tomto tempu výstavby maximální Nebyli by sami proti sobě, kdyby výstavbu zrychlili a ceny klesly? […] Pozemků není nekonečné množství“ (zdroj, zdroj)
7. Luděk Niedermayer
„Důvody pro přijetí eura u nás byly vždy silné. O to víc dnes, kdy se ukázalo, že naše občany a firmy nezávislá měnová politika před vysokou inflací neochrání. Naopak, inflace v ČR patří k nejvyšším. Výhody jsou jasné, podpora přijetí sílí, na řadě je politika. Tak mějme odvahu.“ (zdroj)
8. Zbyněk Stanjura
„Základní pilíře, to znamená základní sleva na poplatníka a sleva na děti zůstanou osvobozeny od daně, stejně tak důchody, nemocenské dávky. A to jsou samozřejmě dalece nejdražší položky v seznamu našich daňových výjimek.“ (zdroj)
9. ČT: What the Fact?
„Proč je u nás tak drahé bydlení? 2. Investoři. V průběhu roku 2015 úroková sazba, tedy jakési vyjádření toho, kolik za půjčené peníze zaplatíte, klesla pod 2 %, což velmi zlevnilo hypotéky. Toho využili investoři, kteří začali ve velkém investovat do nemovitostí, které byly kvůli rostoucí ceně výhodnou investicí. Podle časopisu Forbes bylo v roce 2021 ze všech nových pražských nemovitostí prodáno 50 % na investice. Investoři svými penězi tlačili ceny bytů ještě více nahoru a tím ještě véce snižovali dostupnost bydlení pro zbytek společnosti.“ (zdroj, 1:37)
10. Radek Špicar
„Myslíte, že by došlo k takovému propadu [nových hypotečních úvěrů], kdybychom v ČR platili eurem? Já myslím, že ne #proeuro.“ (zdroj)
11. Ivan Bartoš
„Vyšší minimální mzdy pomohou snížit [podíl šedé ekonomiky] a omezit odliv dividend do zahraničí.“ (zdroj)
12. Zuzana Klusová
„Do ciziny už letos odtekly dividendy za téměř 300 miliard[,] [p]rotože je jejich majitelé chtějí méně danit[.] Podle statistiky ČNB takto vyplacené peníze směřují v řádu desítek miliard korun zejména do Nizozemska, Německa, Lucemburska a Rakouska. Velký odliv prostředků ve formě dividend ovšem znamená velkou zátěž pro domácí ekonomiku. Je to dlouhodobý problém České republiky. Když se porovná odtok dividend s hrubým domácím produktem, patří podle něj Česko dokonce až na chvost žebříčku Evropské unie. (zdroj)
Aktualizace 2. 1. 2024: Vítězem se sal výrok Aleše Michla, druhý v pořadí skončil loňský vítěz Josef Středula. Oběma gratlujeme!
Hlavní ekonom Liberální institutu Jiří Nohejl k vítěznému výroku uvedl:
Guvernér ČNB Aleš Michl dlouhodobě tvrdí, že “neexistuje souvislost mezi výší sazeb a inflací” ale zároveň argumentuje ve prospěch spoření domácností, omezení zadlužování a silné koruny. Jeho loňský výrok, že se “zvyšovala úroková sazba, ale inflace stále rostla” je tak v mnoha ohledech nekonzistentní s deklarací uvedených ekonomických cílů, které dle jeho vlastních slov vedou k omezení inflace. Zásadním pravidlem monetární politiky je znalost problému identifikovaném Miltonem Friedmanem o ‚dlouhých a variabilních zpožděních‘ při implementaci nástrojů centralni banky.
Dále je třeba si uvědomit, že relevantním faktorem pro spoření je reálná a nikoli nominální úroková sazba. Pokud se inflace v České republice blížila 20 % a nominální úrokové sazby zůstávaly po dlouhou dobu na 7 %, poté se reálná úroková sazba pohybovala v okolí záporných 13 %. Tato situace rozhodně není incentivem pro spoření domácností, ale spíše podporuje jejich spotřebu.
Pokud se zaměříme na argument v podobě silné koruny, poté opět narazíme na problém reálných úrokových sazeb. Uvažujeme-li o posilování koruny pouze v podobě devizových intervencí centrální banky, poté může představa guvernéra částečně platit, protože na podporu koruny může centrální banka využít prodeje devizových rezerv. Ve snaze měnu apreciovat je ale centrální banka, na rozdíl od situace intervencí proti domácí měně, omezena velikostí dostupných devizových rezerv.
Tradičním přístupem k analýze měnového kurzu při absenci devizových intervencí je úrokový diferenciál. Pokud je reálná úroková sazba na koruně záporných 13 % a inflace v eurozóně je 10 % a úroková míra ECB na 4 %, poté je reálná úroková sazba ECB záporných 6 %. V takové situaci hraje úrokový diferenciál ve prospěch apreciace eura vůči koruně a nikoli naopak, jak by si přál guvernér ČNB. Podobně tomu bylo i v případě reálné úrokové sazby na americkém dolaru. V mainstreamové ekonomii tvoří úroková sazba základní nástroj cílování inflace. Velmi známé Taylorovo pravidlo určuje, jak vysoké by měly být úrokové sazby, aby centrální banka dosáhla požadovaného inflačního cíle. Česká národní banka se od mainstreamových pravidel značně odchýlila, a proto lze výrok jejího guvernéra o absenci vztahu mezi úrokovou mírou stanovenou centrální bankou a inflací označit za „bludný balvan“ ekonomie.
Michlovy výroky:
“to nejdůležitější pro nás je, aby teď domácnosti doopravdy začaly šetřit, přestaly utrácet.”
“co je důležitý, aby se moc nepůjčovalo”
“nová bankovní rada změnila strategii, a to proto, protože nefungovala, dosavadní strategie nefungovala, zvyšovala se úroková sazba, ale inflace stále rostla.”
“bylo příliš množství peněz v oběhu, devalvovala se měna, byly příliš nízké úrokové sazby,”
“vy nemůžete moc dobře bojovat přes zvyšování úrokových sazeb, ale můžete bojovat přes pevnou a silnou korunu, protože když máte silnou korunu, tak daleko levněji dovážíte plyn, anebo ropu, a tudíž potom budete mít inflaci nižší. Čili, když vy zvyšujete sazby v tady ten moment, tak naopak to podnikům stěžujete, ale když máte pevnou silnou korunu, tak zlehčujete podnikům život.”
“tíhnou k tomu, aby ten deficit nižší”
“já jsem se doopravdy teď přesunul hodně do odborna”
“dlouhodobě úrokové sazby spíše vyšší, aby podporovaly spoření, úroky”
