fbpx
Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Obec & finance: Den daňové svobody

0

15.06.2020  Obec & finance
strana: 59

V roce koronavirové krize musíme vydržet ještě několik dní práce na stát. Po 24. červnu 2020 již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 175 dní, pracujeme pouze pro stát.

Jde o daňově nejméně svobodný rok od roku 2000, kdy Liberální institut Den daňové svobody počítá, neboť současná situace je vskutku bezprecedentní. Nabízí se srovnání s rokem 2010, ve kterém českou ekonomiku nejvíce zasáhla předchozí ekonomická recese. Přestože oproti loňsku jsme si pohoršili o téměř celý měsíc, oproti krizovému roku 2010 jde pouze o týdenní zhoršení.
Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období – v části roku do Dne daňové svobody je třeba vydělat na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí. Toto virtuální období 100 % zdanění končí Dnem daňové svobody, od kterého vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích si rozhodujeme podle vlastního uvážení. Za každých 20 tisíc Kč, které nám letos zůstanou na vlastní spotřebu, stát přerozdělí dalších 18 270 Kč.
„Vláda Andreje Babiše zažila předloni daňově nejsvobodnější rok, o což se nijak nezasloužila, letos zažije daňově nejméně svobodný rok, o což se taktéž nijak nezasloužila. Koronavirovou pandemii nelze dávat vládě za vinu. Liberální institut by v každém jiném roce horoval za to, že se Den daňové svobody má posunout blíže k začátku roku. Letos je naše pozice jiná: Letos je rok, kdy má stát oprávněně zvednout výdaje, což posouvá v naší metrice Den daňové svobody blíže ke konci roku,“ komentuje letošní termín ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Liberální institut pro výpočet Dne daňové svobody používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu.

Zažíváme jedno z nejdelších období hospodářského růstu, jaké pamatujeme – tak zněl komentář vloni když byl vyhlášen Den daňové svobody. „Vláda bohužel toto období prosperity nevyužila k tomu, aby se připravila na recesi, která nutně musela jednou přijít – byť nikdo nemohl samozřejmě očekávat, o jak závažnou a unikátní krizi půjde. Reformy veřejných financí jsme se v minulých letech nedočkali. Finanční rezerva, kterou by vláda bývala mohla díky roky trvajícímu hospodářskému růstu vytvářet, pokud by aktivně usilovala o přebytkové rozpočty, by se nám nyní velmi hodila na podporu bezprecedentně zastavené ekonomiky,“ komentuje vládní hospodaření hlavní ekonom Liberálního institutu Jiří Nohejl.

„V tomto roce bychom vládu nekritizovali, ani kdyby byl Den daňové svobody na konci července. Letos je nutné z veřejných rozpočtů financovat dodatečné výdaje ve zdravotnictví a pomoci jednotlivcům i podnikům. Kritiku si však vláda zaslouží za antiekonomické a škodlivé nápady, jako jsou cenové stropy roušek a testů, jež vedou k jejich akutnímu nedostatku, záchrany podniků kamarádů vlády nebo nesmyslná byrokracie, kdy rodiče musí dostat od školy potvrzení, že vláda skutečně školu zavřela. Nekoncepční, zbytečně tvrdé a příliš dlouho trvající uzavření některých služeb výrazně utlumilo ekonomickou aktivitu, což posunulo Den daňové svobody o několik týdnů dále,“ vysvětluje závěrem Pánek.

Sdílej

O Autorovi

mm

Martin Pánek je ředitelem Liberálního institutu a bývalým šéfredaktorem Laissez Faire. V minulosti pracoval jako poradce v Evropském parlamentu a je autorem knih Kompletní slepice a Částečná kráva.

Comments are closed.

All search results