fbpx
Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut
Liberální institut

Propaganda ve středoškolských učebnicích

0

Skutečnost, že drtivá většina vzdělávacích institucí je financována státem, je alarmující sama o sobě. Nechci se ale nyní věnovat špatnému stavu budov a pomůcek ani mizerné úrovni vzdělávání dětí a studentů. Prolistování ministerstvem akreditované učebnice literatury pro střední školy* mne nutí k poukázání na ideovou zaujatost.

Autor „Literatury 19. a počátku 20. století“ Vladimír Prokop své politické přesvědčení naplno projevil ve chvíli, kdy se dostal ke kritickému realismu: „Nedá se nic dělat, holou pravdou je, že kapitalismus druhé poloviny 19. století byl systémem, který řadového člověka likvidoval majetkově i fyzicky,“ píše autor doslova (str. 23). Takové tvrzení sotva můžeme považovat za ideologicky neutrální. Pravdou spíš je, že materiální příjem i toho nejchudšího člověka se díky průmyslové revoluci podstatně zlepšil oproti středověku, kdy špatná úroda znamenala velmi často hladomor. Prezentovat autorův názor v učebnici literatury jako „holou pravdu“ je arogantní a nemístné. Autor dále pokračuje:„Volná hospodářská soutěž bez zábran zadupávala do země jakákoliv lidská práva.“ Svoboda že zadupává lidská práva? Absurdita takového tvrzení, jež není postaveno na jakékoliv racionální ekonomické či právní úvaze, nepotřebuje vysvětlování. Na jiném místě v textu autor píše: „Tržní hospodářství, jež bylo zcela volné a nebylo usměrňováno žádnými mantinely, rozdělilo ve svém důsledku společnost dle majetku. Hodnoty společenského života se zredukovaly na vztahy peněžní a zbožní a sociální propast, jež vznikla ve společnosti, se stala zdrojem konfliktů.“ Na jakém základě si troufá autor tvrdit, že se mezilidské vztahy zredukovaly na „peněžní a zbožní“? Pan Prokop, který dětem vnucuje skrze učebnici literatury své politické názory, nejspíš vůbec netuší, co volné tržní hospodářství znamená. Kontinentální země z dožívajícím absolutismem, rozvinutou byrokracií a státními monopoly se tak dají sotva nazvat. Nejvíce se k tomuto ideálu blížily Spojené státy, které v 19. století zažily největší rozmach a ze zemědělské kolonie se staly průmyslovou velmocí. Život nejchudších Američanů byl pořád o mnoho lepší než mnoha vesnických Evropanů.
Používání klišé a zjednodušení, jako že Boleslav byl špatný Václav dobrý, že Unie byla v právu a Konfederace odporná nebo že Rakouská monarchie byla totalitní a nesvobodná, se snad dá částečně omluvit rozsahem učiva a věkem žáků. Zaujaté fráze ve středoškolské učebnici literatury ohledně tržního hospodářství jsou však vyloženě propagandistické. Je nutno se ptát, jaké si ministerstvo školství klade výchovné cíle, když schvaluje takovéto učebnice, které pro mnoho studentů představují poslední získané akademické poučky, než se stanou státem vychovanými voliči.

Sdílej

O Autorovi

Comments are closed.