fbpx
Svoboda jednotlivce, volný trh, malý stát a mír
Liberální institut

Jo Leinen opět navrhuje zakázat opozici v Evropském parlamentu

0

Jak jsme informovali před dvěma týdny v článku Co kdyby Martin Schulz posuzoval, s kým smíte sedět v jednom poslaneckém klubu?, v Evropském parlamentu se chystá novela jednacího řádu.

Konference předsedů se minule zalekla a celou novelu stáhla, ale tento čtvrtek se o ní hlasovat bude (pokud se nestane něco mimořádného). Jo Leinen, zvaný pro svoji svoji diktátorskou povahu Jo Lenin, znovu navrhuje, aby si poslaneci neurčovali sami, zda spolu chtějí sedět v klubu, ale aby to za ně určili poslanci jiní.

Svoje pozměňovací návrhy z minula podle všeho podává znovu, na webu Evropského parlamentu jsou pod čísly 68–72 (pdf), ale k tomu podává ve spolčení s poslanci dalších stran nové pozměňováky (čísla 86–88), pozměněné, ale se stejným účelem. K Leinenovi za S&D se přidali Schöpflin za EPP a Goerens za ALDE. Tyto europoslanecké kluby tvořící věčnou celkou koalici ve všech orgánech EU mají v Evropském parlamentu samozřejmě pohodlnou 63% většinu. Takže pokud se opět nestane něco mimořádného, tyto pozměňováky ve čtvrtek projdou a stanou se součástí jednacího řádu Evropského parlamentu. Ocitujme si ten stěžejní v plném znění:

Parlament v běžném případě neposuzuje politickou spřízněnost členů skupiny, ledaže existuje zjevný důkaz, že daní poslanci se skupinou spřízněni nejsou. V takovém případě Parlament většinou všech svých členů na návrh Konference předsedů rozhodne, zda byla skupina ustavena podle politické spřízněnosti.

Jo Leinen se netají tím, že mu v žaludku leží kluby EFDD a ENF. EFDD označuje za „fake group“ (celý tento rozhovor stojí za to) a nechal se slyšet v EUobserveru a v Politicu, že EFDD nemá společný program () nebo společná zasedání (má je v každém týdnu, který kalendář Evropského parlamentu vyhrazuje pro jednání poslaneckých klubů, na jedno z nich se dostavil i Jean-Claude Juncker). Členem EFDD je český europoslanec Jiří Payne (Svobodní).

Jeho další kritikou je, že poslanci klubu nehlasují stejně. Slyším poprvé, že by nějaký parlament na světě kontroloval, zda poslanci toho či onoho klubu hlasují stejně. Podrobneji jsme to rozebírali v již zmiňovaném článku před dvěma týdny. Pane Leinene, skutečně si nepřipadáte jako Lenin?

Leinen také tvrdí, že těmito falešnými skupinami obírají daňového poplatníka na penězích. Mrzí mě, že takový zkušený eurodemagog ani neví, že nezařazení poslanci mají taktéž nárok na peníze tzv. rozpočtu 400, který používají europoslanci na to, aby v členských státech informovali o aktivitách svých klubů v Evropském parlamentu. Pokud Jo Leinen neví, že tyto peníze dostávají také nezařazení poslanci, mohl se zeptat a nemusel pak šířit fake news.

Takže z výše uvedených důvodů, které se ukázaly v lepším případě jako nepravdivé, v horším jako úmyslné lži, se Jo Leinen rozhodl, že koaliční poslanci budou rozhodovat o tom, zda opoziční poslanci smí sedět v jednom klubu. Což má vliv na to, zda mohou podávat pozměňovací návrhy, nebo požadovat, aby se o jednotlivých pozměňovacích návrzích hlasovalo tzv. jmenovitým hlasováním (kdy pak může každý občan zkontrolovat, jak jeho poslanci hlasovali – což se poslancům samozřejmě nelíbí).

Evropský parlament, který ani není skutečným parlamentem, neboť nemá zákonodárnou iniciativu, tak po čtvrtku získá punc pravého parlamentu v banánové republice. S banány zahnutými podle normy!

 

Sdílej

O Autorovi

mm

Martin Pánek je ředitelem Liberálního institutu a bývalým šéfredaktorem Laissez Faire. Pracuje jako asistent v politické skupině EFDD v Evropském parlamentu a je autorem knih Kompletní slepice a Částečná kráva.

Comments are closed.